Jak postavit ztracené bednění?
Civilizace nás rozmazluje. Chceme šetřit čas, peníze, a zejména získat co nejvíce výhod. Namáhat se? Přiměřeně. Možná to byl ten podstatný důvod, který nastartoval boom ztraceného bednění. Komu se už dnes chce stavět "šalung" a po zatvrdnutí betonu se namáhat s demontáží, přepravou, čištěním, skladováním ...Trochu přibrzdí. Představte si, že nejsme první civilizací, která přišla s nápadem ponechat materiál, který drží čerstvou betonovou směs, navždy svému osudu. Barbarská část staré Evropy v 5. století používala ztracené bednění z cihelného zdiva nebo tenkých kamenných desek.
Po patnácti stoletích znovuobjevení princip trvale zabudovaného bednění přece jen o něco pokročil. V našich končinách mnozí budovatelé nakonec neodolali - přesvědčila je jednodušší manipulace, nové technologie i materiály. Tvárnice nebo desky, které v první fázi stavby tvoří formu pro betonovou směs, se po vytvrdnutí betonu navždy stanou součástí vodorovných a svislých konstrukcí objektu. Zatímco betonové jádro zpevňuje konstrukce, ztracené bednění stavbu tepelně a zvukově izoluje.
Štěpkocementové tvarovky s integrovaným fasádní polystyrenem se ukládají na sraz k sobě: na sucho, bez spojovací malty. Aby se zajistila dostatečná návaznost při napojování příčky na obvodové zdivo, je nutné uložit do každého druhého nebo třetího řádu výztuž ve tvaru L.
Postrach tepelných mostů
Odkdy se začala nejen odborná veřejnost věnovat pozornostem úniků tepla, tedy schopnosti vnějších konstrukcí klást tepelný odpor, poté se i běžný smrtelník stále více zabývá myšlenkou na energeticky úsporné bydlení. Jak postavit svůj příbytek, aby v budoucnu nevytáhl z našich peněženek zbytečné finance za vytápění? Izolujte a zbavte se již během stavby tepelných mostů! Se ztraceným bedněním jste na dobré cestě. Bednění se ztratí v konstrukci, a protože je současně tepelnou izolací, spolu s ním se ztratí také fyzikální pole, kterými uniká teplo. Vhodná skladba zdí se ztraceným bedněním navíc zabrání nepříjemné kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu stěn.
Důkazem odolnosti konstrukcí se zabudovaným bedněním proti únikům tepla je i jejich oblíbenost při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů (EPD). I u nás známé technologie ztraceného bednění (Velox, Easyblok, Duris) se postarají, aby stěny dosáhly minimální tepelný odpor. Je to záležitost dvou podstatných parametrů - druhu materiálu a tloušťky jednotlivých vrstev. Tepelná izolace domů snižuje tepelné ztráty, přičemž se v zimě zvýší povrchové teploty stěn v interiéru a v létě zase naopak - příjemné klima v místnosti je důsledkem téměř vyrovnané teploty vzduchu a stěn.
Jaký materiál, taková stěna
Betonové jádro, kromě své zásadní úlohy - přenášet zatížení stavebních konstrukcí, snese hodně při požáru, je dostatečně tuhé, slušně izoluje proti zvuku, chrání ocelovou výztuž, která si poradí s pevností v tahu. Na co mu však síly nestačí, je schopnost tepelně izolovat. Bednící materiál, který má vylepšit charakter konstrukce, zásadně ovlivní vlastnosti, které zaručí především tepelnou pohodu a schopnost odhlučňovat interiér. Existuje přitom několik alternativ, jak se dopracovat k cíli: bednění z kombinace dřeva a cementu v podobě štěpkocementových desek s přidáním mineralizačních látek (Velox) nebo tvarovek na bázi dřevní štěpky (Duris).
Tvárnice Duris na bázi dřevní štěpky uloženy na sebe do čtyř řad a poté stačí nalít betonovou směs. Po zatvrdnutí betonového jádra získáme obvodovou zeď s polystyrenovou izolací - vhodné řešení pro nízkoenergetické stavby.
Jiným řešením jsou polystyrenové tvárnice (thermomur), které sice mají výborné tepelně-izolační vlastnosti, ale s "dýcháním", tedy propouštěním vodních par, je to u nich horší. Nižší difuze vodních par ve zdivu potřebuje vhodnou kompenzaci moderními způsoby větrání prostor objektu. Polystyrenové tvárnice určené do více zatížených částí konstrukce dostali na pomoc speciální plechovou příčku. Mrazuvzdornost a dobrá únosnost vibrolisovaných betonových tvárnic, které jsou zality monolitickým betonem (Easyblok), je předurčuje k použití i při více namáhaných konstrukcích. Oddělení vnitřních příček od obvodových panelů vrstvou tepelné izolace zabraňuje vzniku tepelných mostů.
Takový způsob zdění potřebuje v druhé fázi prací doplnit vlastnosti stěn vnitřní izolací, po postavení zdi se proto na vnitřní stranu stěny nalepí izolační sendvičový panel. V roli ztraceného bednění nejsou novinkou ani sklobetonové tvárnice. Nezávisle na použitém druhu materiálu stále platí, že ztracené bednění tvořící vícevrstevnou zeď musí být dostatečně pevné a bez deformace musí přežít zatížení vlhkou betonovou směsí!
Dopodrobna
Od vydařené konstrukce ztraceného bednění se v současnosti očekává kromě přiměřeného tepelného odporu i snadná manipulace, schopnost akumulovat teplo, pevnost, dobré akustické vlastnosti a variabilita. Těmto požadavkům vyhovuje i systém Velox ze štěpkocementových desek. Propracovanost systému se projevuje na eliminaci tepelných mostů, dobré statice, jednoduchých postupech, rychlosti a přesnosti montáže hrubé stavby. Dřevitá hmota tvoří až 90% podílu z objemu štěpkocementových desek. Štěpky ze smrkové nebo jedlové kulatiny slisované s cementem se díky mineralizaci úspěšně brání povětrnostním vlivům, hnilobě, solím a objemovým změnám způsobeným vlhkostí. Roztok vodního skla chrání desky před různými škůdci, zabraňuje tvorbě plísní.
O to, aby celá hmota držela pohromadě a vytvořila dostatečně tuhou desku, se stará cement. Takové pojivo dodá bednění potřebnou tuhost a pevnost. Spojení cementu s minerály zvyšuje odolnost proti ohni. Ztracené bednění může být doplněné vrstvou polystyrenu. Takto izolované desky jsou dobře připraveny na společný život s obvodovými zdmi. Stabilizovaný polystyren slouží nejen jako doplňková tepelná izolace, ale v přiměřené tloušťce se ocitá v oblasti teploty rosného bodu (+11,5 ° C). Chrání betonové jádro před invazí vlhkosti, která by jinak mohla zvýšit tepelnou vodivost a způsobit velké ztráty tepla. Beton jen akumuluje teplo, což mu je souzené, a neplete se do tepelné vodivosti - na to má v tomto případě policajta z polystyrenu.
Škoda opomenout v této souvislosti i další výhodu velkého objemu dřeva v hmotě bednění Velox: umožňuje cirkulaci vodních par. Je to výborná vlastnost, pokud myslíme na nepříjemné srážení pár ve zdivu nebo na stěnách. Technologie štěpkocementového ztraceného bednění slibuje 40-procentní úsporu financí za vytápění ve srovnání s objekty postavenými klasickou technologií.
Výsledkem použití několika vrstev, které dosahují zmíněné vlastnosti, je možnost stavět subtilnější konstrukce obvodových zdí. Takto si obyvatelé domu mohou například užít větší obytný prostor. Izolace proti vnikání zvuku patří k další přednosti ztraceného bednění. Zvukové vlny se těžko prodírají kombinací pórovitého dřeva a betonu. Dřevo zvuk pohlcuje a beton tlumí. Ze štěpkocementových desek se budou těšit i strůjci atypických konstrukcí: kromě toho, že se dají řezat, vrtat, frézovat nebo spojovat, mohou se přizpůsobit i kruhovému tvaru budoucí stěny.
Pokud nezapomenete do betonové směsi přidat plastifikátory, pak si ani při teplotách do -5 °C nemusíte odepřít radost ze stavění. Zejména pokud je před vámi vidina rychlé montáže hrubé stavby: 1. den - uložení a zalití bednění první řady nosných vnějších i vnitřních obvodových stěn na hotovou základovou desku, 1. týden - kompletní montáž nosných stěn a stropů prvního podlaží včetně armování a betonování, 3. až 4. týden - dokončení hrubé stavby včetně zakrytí střechy krytinou, od 5. týdne - dokončovací stavební práce.
První vrstva desek se uloží pomocí spon na základovou desku. Po sestavení základní řady desek se na jejich horní hranu nasadí oboustranné spony. Po vyrovnání výztuže zabetonujeme celou základní řadu bednění do výšky 40 cm. Ukládáním dalších vrstev na základní řadu bednících desek se smontuje stěna až po strop. Ostění oken a dveří jsou tvořeny okrajovými pruhy ze štěpkocementu.
