Jak na zahradu plnou vůní?
Zahrada v prvé řadě zaujme náš zrak, vůni vnímáme jakoby mimochodem. Pokud máte na záhonech osázené voňavé trvalky, letničky či různé okrasné dřeviny, máte v rukou klíč, kterým odemknete dveře do třinácté komnaty přírody.
Stačí jen zavřít oči a plnými doušky vdechovat blahodárnou vůni. Možná na chvíli zapomenete na okolní svět a řeknete si: Jaké okouzlující a magické. Přesně tak se budete cítit v zahradě plné nejrůznějších vůní.
Velkolepé efekty
Svět rostlin s voňavými květy, plody, listy a stonky je velmi rozmanitý a lákavý. Zajímavé druhy rostlin charakteristické specifickou vůní lze nalézt mezi cibulovinami, hlíznatými rostlinami, trvalkami, dvouletkami, opadavými, vždyzelenými nebo popínavými dřevinami a také mezi letničkami. Od jara do pozdního podzimu díky správné skladbě rostlinných druhů může Vaše zahrada vonět svěžími citrusovými, kořenitými, sladkými ovocnými nebo naopak výrazně ostrými a těžkými vůněmi. Voňavé rostliny Vám pomohou vytvořit romantické zákoutí, zpříjemnit posezení v odpočívadle nebo oddělit okrasnou část od užitkové. Navíc tento malý kousek světa bude lákadlem nejen pro Vaše smysly, ale i pro různé druhy motýlů. Na příjemné a tajemné vůně nemá patent jen zahrada, některé rostliny lze pěstovat i na balkóně či terase.
Blízko domu
Základem úspěchu při pěstování voňavých rostlin je výběr správného stanoviště. Ideální na vnímání vůní jsou místa v zahradě, která jsou blízko domu, nebo ke kterým je pohodlný přístup. Vhodné jsou odpočívadla, lavičky či lokality bezprostředně u teras, rybníčků, chodnících, na květinových zídkách a ve skalce. Výsadba vonných rostlin na odlehlá zahradní místa sice přinese požadovaný estetický efekt (zejména v případě dominantnějších dřevin), ale riskujete, že vůně bude nevýrazná. Nejlepší je kombinovat různé rostlinné druhy, kvetoucí přes den a v noci, vzrůstově nižší s vyššími, dřeviny a trvalky s letničkami apod. Nezapomeňte, že méně je někdy více, proto nevysazujte velké množství voňavých rostlin. Můžete vytvořit menší skupinky s několika exempláři jednoho druhu. Rostliny šíří pronikavou vůni, pokud jsou na slunečném stanovišti nebo na oblázkových a kamenitých půdách (to platí pro aromatické druhy ze Středomoří). Časté zalévání vůni potlačuje, proto mnohé aromatické rostliny voní během deštivého počasí méně, jiné naopak díky rose silněji.
Samozřejmě, při vysazování je třeba přihlížet k individuálním nárokům jednotlivých rostlinných druhů. Kombinujte květiny se stejnými požadavky na půdu, vlhkost a světlo. Do úvahy vezměte i výškové rozdíly (je třeba si zjistit výšku dospělé rostliny) - vyšší druhy patří do pozadí, případně se vysazují jako solitéry, nižší zase vyniknou na okraji trvalkových nebo letničkových záhonů jako podrost. Mnohé voňavé rostliny mohou vyvolat nepříjemné alergické reakce. I na to je třeba pamatovat při výběru jednotlivých druhů do voňavé zahrady.
Fascinující hyacinty
Do království vůní můžete vstoupit na jaře. Nádhernou až opojnou vůní Vás upoutají kromě sněženek hyacinty (Hyacinthus orientalis), které kvetou počátkem dubna. Mohutně působící bílé, růžové, vínové, fialové nebo modré květenství šíří kolem sebe opojnou sladkou vůni, která je nejintenzivnější během slunečních a větrných jarních dnů. Voňavé Modřice se vzrůstem i šlechtitelskými nároky podobají hyacintům. Známe několik druhů, ale nejoblíbenější jsou Modřice arménské (Muscari armeniacum), azurové (Muscari azureum) nebo širokolisté (Muscari latifolium). Vůně Modřice je nejintenzivnější po rozkvětu všech květin v květenství.
Konkurenty hyacintů a Modřice jsou narcisy (Narcissus), které kvetou déle - od března do května. Nejsou náročné na péči, takže jsou vhodné i pro začátečníky a do přírodního typu zahrad. Příjemnou, nevtíravou vůni vnášejí do jarní zahrady i pestrobarevné tulipány, přičemž nejvíce voní zejména papouščí kultivary. Z trvalek jsou známé fialky (Viola odorata) nebo konvalinky (Convalaria majalis), které vytvoří svěže zelené a intenzivně vonící kvetoucí koberce i na zastíněných místech. Po odkvětu jarních cibulovin mohou ve Vaší zahradě zazářit pronikavé lilie (Lilium), které byly v minulosti oblíbené zejména v klášterech. Kvetoucí lilie nejlépe vyniknou na záhonech trvalek.
Překvapení z Orientu
Sladkou a nezapomenutelnou vůní Vás omámí růžově kvetoucí lýkovec (Daphne mezereum) nebo žlutě kvetoucí zimolez vonný (Lonicera fragrantisimma), jehož svěží vůně připomíná frézie. Obě tyto dřeviny kvetou na jaře. Koncem května můžete najít v zahradě žluté květy, připomínající motýli, metr vysokého prutnatce (Cytissus scoparius). V červnu Vás upoutá bílými a intenzivně vonícími květy pajasmín věnčitý (Philadelphus coronarius). Tato rostlina patří mezi velikány - dorůstá až do výšky tří metrů. Jednou z nejoblíbenějších a nejznámějších okrasných voňavých dřevin je šeřík obecný (Syringa vulgaris). Je několik zajímavých kultivarů (dvacet plnokvětých a třicet s jednoduchými květy) různých barev - od bílé a růžové až po modrou a fialovou. Jeho charakteristická a pronikavá vůně patřila mezi oblíbené i v Orientu. Do Evropy se tato rostlina dostala před více než tisíci lety. Své využití si našel šeřík také ve výrobě parfémů. Z popínavých dřevin mohou v zahradě kromě pestrobarevných květů upoutat pronikavou vůní vistárie (Wisteria sinensis) s efektními třásněmi modrých květů, vínově červená akebia (Acebo Quint) nebo některé druhy plamínků horských (Clematis montana). Favoritem léta je třímetrový tulipán (Rosa), který se každý rok pyšní množstvím sladce vonících fialových nebo růžových květů na převislých letorostech, které lákají i motýli. Kromě květů je tato dřevina zajímavá i šedými listy a vzdušným habitusem. Exotickým hostem v zahradě je kalykant (Calycanthus floridus), jehož tmavě bordové květy mají zvláštní jahodovou vůni. Samostatnou kategorií voňavých okrasných dřevin jsou růže, zejména botanické a velkokvěté druhy a některé popínavé kultivary. Okrasné keře lze vysazovat do menších i větších zahrad (záleží na výšce a šířce růstu dřeviny), k odpočívadlům nebo nevzhledným zdím. Vyniknou i jako solitéry nebo v pozadí záhonu s trvalkami. Šeřík a pajazmín mohou dokonce vytvořit voňavý, volně rostoucí živý plot.
Pestrobarevné letničky s bylinkami
Nejvíce rostlinných druhů s voňavými květy najdeme mezi trvalkami. Každý druh vyniká jinou, často nezaměnitelnou, specifickou vůní. Oblíbené jsou zejména pivoňky (Paeonia lactiflora), které kvetou v květnu až červnu, mají červené, bílé nebo růžové květy, kosatce (Iris Barbat), (Iris germanica), Lilijice (Hemerocallis) s citronovou nebo medovou vůní, případně nostalgická chrpa (Centaurea monatana) s modrými květy. V létě zahradu zatraktivní různé druhy a kultivary sladce vonících floxy (Phlox paniculata), které kvetou až do září, zajímavá aromatická monarda s krvavě červenými květinami (Monarda citriodora) či karafiáty (Dianthus gratianopolitanus). V noci kvetoucí pupalka (Oenothera) se velmi rychle rozmnožuje samo výsevem, proto je vhodná zejména do přírodních typů zahrad. Koncem léta Vám čichové buňky budou lechtat některé kultivary funkií (Hosta plantaginea "grandiflora") a na podzim zase kořenité chryzantémy. Při koncipování vonné zahrady nezapomeňte na letničky. Celé léto kvetou Fiala (Mathiola INCANA), pestrobarevná nocovka (Mirabilis Jalapa), tabák (Nicotiana alata "grandiflora"), vanilkově vonící otočník (Heliotropium arborescens), popínavý hrachor (Lathyrus odoratus) nebo nenápadná rezeda (Reseda odorata). Z nižších letniček nádherně voní bíle a fialově kvetoucí taričníky (Lobularia maritima) a některé kultivary aksamitníku tenkolistého (Tagetes tenuifolia). Příjemným aroma si Vás určitě získá i cheirant (Cheiranthus cheirii), dvouletka, kterou lze najít téměř v každé anglické zahradě. Z bylinek jsou do voňavých zahradních kompozic vhodné šalvěje (Salvia officinalis), zejména kultivary "Purpurescens" nebo "Icterina", suchomilná modře kvetoucí levandule (Lavandula angustifolia), mateřídouška (Thymus), routa (Ruta graveolens), pelyněk (Artemisia), rozmarýn (Rosmarinus) nebo santolina (Santolina chamaecyparis) s efektním stříbřitým olistěním a těžkou kořenitou vůní. Novinkou v sortimentu aromatických okrasných rostlin je i modře nebo bíle kvetoucí agastache (Agastache Foeniculum), která připomíná anýz. Intenzita vůní je u každé rostliny jiná a každý ji vnímá jinak - někdo jako něco příjemného a omamného, pro jiného je synonymem něčeho nepříjemného a nepřijatelného. I proto byste při vytváření voňavé okrasné zahrady měli vycházet ze svých osobních pocitů. Pouze tak může spojení různých smyslových vjemů přinést požadovaný efekt.