Jak správně sedět za volantem?
Pozice za volantem je důležitá pro pohodlnou jízdu, ale je třeba si uvědomit i bezpečnostní aspekt. Pro některé je posed za volantem vyjádřením své suverenity.
Důležitou zásadou při sezení za volantem je najít si pohodlnou polohu. Pokud je řidič vyrušován nepohodlným sezením, nemůže se naplno věnovat tomu, na co tam je - řízení vozidla. Pohodlí však nemá absolutní přednost. Je třeba jej umět skloubit s bezpečností tak, abychom z auta po jízdě nevystupovali rozlámaní, ale abychom zároveň byli schopni v případě nehody vůbec vystoupit.
Optimální poloha mnohým připadá jako nepřirozeně blízká u volantu. Je však třeba překonat předsudek, že čím dále od volantu sedíte, tím pohodlněji se vám cestuje. Samostatnou kapitolou jsou pololežící do středu vozidla nakloněni řidiči, jež nic nepřesvědčí o nesprávnosti jejich sezení.
Indikátorem nastavení sedáku je poloha levé nohy při sešlápnutém spojkovém pedálu. Noha má zůstat i při stisku spojky mírně pokrčena a spodní část stehna se má jemně dotýkat sedáku. Smysl této zásady oceníte při srážce s překážkou (intenzivní brzdění se sešlápnutou spojkou), kdy je pokrčená noha schopná část nárazu odpružit, ale narovnaná noha by celou sílu musela absorbovat. Naopak sedák příliš blízko u pedálů a hodně pokrčené nohy omezují ovládání pedálů a při nehodě se zvyšuje riziko kontaktu kolen se spodkem palubní desky.
Pokud je sedák příliš vpředu, řidič je obvykle nalepen na volantu a nevykompenzuje to ani sklonem opěradla či nastavením v podélné ose volantu. Jedna věc je, že řidič “nalepený“ na čelním skle nedokáže pohotově otáčet volantem a v tomto případě se airbag stává spíše nebezpečnou zbraní než ochranným prvkem.
Sklon opěradla je třeba nastavit tak, abychom se v opřené poloze zápěstími dokázali dotknout nejvyššího bodu volantu. Tato zásada nám zaručí, že v prudší zatáčce, kdy pravá nebo levá ruka musí dříve nebo později přejít nejvzdálenějším bodem volantu od opěradla, se nebudete muset odtáhnout od opěradla. Proč je důležité neztratit kontakt s opěradlem? V oblasti kříže a páteře se nacházejí receptory, kterými vnímáme chování vozidla. V prudké zatáčce při jemném předklonění (abyste dosáhli na vrchní část volantu) můžete snadno přehlédnout začínající smyk. V případě již vzniklého smyku receptory poskytují důležité údaje o poloze zadní části vozu, bez kterých je zažehnání nebezpečí ještě těžší.
Mnoho nových automobilů v dnešní době nabízí výškově nastavitelné sedadlo řidiče, případně nastavitelný sklon sedáku. Výšku si nastavíte podle chuti a sesouladíte s nastavením volantu, tak abyste měli přehled o dění v okolí vozu a zároveň abyste dobře viděli na všechny důležité ukazatele ve vozidle. Sklon sedáku je potřeba nastavit tak, aby zabraňoval podklouznutí těla pod bezpečnostní pás, ale nesmí omezovat pohyb nohou po pedálech. Důležité je i nastavení opěrky hlavy, jejíž primární funkce není oddechová, ale ochranná. Při nárazu zezadu tělo zadrží opěradlo a opěrka má zadržet hlavu. Pokud je špatně nastavena (nízko, vysoko) může bolestivě poranit krk a v nejhorším případě i zlomit vaz.
Při hledání správné polohy je třeba brát v úvahu i vzdálenost řadicí páky - musí být vždy na dosah ruky, stejně jako důležité ovládací prvky. Ale to je spíš úkol pro výrobce, aby neumisťovali například ovládání palubního počítače do vrchní části středové konzole (Toyota Yaris), nebo ovládání elektrických oken k páce ruční brzdy (Peugeot 206).
V konečném důsledku ideální polohu za volantem nereguluje zákon, a proto závisí jen na řidiči. Je třeba brát ohled i na výšku a proporce postavy a typ vozidla. Jinak bude sedět drobný řidič v Mercedesu třídy R a dlouhán v Mazdě MX-5. Při hledání pozice je potřeba používat hlavně hlavu.
