Oáza Palmyra (Tadmur) Sýrie
Hedvábná stezka procházela i tímto místem, které je severně vzdáleno od Damašku více jak 200 kilometrů. V poušti se zde rozlehá oáza, v níž se na šesti čtverečních kilometrech nachází město Palmyra. Podle dochovaných vzpomínek místních lidí a vědců je ještě starší, než Bosra a v dávných dobách se jí říkalo Tadmur - město datlí.
Město tehdy profitovalo z vysokých poplatků, které platily projíždějící karavany.Ve 2. století před Kristem ovládli tehdejší aramejské království Římané, což přišlo místním lidem vhodnější, neboť jim od Římanů hrozilo menší nebezpečí než od Peršanů, kteří jsou nedaleko.
Největší slávy dosáhla oáza Palmyra za královny Zenobie ve 3. století. V té době se Palmyra, sice jen na krátko centrem mocné říše, která v dnešní době zahrnuje nejen dnešní Sýrii, ale také Dolní Egypt, značnou část Turecka. Z těchto zemí královna Zenobia vystrnadila své někdejší římské spojence, ale bohužel pýcha však předchází pád, a tak Zenobia skončila v řetězech na římském popravišti. Palmyra potom dostala úder, ze kterého se již nevzpamatovala.
Nejmohutnější ze zachovalých staveb je Baalův obětní chrám Cardo, dále kolonáda s triumfálním obloukem, amfiteátr, tetrapylon, Diokleciánův vojenský tábor a jiné množství stavebních pozoruhodností. Při pohledu z arabské pevnosti Fakhr el-Din, která se nalézá nad archeologickým areálem, určitě pochopíte, že byla dosud odhalena jen menší část někdejšího města.
Na prohlídku této oázy si vyhraďte minimálně 1 den. Vedle ruin západním směrem se v dnešní době rozrůstá nové město, které má zhruba 40 000 obyvatel, a tam naleznete i ubytovací zařízení.
Belův chrám
Představuje ten nejzachovalejší objekt a nejvýznamnější objekt v celém areálu. Bell byl nejvýznamnějším bohem uctívaným v Palmyře - jeho úloha a postavení je srovnávána s římským bohem Jupiterem.
Velká kolonáda
Je zase dlouhá ulice, která je lemovaná sloupy, a spojuje v severozápadním směru Belův chrám, monumentální oblouk a pohřební chrám. Tato kolonáda tvořila hlavní komunikaci města a i v dnešní době představuje centrální část lokality. Část ulice mezi Belovým chrámem a monumentálním obloukem byla zcela zničena, a její existenci můžete jen tušit ze zbytků sloupů. Ulice nikdy nebyla vydlážděna, a to proto, aby po ní mohli procházet velbloudi.
Chrám Nebo
Tento chrám se nachází vedle monumentálního oblouku. Chrám byl zasvěcen Nabovi, palmyrskému bohu osudu. Bohužel se zachovalo jen chrámové podium, zbytky zdi a několik sloupů.
Diokleciánovy lázně
Tyto lázně, které nebyly nikdy dobudovány, najdete o něco dále na pravé straně ve směru chůze od monumentálního oblouku. Zachovaly se zde jen čtyři vysoké sloupy, které měly v minulosti nést vstupní bránu.
Tetrapylon
Ten najdete zhruba v jedné třetině kolonády. Ale jen jediný z těchto sloupů je původní, je zhotovený ze žuly, a pravděpodobně dovezen z Asuánu. Ostatní sloupy jsou jen nezdařilé repliky vyrobené z obarveného betonu. Tetrapylon představoval významný orientační bod města a křižovatku. Na severozápad odtud pokračovala hlavní ulice, zatímco menší, sloupy lemovaná ulice odtud vedla zase jihozápadně k agoře, a na druhou stranu, na severovýchod k Bel-Shaminovu chrámu, který byl zasvěcen fénickému bohu bouří a dešťů přinášejících vláhu a úrodu.
Na levé straně ulice těsně před tetrapylonem naleznete divadlo, které bylo odkryto a značně zrekonstruováno. Na mnoha sloupech na spodní straně jsou uvedena jména, která patřila sochám, které zde v dřívějších dobách stávaly. S největší pravděpodobností se jednalo o sochy významných osobností veřejného života – vládců, úředníků, vůdců karavan, apod.
Během každoročního festivalu probíhajícího v Palmyře slouží divadlo jako dějiště četných představení a vystoupení uměleckých skupin.
Agora
Je to obdoba římského fóra, která se nachází nalevo od tetrapylonu. Toto místo bylo využíváno k veřejným diskusím, a zároveň sloužila jako tržiště. Nádvoří bylo obehnáno po stranách čtyřmi sloupořadími. Na sloupech na severní straně byly umístěny sochy římských a palmyrských panovníků, na východních sloupech sochy senátorů, na západních zase sochy vojenských představitelů, a konečně na sloupech na jižní straně byly umístěny sochy významných obchodníků a vůdců karavan. Jediná škoda je, že se do dnešní doby žádná z těchto soch nedochovala, a ze sloupů zbyla jen jeden metr vysoká torza.
Pohřební chrám
Tento chrám najdete na konci kolonády, cca 500 metrů za tetrapylonem. Pochází ze 3. století a upoutá pozornost každého návštěvníka svým monumentálním sloupovím, které se sestává ze šesti sloupů, které jsou původní. Zdi jsou však již zrekonstruované.
Pohřební věže
Ty naleznete ve velkém množství nedaleko ruin města v oblasti zvané Údolí hrobů. Jedná se o vysoké věžové stavby čtvercového půdorysu, ve kterých byly do celkem zvláštních nik ukládány rakve s mrtvými. V každé nice je umístěn kamenný panel s portrétem mrtvého. Mnoho z těchto portrétů si můžete prohlédnout v Národním muzeu v Damašku.
Nejzachovalejší z těchto hrobek je věž Elahbel,která stojí zhruba 500 m od skupiny Yemliko, což je nejvýznamnější skupina pohřebních věží. Věž Elahbel byla postavena v roce 103 n.l., a má 4 poschodí. Věž pojme až 300 sarkofágů.
Existuje zde i možnost vyjít nahoru a prohlédnout si pohřební komory v horním poschodí a vrchol věže. V případě zájmu o návštěvu věže Elahbel musíte kontaktovat průvodce v muzeu ve městě, který několikrát denně provádí prohlídky věže. Ale pozor!!!! Bez zajištění převozu „k“ a „od“ věže nebude pravděpodobně průvodce ochoten prohlídku realizovat.
Autor: Lenka Kostková
