Erythropoietin (EPO)
Erythropoietin je hormon, který je tělu vlastní. Jeho tvorbu zajišťují ledviny. Hladina takto získaného erythropoietinu je sice relativně nízká, ale plně odpovídá přirozeným potřebám těla.
Hlavním úkolem, který plní, je podněcování kostní dřeně pro produkci červených krvinek. Za normálních okolností, není tělu potřebné EPO dodávat. Tento prostředek se využívá při léčení některých forem anémie (chudokrevnosti), ale po odhalení jeho účinků na fyzický výkon, dochází stále častěji i k zneužívání ve sportu.
Pro své účinky ve formě zvýšených transportních kapacit kyslíku, nachází uplatnění ve vytrvalostních disciplínách atletiky (od 800m), cyklistiky, plavání, triatlonu a v běžeckém lyžování. Jsou to aktivity, kde více červených krvinek znamená více kyslíku pro pracující svaly, což v konečném důsledku může znamenat i vítězství. Podle některých zdrojů se asi 20 minutový běžecký výkon může zlepšit až o 30 sekund. Možná to nevypadá hodně, ale ve sportu často rozhodují nepatrné rozdíly a při představě několik hodinových závodů jako je například maratón, již může dojít ke zlepšení v minutách!
Syntetické EPO vytvořené genetickými inženýry se svou strukturou a vlastnostmi shoduje s původním erytroproteínom vytvořeným v ledvinách.
Uměle vytvořený erythropoietin se tělu podává prostřednictvím injekcí. Fakt, že prakticky neexistuje přesná hladina této látky v těle, ztěžuje odhalení případného provinilce. V současnosti není dostupná metoda, která by přesvědčivě a čistě dokázala jeho zneužití.
Nebezpečí užívání krevního dopingu, tak i erythropoietinu, je především ve zvýšené viskozitě krve. Poměr pevných částic krve se v krevní plazmě (tekutá složka) zvýší a dojde k velkému krevnímu zhoustnutí. To v jakém procentuálním poměru jsou tyto složky, vypovídá hematokrit. Jeho nízká hladina odpovídá řídké krvi a vysoká naopak krvi husté. Jak jsem již při krevním dopingu napsal, srdce musí při husté krvi vynaložit mnohem více úsilí aby takovou krev přepumpovalo. Zvýšená námaha srdce může vést až k infarktu. To, že se nejedná jen o teorii, vypovídají úmrtí mnoha sportovců (známé zejména z cyklistiky). Pevné částice krve mnohem snadněji uvíznou v cévách, jako kdyby proudily v řídké tekutině. Pokud se "podaří" ucpat cévu například v mozku, sportovec má velký problém.
Pokud čtete sportujeme.sk pravidelně a máte již v malíčku i příspěvky z rubriky pitného režimu, jistě víte, co se děje s vodou z krve při sportovním zatížení. Při náročném dlouhotrvajícím fyzickém výkonu dochází ke značným ztrátám vody. Jedním ze zdrojů odkud tělo vodu pro plnění různých úkolů čerpá, je právě krev. Pokud sportovec dodržuje pitný režim a před výkonem má nízkou úroveň hematokritu, nic významného by se stát nemělo. Po ukončení zátěže je sice jeho hladina větší, ale doplněním tekutin se vrátí zpět do normálu. Pokud je však již na startu závodu hladina vysoká, může mít sportovec velké problémy. Hranice mezi hustou a "blátivou" krví, s kterou si již srdce neporadí, není totiž velká.
