Cvičit s činkami nebo na strojích?
Tak tato otázka je zřejmě ve světě fitness poměrně často kladena. Najdou se zarytí zastánci klasických činek, stejně jako zastánci cvičení na strojích. Přestože se již na toto téma určitě vedlo mnoho diskusí a napsalo mnoho článků, ani jedna strana nepřinesla přesvědčivý argument, proč zavrhnout činky, nebo naopak stroje.
Dovolím si říci, že se tak ani nikdy stát nemůže, neboť stroje stejně jako činky nabízejí něco v čem jsou lepší, či dokonce jedinečné. Podle mého názoru není rozumné zavrhnout stroje, nebo činky a používat pouze jednu alternativu. V některých situacích a při procvičování konkrétních tělesných partií se lépe uplatní činky, jinde naopak stroje. Ideální tedy asi bude rozumné kombinování, při využití toho nejlepšího, co stroje a činky nabízejí.
Cvičení na strojích pomáhají lépe izolovat sval, což vede k efektivnějšímu procvičení této části těla. Nespornou výhodou strojů je i jejich větší bezpečnost. Při cvičení s činkou se může mnohem snadněji stát, že vás zavalí, nebo se zraníte v důsledku nesprávné techniky. Na stroji je nebezpečí mnohem menší, protože je stroj většinou konstruován tak, aby k takovéto situaci vůbec nemohlo dojít. Cvičení na strojích je prováděno po přesných drahách a to nutí cvičícího držet se striktní techniky. Dále není nutné se soustředit na udržení stability a korektní polohy, a proto je možné se plně soustředit na procvičovaný sval. Argumentem, který mluví pro stroje je i čas, který je možné ušetřit. Nemusíte pracně nosit a nakládat kotouče, jednoduše kolíkem změníte závaží a hotovo.
Na druhé straně se cvičení na strojích spojuje i s jistými nevýhodami. Stroje jsou ve velké míře specializované a každý stroj umožňuje odcvičit maximálně několik cviků. Pokud se tato skutečnost spojí i s faktem, že jsou náročné na prostor a finanční prostředky, zjistíme, že ve většině fitnesscenter neodcvičíme na strojích všechno, co bychom chtěli. Jiný problém vyvstává se skutečností, že jsou konstruovány pro lidi s průměrnými tělesnými proporcemi. Ano, uznávám že některé stroje jsou konstruovány a nastavitelné pro široké spektrum posilujících, ale jedná se spíše o výjimky.
Klasiku představují činky. Jak jsem již zmínil, stroje mají výhodu v lepší izolaci procvičování svalu. Při trénování s činkou se kromě tohoto svalu zapojují i svaly stabilizátory. Na jedné straně to lze chápat jako nevýhodu, protože je třeba vynakládat energii i na udržení stabilní polohy a samotné kontroly. Na straně druhé, jsou to právě tyto vlastnosti, které z činek dělají to, čím jsou. Fakt, že jsou posilovány i drobné svaly představuje významnou prevenci před častými poraněními. Mnohé zranění totiž vznikají právě při dlouhodobém procvičování velkých svalových partií a zanedbáváním drobných svalů. To, že tyto svaly máme a že asi na něco slouží, si uvědomíme až při jejich poranění.
Zkušenosti dále říkají, že pro rozvoj síly je vhodnější sáhnout pro činky. Tento prostředek také umožňuje provádět speciální dynamické cviky a lépe respektovat biomechaniku každého z nás. Použití činek tak znamená možnost mnohem většího výběru při zaměření se na rozvoj odlišných svalových skupin.
Ačkoli jsou činky určeny téměř pro každého, v porovnání se stroji vyžadují větší nároky na zvládnutí techniky. Jelikož stroj člověka "vede" a neumožňuje mu vykonávat nesprávně pohyby, osvojení techniky je zpravidla jednodušší a kratší. Potřebu zvládnutí techniky cvičení s činkou třeba mít na paměti, protože její absence zaručeně bude vést ke zraněním.
Na závěr chci už jen poznamenat, že činky a stroje nepředstavují jediné dvě alternativy pro silový trénink. Existuje i možnost třetí. Je jí cvičení s váhou vlastního těla.
Autor: Martina Dvořáková
