Jak se soustředit na cvičení?
Pokud se nechcete zranit při cvičení, soustřeďte se na to, co jdete dělat. Na tréninku se cvičí svaly, nikoli však jazykové.
Mnoho z těch, co hubnou, cvičí tak trochu (nebo zcela) z donucení. Jistě, sport by měl člověka bavit, ale je celkem lidské, že nejednou jdeme do posilovny jen proto, že "je čas". Že to prostě je nezbytné, nutné, že jsme si to slíbili. Pak může trénink být něčím, co chceme mít rychle z krku. Právě to jsou věci, které nás svádějí odfláknout cvičení, nebo se rozptylovat s kamarády a namísto zvedání činek besedovat v hloučku.
Soustředění
Věnujte svou plnou pozornost jen tréninku a to od začátku do konce. Už při vstupu do posilovny myslete na to, které cviky budete dnes trénovat. Během cvičení vnímejte své svaly, precizně a pomalu veďte činky po dráze, která má být provedena. Ověřujte si, zda cvik provádíte ve správné poloze a tempu, zda dýcháte tak, jak máte.
Toto plné soustředění na každý pohyb a pocit není samoúčelné. Cviky prováděné správnou technikou a v plném rozsahu dráhy jsou nejen účinnější, ale i bezpečnější. Zatímco své pohyby vědomě řídíte, méně ohrozite své zdraví!
Podobně jako při jídle se doporučuje jíst pomalu a vnímat vše, co papáte i ke cvičení přistupujte stejně.
Nespěchejte
Častou chybou je snaha odbavit cvičení co nejrychleji. Ano, předepsaný počet pohybů činkami se dá "odpumpovať" i za poloviční čas, účinnost takového cvičení však je mnohem menší. Takové cvičení je téměř až ztrátou času. Navíc snaha o rychlé pohyby s činkami (nebo stroji) zbytečně zatěžuje klouby, šlachy, svaly a tím prudce stoupá riziko zranění.
Při posilování je třeba dělat pohyby plynule, pomalu, přesně.
Pokud máte málo času, buď nechoďte do posilovny vůbec, nebo odcvičte méně cviků, ale řádně. Rozhodně necvičte rychle, protože tak se cvičení stává neúčinným a zároveň nebezpečným!
Nebesedujte
Velmi nebezpečná chyba při cvičení je nesoustředěnost. Často se týká začátečníků, kteří chodí cvičit v houfech. Běžně se dají v posilovně vidět borci a borkyně jazyků, kteří si čile povídají a přitom se mimochodem i trochu hýbou na strojích. Není vhodné jednou rukou cvičit biceps a druhou telefon.
Jakékoliv rozptylování se při cvičení je velmi riskantní. Nesoustředění na cvičení má za následek odfláknuté cviky. V lepším případě. V horším případě zranění! Stačí chvíli nedávat pozor na korektní techniku a můžete si způsobit zranění.
V posilovně proto raději s nikým velmi nemluvte. Dá se říci pár slov, pokud nikdo z diskutujících právě necvičí, ale to zas vede k příliš dlouhým pauzám mezi cviky, během kterých můžete vychladnout ... I to zvyšuje riziko zranění.
Pokud chodíte do posilovny více, omezte svou komunikaci na občasnou výměnu věty. Nejlépe, pokud se vzájemně podporujete ke cvičení. Nechoďte cvičit s nikým, kdo je "upovídaný". Hovorní lidé nemají míru, nevědí, kdy přestat. Vyhýbejte se jim.
Časování
Je lepší, pokud si svou porci cviků odcvičíte pěkně sami, nejlépe se stopkami v rukou. Trenér vám určil, jaké pauzy mezi jednotlivými cviky jsou optimální. Tyto časy je dobré dodržovat - sval po zátěži potřebuje pauzu. Ne příliš dlouhou, většinou to bývá kolem minuty a půl až dvou minut. (Příliš krátká doba na rozhovor, příliš dlouhá doba na to, abyste ji odhadovali naslepo - alespoň zpočátku.)
Při pojídání je třeba umět odhadnout množství jídla a na to je nejlepší váha. Při cvičení je dobré mít po ruce stopky, kterými se naučíte vkládat mezi série přiměřené pauzy. Příliš krátká pauza není dobrá, protože sval ještě není odpočatý. Příliš dlouhá zase může způsobit jeho ochladnutí.
Stopky jsou vynikající i v situaci, kdy s někým během pauzy mluvíte. Pokud se náhodou rozmluví, stačí na ně ukázat a odejít k činkám pracovat. Žádné "slušné" vyčkávání na to, zda a kdy se ten, kdo vypráví, dostane k pointě! Jste v posilovně ve věci cvičení, ne na přednášce.
Hudba
V některých posilovnách hraje hudba, která se vám nemusí líbit. Pak je vhodné použít přehrávač s vlastní hudbou. Na cvičení se hodí agresivnější hudba, která stimuluje k akci. Sluchátky zároveň ztratíte kontakt s rušivými zvuky z okolí. Někdy se to velmi hodí.
Autor: Lenka Kostková
