Borovička

Borovička není gin, gin není borovička.

Zatímco gin sestává z obilného destilátu, který se dodatečně obohacuje o aroma borůvek, exotických koření a rostlinných složek, tak základní surovinu borovičky tvoří destilát z jalovce. Borovička se řadí do kategorie ovocných destilátů. Obsahuje 40% alkoholu.

Protože destilát z jalovce ještě nutně prochází zušlechťovacím procesem s použitím neutrálního lihu a pitné vody, mluvíme vlastně o řezané lihovině. Nápoj se transformoval z bramborového destilátu, který se většinou kdysi doplňoval o jalovec s cílem zmírnit jeho nepříliš vábnou chuť.

Kořeny tohoto typického slovenského alkoholu sahají na přelom 19. a 20. století. Nejstarší značkou jakostního nápoje je trenčínský Juniperus. Jeho výrobu v roce 1933 zahájila První Trenčínská Borovičková továrna a za první republiky dokonce nápoj exportovala do USA. Roku 1952 se dostal název Juniperus Borovička 40% pod mezinárodní ochranu. Technologický postup výroby borovičky, sestávající ze speciální fermentace jalovců, vyluhování aromatických látek a destilace, odborníci postupem času a praxí zdokonalili. Díky přidání drožďové zápary se urychluje a zkracuje kvašení, což dovoluje nápoj produkovat ve velkých množstvích.

Kromě nejznámější borovičky Juniperus, kterou dnes vlastní společnost Old Herold, mezi jakostní značky patří Spišská borovička, Slovenská borovička, Inovecká borovička, Liptovská borovička, Bošácká borovička a Slovácká a Valašská borovička (R. Jelínek). Na trhu existují i levné a nekvalitní výčepní lihoviny připravené z lihu a syntetických aromat.

Protože je borovička plně spjata se Slovenskem, pak nás nepřekvapí informace, že Slovensko je zemí s největším počtem chráněných borovičkových značek v Evropské unii. S přípravou nápoje se setkáme v České republice, Chorvatsku, v Slovinsku a v Německu v podobě lihoviny Steinhäger a Dornkaat.