Gin
Gin je čistá pálenka, která spočívá na bázi ječmene a žita, zjemňuje se jalovcovým koriandrem, citrónovou kůrou, anýzem, kmínem a jinými přísadami.
Obiloviny se semelou, uvaří a nechají vykvasit. Výtažek z jalovce a speciální bylinná směs se přidává až do rmutu.
Tato lihovina se destiluje dvakrát nebo i třikrát.
Gin v průběhu skladování v nádržích z kameniny nebo i se skleněným povlakem nijak neroste, účelem skladování je jen jeho homogenizace. Výchozím bodem při výrobě ginu se stal tradiční nizozemský nápoj Genever.
Název "gin" pochází z francouzského slova genièvre, v překladu znamenající jalovec. Díky Williamovi III. Oranžskému se začal vyvážet do Anglie, kde si nápoj velmi rychle osvojili a přejmenovali na gin. Další z kuriózností je, že během vojenské roztržky s Francií bylo v Anglii pití koňaku zakázáno a tak si každý svůj gin mohl vyrábět sám. Ale protože přísady k jeho výrobě byly velmi přísně střežené, lidé si přimíchávali do ginu skutečně vražedné přísady.
Anglický gin je všeobecně známý jako velmi čistý a vysoce hodnotný. Po destilaci se procento alkoholu snižuje vodou na obvyklou tvrdost od 38 do 45%. Anglický neslazený Dry Gin obsahuje často 40% alkoholu. Existuje však i slabší Plymouth Gin s obsahem cukru, původně tradiční nápoj anglického námořnictva.
K nejznámějším druhům patří neslazený London Dry Gin s minimálním obsahem alkoholu 40 až 45%, který se obvykle používá v míchaných nápojích jako jsou například Gin Tonic a Martini. Příprava obou nápojů je jednoduchá.
V případě Gin Tonic do longdrinkové sklenice dáme kostky ledu, přidáme 4 cl ginu, dolijeme tonikem a na okraj sklenice navlékneme kolečko citrónu. Při přípravě Martini postupujeme následovně: do mixovacího poháru dáme kousky ledu, přidáme 5cl ginu a 1cl suchého vermutu, zamícháme a přecedíme do koktejlové sklenky. Nakonec přidáme olivu s peckou.
Autor: Martina Dvořáková
