Bénédictine D.O.M.
Bénédictine D.O.M., bylinný likér světové pověsti, se vyrábí od roku 1510. Likér se skládá z 27 bylin a koření z různých koutů světa. Arnika, tymián, yzop, jalovec, myrha, šafrán či skořice jsou jen částí použitých ingrediencí.
Autorem receptu je benátský mnich Bernardo Vincelli, který působil v opatství situovaném v normanském přímořském městečku Fecamp. Do konce 18. století byl likér produkován výhradně tamními mnichy. Během Francouzské revoluce došlo ke ztrátě receptury. Její znovunalezení se odehrálo za zvláštních okolností.
Přestože výroba likéru od počátku svého vzniku podléhala tajemství, její znění se ocitlo nedopatřením v jednom veřejně dostupném rukopise. K objevu receptury došlo v roce 1863 díky Alexandru Legrandovi, který ji zmodernizoval a začal vzápětí vyrábět pod názvem Benedictine. Označení D.O.M. v podnázvu likéru je latinskou zkratkou Deo Optimo Maximo, což v překladu znamená Bohu nejlepšímu, největšímu. Nápoj sklidil okamžitý úspěch. Benedictine má tmavou jantarovou chuť a vyznačuje se mírně nahořklou a bylinnou chutí.
Voní sladce a plno. Obsahuje 40% alkoholu. Konzumuje se po jídle. Likér je bohužel vděčným objektem napodobování, a proto se na trhu setkáme s mnoha jeho imitacemi. Zavádějící názvy odkazující ve svém názvu na původ likéru, jako Klášterní tajemství, Klášterní likér a nuncius, jsou toho částečným příkladem.
Benedictine své uplatnění nachází i jako žaludeční lék, i jako součást různých koktejlů. Společnost vyrábějící likér se věnuje i produkci B & B. V roce 1930 barman známého newyorského klubu smísil Benedictine a Brandy. Nápoj se rychle ujal a dodnes si ho zvlášť oblíbili ve Spojených státech amerických. V současnosti je výroba B & B předmětem tajemství.
Autor: Lenka Kostková
