Kmínka
Kmínka je rostlinný likér vyráběný ze semen aromatického kmínu.
Existují dva druhy kmínu disponující rozdílnou chutí a vůní. Kmín římský je ostrý a má silný antioxidační účinek. Orientálci jej obvykle dávají do směsi kari. Kmín kořenný je charakterově jemnější, v Evropě se pěstuje od středověku. Obvykle likér obsahuje oba, ale některé značky obsahují výhradně kmín luční.
Kořeny kmínky sahají až do roku 1575, kdy Lucas Bols zahájil v Amsterdamu její výrobu. Nápoj se rychle ujal a jeho produkce se rozšířila do východní Evropy a do Ruska. Do jisté souvislosti s kmínkou se dává lotyšský Alas. Jedná se o likér, jehož základní chuť tvoří kmín.
Dalšími surovinami nápoje jsou anýz, fenykl a koriandr. Obsahuje 30 až 50% alkoholu. Pravý Alas je čirý a bezbarvý. Mimochodem Lucas Bols, společnost podnikající v oblasti alkoholických nápojů, je nejstarší holandskou existující společnosti a je vůbec nejstarší značkou lihovaru na světě. Mezi tradiční známé značky na trhu patří Wolfschmidt a Metzendorff. Vůně a chuť kmínu, jak to zpravidla bývá při likérech na bázi jediné rostliny, zjevně vystupuje do popředí.
Kmínka konzumenta osvěží. Má kořenitý, oříškový charakter. Po destilaci zůstává čirá. Likér je poměrně silný, obsahuje 40% alkoholu. Podává se jako aperitiv nebo své využití nachází i v koktejlech. Nápoj se obvykle pije chlazený. Fakt, že kmín podporuje trávení a vykašlávání při zánětu průdušek, je známý již několik staletí. Jakousi alternativu kmínky si můžeme zhotovit i doma. Cílem jednoduchého receptu je vlastně zhotovení léku. Rozemletý kmín se přelije jemným konzumním lihem nebo vodkou.
Po několikadenním louhování tekutinu důkladně scedíme. Doporučená dávka je jeden kalíšek denně.
Autor: Martina Dvořáková
