Odrůdy bílého vína (1)
Albariño [albariňo]
španělského původu, v posledních letech módní a drahé, slouží k výrobě bohatého vína s dobrou kyselostí, poměrně vysokým stupněm alkoholu a se suchou příchutí broskví. Většina Albariña nezraje v dubových sudech. Velmi dobře se pije mladé, hodí se i na vyzrávání.
Chenin blanc [šenin blan]
s domovinou v oblasti Anjou-Touraine v údolí Loiry, je nejméně populární ze všech francouzských odrůd. Jeho přirozená kyselost je velmi vysoká. Při nadměrné úrodě nezralých nebo špatně ošetřených hroznů se může vyprodukovat jedno z nejhorších a nejkyselejších vín na světě. Na druhé straně hrozny jsou vhodné na vína všech stylů od zcela suchých až po nádherně sladké a šumivé. Víno se může vyznačovat s ostřejší květinovou, meruňkovou, jablečnou, marcipánovou, slámovou a medovou příchutí.
Colombard
sice není jednou z nejcharakterističtějších odrůd, ale v oblastech Koňak a Armagnac ji umí mimořádně zužitkovat. Lehké víno se skromnými příchutěmi je ideální k destilaci. Z Colombard rozšířeném i v kalifornském horkém Central Valley a jižní Africe se produkují množství jednoduchého, ovocného vína.
Gewürztraminer
se pěstuje v Německu, Rakousku, italské Alto Adige, Švýcarsku a východní Evropě. V ČR je známé jako Tramín. Nejbohatší a nejvýrazněji odrůda pochází z Alsaska. Víno je snadno rozpoznatelné díky žlutozlaté barvě, nízké kyselosti, mírné olejovité textuře a nezaměnitelné vůni sestávající z exotické směsi liči, růžových lupenů, tureckého medu a někdy i zázvoru.
Grüner Veltliner
se pěstuje v Maďarsku, v Čechách, na Slovensku a v Rakousku, kde je nejrozšířenější odrůdou. Víno má podobnou strukturu jako Riesling, ale jeho příchutě jsou odlišné. Charakterizuje ho chuť bílého pepře zkombinovaná s bílou broskví a bylinkami-minerálním nebo někdy kouřovým lemem.
Marsanne
je hlavní odrůdou bílého Hermitage a jiných bílých vín z oblasti severní Rhôny. V jejím aromatu se spojuje jasmín, lískové ořechy a bylinky. Svou relativně nízkou kyselostí a
schopností kombinace s dubem těžila odrůda Marsannez z rostoucí popularity Chardonnay. Má však plnější a bohatší charakter. Marsanne v současnosti zdomácněl v Kalifornii pomocí francouzských pěstitelů.
Muscat [muskat]
je odrůda, která po fermentaci i nadále nezaměnitelně voní čerstvými hrozny. Lehké, sladké a šumivé muškáty často chutnají po sladkých a šťavnatých hroznech. Suché muškáty mohou mít aroma růží a sladké muškáty z Francie vůni pomerančů a koření. V Evropě se tyto drobné plody nacházejí všude ve středomořské oblasti od Řecka přes Itálii až po jih Francie.
Pinot blanc [pino blank]
původně pochází z Burgundska, dnes je jeho základnou Alsasko. Produkují se z něj lehká, kulatá vína s jemnou vůní jablka, mastku a vzácně s náznaky koření. Vína často zrají v dubových sudech, doporučují se konzumovat s jídlem. V Itálii a ve většině východní Evropy se z něj produkují jednoduchá svěží bílá vína. Rakousko vyrábí suché i bortytídou ovlivněné sladké víno Pinot blanc.
Pinot gris / grigio [pino gris / pino gridžo]
podobně jako pinot blanc pochází z Burgundska. Odrůda je mutací Pinotu noir a má podobný charakter jako Pinot blanc. V Alsasku se vyrábí bohaté, voňavé bílé víno s ořechovým, kouřovým, kořenitým a někdy medovým buketem. Víno může být suché, sladké nebo botrytické velmi sladké. Italské Pinot grigio je většinou ostré, poměrně lehké a neutrální. Pinot gris je také rozšířen ve východní Evropě, Rakousku a Německu.
Semillon [Semion]
je sice zastíněný Sauvignon v Bordeaux a Chardonnay v Austrálii, ale přesto je v obou oblastech vedoucí odrůdou. Z odrůdy ve Francii se produkuje zlaté a medově sladké víno. Hlavním úkolem Semillonu u protinožců je být suchý. Styl Barossa je hladký a dubový s bohatým buketem citrónové chuti. Tradiční Semillon z Hunter Valley je bez vlivu dubu a je lehký, ostrý a výrazně suchý. S věkem získává kouřový, medový a citronový buket. V chladnějším podnebí Západní Austrálie, na Novém Zélandě a ve státě Wahington je intenzivnější ovocnější a trávovější.
Viognier [Vion]
patří k náročnému druhu odrůdy. Do osmdesátých let dvacátého století se Viogner dal najít pouze na malém území v oblasti severní Rhôny. Víno bylo drahé. V současnosti se produkuje i několik levnějších vín, hlavně v oblasti Languedoc. Australské a argentíske Viognery se vyznačují broskvovou a meruňkovou chutí. Ty nejlepší mají vysokou hladinu alkoholu, smyslně voní po frézii, pižmu, broskvi, meruňkách a zázvoru. Charakterická je pro ně mastná a krémová struktura.
Autor: Lenka Kostková
