Ve Švýcarsku nejkrásnější vína pocházejí z italsky mluvícího kantonu Ticino. Jednoduchá jemná červená vína produkují francouzsky mluvící kantony země. Kromě toho ostatní vína nedisponují velkým půvabem.
Bulharská vína svět objevil teprve nedávno. Zvláště červená vína jsou natolik vynikající, že se mohou srovnávat s francouzskými. Bílá a šumivá vína jsou již méně úspěšná.
Maďarské víno lze charakterizovat jako tajemné a přitažlivé. Známé je maďarské tokajské a tzv.. egerská býčí krev, méně elegantní a více robustní víno. Dobré bílé víno pochází od Neziderského jezera, vynikající červené najdeme v oblasti Mecsek v okolí Pécsi.
Rumunská vína vždy měla dobrý zvuk. Zasloužili se o to hlavně experimentální vína výzkumných pracovníků a vinařů z Murtfatlaru. Krásné suché bílé víno i červené víno poskytují vinice černomořských kopců. Kyselejší a svěžejší bílá vína se produkují v Transylvánii.
Slovinsko na základě svého geografického potencionálu vyrábí kvalitní vína. Posávský a Podravský region dodává nádherné svěží a plná bílá vína. Přímořský region je krajem vábných červených vín.
Z chorvatských vín za pozornost stojí vína z Kutjeva a pozdní sběry Tramínu a Muškátu Ottonel. Modrá odrůda Plavac dominuje na pobřeží. Dingač z poloostrova Pelješac se hodnotí jako lepší.
Srbská vína jsou ve světě méně známá. Vojvodinský Banatski Ryzlink i Traminac jsou poctivá a hebká vína. Kosovská vína jsou veřejnosti snad nejznámější.
Za mimořádně dobrá se považují makedonská červená vína plné slunce.
Řecké víno moc nepotěší. Ve světě je známá Retsina a několik značek muškátových vín. V případě Retsina se většinou jedná o bílé víno, do něhož se během kvašení přidává piniová pryskyřice.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu