Zásady lahvování vína
Lahvování vína má v malopěstitelské praxi osobitou tradici. Tento proces zajišťuje zachování takové kvality, kterou víno dosáhlo během zrání v sudu. U vín, které charakterizuje sudová zralost, jsou oxidační procesy prakticky ukončeny.
Zrání vína pokračuje pozvolna i po lahvování, získává na kvalitě. Čas k dosažení lahvového buketu je u různých ročníků a různých odrůdách rozdílný. Vonné a chuťové sloučeniny se v lahvových vínech utvářejí v průběhu několikaletého uskladňování. Hodně závisí na podmínkách jeho skladování.
Tvorbě lahvového buketu například vyhovují vyšší teploty. Na kvalitě zrání vína v lahvích se podílí uzávěr lahví. Na víceleté skladování lahvového vína jsou nejvhodnější korkové zátky. Čas lahvového hroznového vína se určuje na základě zkoušky jeho zralosti a stability. Zásadně nelahvujeme příliš mladé, čerstvě sířené, čiré a filtrované hroznové víno. Běžná vína se skladují v lahvích nejvýše dva nebo tři roky.
Na lahvování se zpravidla používají skleněné lahve, nejčastěji s objemem 0,7 a 1,0 litru. V malovýrobních podmínkách se na lahvování vína používají typizované lahve. Běžná vína plníme do litrových lahví. Kvalitnější vína patří do estetických pistolových lahví o objemu 0,75 l.
Na lahvování červených vín jsou vhodnější nižší a baňatější sedmičkové lahve takzvané burgundské a bordeauxská. Některá červená, především růžová vína lze plnit i do bezbarvých lahví. Láhve naplněné vínem uložíme naležato, protože korková zátka se zvlhčuje a nevysychá. Obvykle v temné a chladné místnosti při stálé teplotě 8-10 ° C. Uskladněné láhve je třeba periodicky kontrolovat. Pozorujeme, zda se víno nekalí, zda v něm nevznikají nadměrné sraženiny, nebo zda se neuvolňují zátky.
V případě zakalení vína, láhve se postaví a kal se nechá klesnout ke dnu. Pak láhve odzátkujeme a čisté víno stáhneme hadičkou do vysířené větší skleněné nádoby.
Autor: Martina Dvořáková
