Nevýhoda živnostníka je v tom, že podobně, jako zaměstnanec, prodává svůj čas a znalosti. Ve většině případů se živností rozumí poskytování nějakých služeb. A ty jsou zpravidla svázány s časem a schopnostmi živnostníka. To je dvojsečné. Předpokládejme, že si kadeřnice otevře živnost. Pokud je dobrá, rychle si buduje klientelu. V jisté chvíli však přestane být schopna přidávat zákaznice. Denně může pracovat pouze několik hodin. V tomto čase může vydělat jen určitý peníz. Kdyby příliš zdražila ceny, mnoho klientů by jí odešlo ke konkurenci.
A tak živnostník - dokud je sám - má limitovanou výšku svého příjmu. Cokoliv udělá, nepřekročí jistý měsíční příjem peněz. Jistě - toto je příjem i násobně vyšší, než na jaký může myslet zaměstnanec. Ale živnostník z tohoto příjmu musí leccos zaplatit. Kromě daní i rozvoj.
Mnoho živnostníků se v tomto bodě zastaví. Typickou vlastností živnostníků je totiž preciznost, pedantnost, perfekcionismus. To je vede k názoru, "jen já umím tu práci udělat pořádně". A tak živnostník pracuje do úmoru. Nevěří zaměstnancům, spolupracovníkům. Nerad svěří část práce někomu jinému. A tak je vlastně v pasti. Dělá sice kvalitně, ale do úmoru.
Živnost by v této chvíli měla přejít do nové fáze - živnostník by měl svůj úspěšný pracovní systém duplikovat. Najít někoho, kdo by totéž dělal také. Tím by se postupně živnostník začal stávat majitelem firmy. Sám by již měl pracovat méně. Na tomto bodě velmi často živnostníci selžou.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu