Práce v zahraničí

Pracovat v zahraničí znamená pracovat za více peněz. Období socialismu vcelku úspěšně zdevastovaly naši ekonomiku. Bude trvat dlouhé roky, než se dostaneme na úroveň vyspělých zemí.

Velká část Čechů patří spíše ke chudčím lidem. Pokud k tomu připočtete fakt, že jsme malý trh, umíte si odvodit, že firmy mají malý odbyt, malý zisk a tedy si nemohou dovolit dávat takové platy, než podobné firmy v zahraničí.

Proto je práce v zahraničí tak lákavá. V každém případě získáte za práci v zahraničí více, než ve stejné pozici a při práci doma. Je to mrzuté. Vyspělé země dychtivě volají po kvalifikovaných, hlavně IT pracovnících. Takříkajíc je vyvažují zlatem.

U nás je stále kult manuální práce. Řemeslník si řekne i celkem nereálné přemrštěnou částku (oprava vodovodu za polovinu průměrné měsíční mzdy plus materiál). No pokud se někomu pokazí počítač, nechce zaplatit za jeho odbornou údržbu. V takových podmínkách je jen logické, že kdo trochu může, uchází se o práci v zahraničí.

Ještě donedávna měla práce v zahraničí "nevýhodu" - bylo třeba makat mnohem více, než bylo běžné pracovní tempo u nás. No v poslední době se vysoké pracovní nasazení očekává i u nás. A tak mezi prací doma a prací v zahraničí zůstává jediný rozdíl - výška mzdy. A ta mluví pro práci v zahraničí.

Práce v zahraničí samozřejmě přináší nutnost přestěhovat se, někdy i s celou rodinou. Ale život v zahraničí má často tak zajímavé parametry, že mnoho lidí se po čase už ani neplánuje vrátit domů.

Autor: Martina Dvořáková