Naučený strach
Kromě pohodlí nás od dosažení úspěchu často dělí i takzvaný naučený strach. Jde o to, že člověk něco zkusí a pokud se to nepodaří na první pokus, nebo několik málo pokusů, naučí se, že to nejde a více to už pak nezkouší. Neúspěch snižuje další motivaci. Pokud člověk párkrát neuspěje, obvykle se vzdá dalších pokusů. Řekne si, že to není dosažitelné.
Úkoly a cíle jsou jakýmsi filtrem, přes který projdou pouze vytrvalí lidé. Úspěšní jsou ochotni zkoušet uspět i po několika neúspěšných pokusech.
Klasickým příkladem naučeného strachu může být vztah seniorů k počítačům. Zvládnutí počítače je dnes jednoduché - pětileté dítě ho s přehledem umí ovládat. Jeho 65letá babička však už za svého života mnohokrát zažila, jak se kazily nové televizory, rádia. Počítač je nová věc a ona se ho bojí i jen dotknout. Nevěří si. Je to naučený strach. Bojí se chytit myš, aby něco nepokazila. Navíc je netrpělivá zkoumat něco nového. Pokud se to nedá vysvětlit pár větami, je to pro ni nepohodlné, protože si neumí představit, jaká možnost by ji čekala, kdyby mohla být například na internetu. A tak se předem vzdá zkusit něco tak jednoduché, co jinak zvládá její vnouče…
Autor: Lenka Kostková
