Ponechání zaměstnanců doma
Pokud zaměstnanec nevykonává práci z důvodů, že zaměstnavatel pro něj práci nemá (čili zaměstnanec je kvůli tomu doma namísto v práci), jde o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši svého průměrného výdělku (ZP § 142).
V případě, že zaměstnavatel vymezil v písemné dohodě se zástupci zaměstnanců (se zaměstnaneckým důvěrníkem, zaměstnaneckou radou nebo s odborovou organizací) provozní důvody, pro které nemůže zaměstnancům přidělovat práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve částce nejméně 60% jeho průměrného výdělku (pro zaměstnance je možné dohodnout i výhodnější podmínky). Dohodu nelze nahradit rozhodnutím zaměstnavatele, tj. zaměstnavatel o tom nemůže rozhodnout sám (ZP § 142 odst. 4)..
V důsledku hospodářské krize bylo přijato opatření vlády, které je časově omezené a mluví o flexikontu pracovní doby. Pokud v období od 1. března 2009 do 31. prosince 2012 nemůže zaměstnanec z vážných provozních důvodů vykonávat práci, může zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací (čili se to týká pouze velkých podniků, kde působí odborová organizace), poskytnout zaměstnanci pracovní volno, za které mu patří mzda nejméně ve výši základní složky mzdy . Pokud pomine tato vážná překážka v práci na straně zaměstnavatele, je zaměstnanec povinen odpracovat poskytnuté pracovní volno bez nároku na mzdu, která mu byla takto poskytnutá. Smluvní strany (zaměstnavatel a odbory) se mohou dohodnout i na šetrnější úpravě pro zaměstnance (ZP § 252).
Autor: Lenka Kostková
