Dálší možnosti jak zaměstnat člověka
Kromě pracovního poměru má živnostník možnost přijmout člověka do zaměstnání i formou dohod konaných mimo pracovní poměr.
V současnosti známe dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.
Pro živnostníka, který má v úmyslu zaměstnat člověka tímto způsobem, zde hrají důležitou roli omezení vyplývající ze zákona.
Práce prováděná na základě dohody o provedení práce je omezena maximálním počtem odpracovaných hodin za kalendářní rok (v současnosti 350 hodin). Zároveň se při této dohodě musí jednat o konkrétní pracovní úkol (např. vyrobení dvě stě kusů ubrusů) a ne o provádění prací (např. svářečských). Takže pokud živnostník předpokládá, že pracovní úkol, na který přijímá zaměstnance, bude časově náročnější, nebo potřebuje člověka na vykonávání pracovní činnosti, tento typ dohody není pro něj vhodným řešením. V případě porušení zákonných podmínek mu hrozí pokuta.
Jak už napovídá název, dohoda o pracovní činnosti se může uzavřít jen s člověkem, který má status studenta. Zároveň dohodnutá pracovní doba nesmí v průměru překročit zákonem udávaný maximální počet odpracovaných hodin týdně (t. č.. polovinu týdenní pracovní doby, tj. 20 hodin).
Dohoda o pracovní činnosti umožňuje provádět jakékoliv práce, ale v rámci velmi malé pracovní doby (v současnosti maximálně 10 hodin týdně).
Pokud živnostníkům uvedená zákonná omezení vyplývající z dohod konaných mimo pracovní poměr nepřekážejí nebo mu přímo vyhovují, určitě ho potěší i výrazně menší nároky na administrativu (např. jednodušší evidence), na finance (např. méně odvodových povinností), na množství povinností vyplývajících ze zákona (např. neexistující nároky na mzdové náhrady). Velmi atraktivní jsou také menší omezení a jednodušší postupy při rozvazování dohody (například krátká výpovědní lhůta).
Vzhledem k obtížném pracovním vztahům postavených na pracovním poměru a na omezení dohod konaných mimo pracovní poměr, stojí za úvahu, zda by nebylo možné dohodnout se na spolupráci s jiným živnostníkem.
V tomto případě by již nešlo o pracovněprávní vztah upravovaný Zákoníkem práce, ale o obchodní vztah, který spadá do působnosti Obchodního zákoníku.
Vztahy mezi živnostníky se upravují pomocí smlouvy. Typ smlouvy závisí na tom, na čem se chtějí dohodnout. Obvykle se využívá smlouva o dílo, smlouva o spolupráci, mandátní smlouva a jiné. V některých případech může stačit objednávka, čili vztah odběratel-dodavatel.
Živnostník se o odvody nebo daně stará sám, takže živnostníkovi, který je zadavatelem práce, odpadá množství starostí. Živnostník zašle po splnění úkolu zadavateli fakturu a ten ji ve lhůtě splatnosti uhradí.
Autor: Lenka Kostková
