Pro koho je živnost?
Vydělávat si na živobytí jako živnostník není vhodné pro každého. Ne každá práce či profese se na podnikání hodí a ne každý má chuť a schopnosti zvládat nároky vyplývající ze samostatné výdělečné činnosti.
Ne tak dávno se mluvilo o zaměstnavatelích, kteří nutili své zaměstnance založit si živnost, případně přijímali do práce výhradně živnostníky. Přitom šlo o zaměstnání, které mělo charakter závislé činnosti, tedy za normálních okolností bylo prováděno v rámci pracovního poměru. Hovořilo se hlavně o pracovnících u pokladen v síti supermarketů, ale například i o číšnících. Pro ně byla práce na živnost nevýhodná, snižovala jejich ochranu vůči zaměstnavateli, kterému naopak dávala více možností, jak s nimi manipulovat.
Následně, s cílem chránit zaměstnance, byla do zákoníku práce zakomponována definice závislé činnosti:
Za závislou práci se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu nebo odměnu, v pracovní době, na náklady zaměstnavatele, jeho výrobními prostředky a na odpovědnost zaměstnavatele a jde o výkon práce, který je tvořen převážně z opakování určených činností.
Zároveň se zavedla povinnost vykonávat tuto činnost výhradně v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu.
Pokud spadáte pod definici (pravidelně chodíte do stejné práce u téhož zaměstnavatele v určité pracovní době, vykonáváte práci podle pokynů nadřízeného a používáte při ní prostředky, které jsou majetkem podniku), jste vykonavatelem závislé činnosti a pokud neplánujete založení živnosti na povaze své práce, samostatná výdělečná činnost není pro vás. Nejenže by zaměstnavateli hrozila pokuta za porušení zákona, ale vy byste sami sebe postavili do nevýhodné pozice. Stali byste se zranitelnější (zaměstnavatel spíše rozváže smlouvu se živnostníkem, než by propustil vlastního zaměstnance, protože ho to méně stojí), přišli byste o ochranu zákoníku práce (nikdo vám nenahradí mzdu během dovolené či návštěvy u lékaře) a přibyly by vám mnohé administrativní práce, o které se jinak stará zaměstnavatel.
Kromě nevhodnosti provádět práci se znaky závislé činnosti jako samostatnou výdělečnou činnost, je nutno brát v úvahu i dispozice člověka na podnikání.
Ne každý má na podnikání povahu, vůli, odvahu, ne každý oplývá přiměřenou houževnatostí, flexibilitou či pevnými nervy. Život živnostníka je náročný a nejistý. Úspěch závisí na schopnostech, umu, dravosti, na prozíravosti a pracovitosti za rozumnou cenu, ale i na štěstí, dobrých kontaktech, správní reklamě, a originálních nápadech.
Navíc, jak se říká, není OSVČ jako živnostník. Je rozdíl, pokud jste živnostník zedník, vlastníte obchod, účtujete deseti firmám, nebo vlastníte deset budov. Každá oblast podnikání vyžaduje jiné nároky, přináší jiné zisky i rizika a na žebříčku úspěchu nabízí různé stupínky a maxima.
Autor: Lenka Kostková
