Jak psát profesní životopis?
Asi nejdůležitější radou je: pište pravdivě. Vím, člověk se rád vykreslí v co nejlepším světle. Myslete na dvě věci:
Profesní životopis je jen prosba o "vstupenku" na úvodní pohovor. Pokud se v něm vykreslíte v ideálním světle, získáte šanci na rozhovor. A na něm se hned ukáže, že jste se v životopise vylepšovali. Nejen, že místo nedostanete, ale budete za lháře.
Personalisté v různých firmách a agenturách se často znají. Nejednou si pomáhají. Pokud si životopis vylepšíte, někdy stačí jediný telefonát a vše je "prozrazeno". Tito lidé dělají denně s velkým počtem žádostí o práci. Věřte tomu, že mají "nos" na to, pokud něco nesedí. Neoklamete je.
Kdybyste i náhodou uspěli a dostali se na pracovní pozici, na kterou nemáte kvalifikaci nebo osobnostní vlohy, i tak nevydržíte pracovní tempo.
Druhá, první věc na které záleží:
Gramatika. Čím specializovanější a techničtější vzdělání mají někteří lidé, tím častěji vidíme i tlusté gramatické chyby. Špičkoví, vysokoškolsky vzdělaní lidé často neumějí správně psát. Je to konstatování, je to fakt. Na jakoukoliv pracovní pozici se tedy plánujete dostat, vždy si životopis dejte překontrolovat několika lidmi. Nespoléhejte na to, že "přece mám vysokou školu, tak snad ještě umím psát". Chyby v textu udělá i profesionální žurnalista. Pokud si nejste jisti a na práci vám velmi záleží, zkuste se spojit s některou firmou, která se věnuje překladem textu, nebo s nějakou redakcí, s reklamní agenturou, s kýmkoli ze známých, kteří pracují s textem. Požádejte je o kontakt na někoho, kdo se věnuje stylistice a jazykové korektuře, ať se vám na to podívají.
Pořadí profesí v životopise:
Při výpočtu předchozích zaměstnání a praxe pište v obráceném pořadí. Jako první vzpomeňte vaše poslední zaměstnání. Je vhodné pokud v tomto pořadí uvádíte i množství podrobností. Popište více podrobností o vašich zaměstnáních za posledních 5 let. Méně podrobností o zaměstnáních před více než 10 lety. A minulost starší 15 let stačí telegraficky jmenovat. Pokud jste pracovali i za socialismu, tuto etapu nezdůrazňujte, upozornili byste na svůj vyšší věk.
Důvody ukončení zaměstnání:
profesní životopis obsahuje většinou několik předchozích zaměstnání. Nikdy neuvádějte důvody, proč jste jednotlivé pracovní pozice, nebo firmy opustili.
Pokud máte ještě málo zkušeností:
Zejména čerství absolventi škol nemají do životopisu příliš co napsat. Je dobré, pokud namísto předchozích zaměstnání můžete napsat o své předešlé činnosti. Pokud jste dělali brigády, napište o nich. Pokud jste pracovali na školních projektech, výzkumu, rozveďte to. Napište, pokud jste dostali nějaké speciální školní ocenění, nebo jste se zúčastnili soutěží. Ukážete tím, že už máte také zkušenosti, že jste aktivní, schopni a průbojní.
Senioři:
Cokoliv se píše v zákonech, věková diskriminace tady je a bude.
Některá zaměstnání jsou náročné a opravdu se nehodí pro lidi ve vyšším věku. To je fakt. Starší člověk se rychle unaví a pak nepodá tak dravý výkon, jako třicátník. To je věc, se kterou se nedá nic dělat. Někdo ještě v padesátce hladce zvládá i náročné úkoly, jiný už sám cítí, že je třeba usadit. Proto se vždy podívejte kriticky i na sebe. Jste schopni trvale vykonávat práci, o kterou máte zájem? Pokud si nejste jisti, možná bude lepší hned se zajímat spíše o jiné pracovní místo, které je pro vás reálné.
Jiné zaměstnání může dělat i starý člověk, ale firmy preventivně chtějí mladého. To je čistá forma věkové diskriminace. Na rovinu: žádná firma není charitativní ústav. Pokud má možnost vybrat si mezi člověkem, který možná už chce jen přečkat pár let do penze a mladým člověkem, který chce bojovat o kariéru ...
Takže máte po padesátce a chcete dostat pracovní místo. Už váš životopis by měl mluvit jasnou řečí: akceschopný, dravý, schopný člověk. Nesmíte působit jako žebrák, který prosí o místo, protože je už zoufalý. V žádném případě nesmíte v životopise (ani osobně) prezentovat depresi, slabost, beznaděj. Pokud takové pocity máte, jděte k psychiatrovi. Nevypisujte si o tom s personálním oddělením firem. Žádná firma vám nedá práci ze soucitu. Pokud budete prezentovat smutek, neúspěch v získání práce, pouze upozorníte na to, že jste asi neschopný, problémový ...
Ve výpočtu předchozích prací nepište data. Práce starší, než 15 let popište jen mlhavě. Nikoho nezajímají a jen by upozornila na váš věk.
Nepoužívejte ani fráze, které vás podle vás "vylepší". V životopise mohou uškodit. Fráze jako "desítky let praxe a zkušeností v oboru mi dává ..." personalista přečte jako "starý, zkostnatělý, vyřadit".
Nezdůrazňujte ani příliš vysoké pozice, pokud jste jich dosáhli. Příliš mnoho zkušeností často znamená, že člověk je již příliš "hotový", že se už nedokáže vzdát zavedených návyků. Popsáním dlouholeté praxe a vysokých postů jen vzbudíte podezření, že se už možná nedokážete přizpůsobit novým požadavkům. Zaměřte se proto na své pracovní zkušenosti a schopnosti.
Zdůrazňujete všechny formy doplňkového vzdělání, které máte za sebou. Musí být jasné, že jste člověk, který drží krok s dobou a systematicky se vzdělává. Jmenujte konkrétní pracovní úspěchy.
Jména bývalých kolegů, zaměstnavatelů:
Nepište ve svém životopise jména svých nadřízených, nebo bývalých kolegů. Možná uvažujete o tom, že by mohly posloužit jako reference. Dnes se to už nedělá. Pokud budete horkým kandidátem na pracovní místo a reference budou potřeba, vždy je čas aby si je váš budoucí zaměstnavatel vyžádal.
Plat:
V životopise neuvádějte vaše minulé platové zařazení, ani svou představu o tom, jaký plat byste chtěli mít.
Tělesná schránka:
V životopise nemusíte popisovat své tělesné vlastnosti, zpravidla pro výkon zaměstnání není důležité, kolik máte centimetrů, zda jste věřící a jaké barvy máte oči. Také je nevhodné pokud životopis zatížíte zbytečnými informacemi o svých politických postojích.
Cíl:
Jedním z důležitých bodů, které musí obsahovat váš životopis je profesní cíl. Stručně a jasně v něm uveďte o jakou pracovní pozici máte zájem a objasněte, proč právě vy můžete firmě v této pozici přinést užitek. Nad formulací této části životopisu pracujte dlouho. Musí být zcela stručná a přitom jasná. Nebývá snadné najít slova, kterými se dá formulovat to, co chcete. Člověk má tendenci zajít do zbytečných podrobností.
Vzdělání:
Životopis svým názvem přímo svádí k zmínění každého vzdělání až po jesle. Nikoho nezajímá, že máte základní školu. V životopise vzpomeňte pouze nejvyšší dosažené vzdělání. To stačí. Pokud máte vysokou školu, netřeba zmiňovat střední. Je jasné, že ji máte a jaká škola to byla není zajímavé.
Pozor na slovní a obsahový balast:
Životopis musí být stručný. Vyhněte se úřednickým frázím. Personalisté je všechny znají a nečtou je. Nepište "zastával jsem významnou pozici". Napište přesný název pracovního zařazení. Nesnažte se krásnějšími slovy popsat podle vás málo atraktivní práci. Nepište "byl jsem vedením delegován aplikovat zesilovačem bezpečnost zdraví při práci korporace s fokalizácií na objekty rezervováné pro individuální realizaci fyziologické mikce". Pokud vás poslali čistit pisoáry, nekamuflujte to slovním balastem.
Odborné slova:
Můžete používat adekvátně a přiměřeně v případě, že jdete do pozice, kde se reálně používají. Ale nesmíte to přehnat, příliš mnoho odborných výrazů může být kontraproduktivní. Pokud se dokážete vyjadřovat odborně, udělejte to. Ale nepoužívejte při tom slovníky - ty výrazy musíte opravdu bezpečně ovládat, jinak při prvním pohovoru okamžitě odhalí, že se stylizuje. Striktně se proto vyhněte použití cizích slov, odborných výrazů a zkratek, pokud bezpečně nevíte zda je používáte vhodně.
Hromadná výroba životopisu:
Nepřipravte si jednu verzi životopisu pro všechny firmy, kam byste chtěli nastoupit. Přizpůsobte každý životopis pozici, do které se chcete dostat.
Životopis v cizím jazyce:
Zde je situace stejná jako s cizími slovy. Pokud cizí jazyk neovládáte, nepodávejte jej v cizím jazyce. I kdyby vám ho někdo dokonale přeložil, již na prvním pohovoru se ukáže, že neumíte jazyk. V případě, že podáváte životopis v cizím jazyce, vždy k němu přiložte i slovenskou verzi.
