Montessori školka
Kromě klasických mateřských škol mohou rodiče v dnešní době přihlásit své dítě i do trochu jiných školek. Jde o různé alternativní školky jako například školky typu Montessori.
Montessori nese název po své zakladatelce, kterou byla Maria Montessori. Tato dáma původem z Itálie vnesla do pedagogiky různé změny, které daly základ pro vznik nového vzdělávacího systému.
První "školka" tohoto typu vznikla v podstatě na předměstí Říma, kde se Maria Montessori věnovala skupině problémových dětí. Její přístup nebyl vůbec kritický, přísný ani podléhající striktním pravidlům, naopak, snažila se o individuální přístup k dětem, dovolila jim rozvíjet právě ty schopnosti, v nichž vynikaly a co nejméně je řídila. Tento její přístup brzy přinesl ovoce - z dříve problémových dětí se staly jakoby "noví" lidé.
V Montessori školkách tedy děti mají svobodu výběru akcí, mohou kreslit nebo dělat cokoliv jiného, co jim třída nabízí a zároveň mohou při tom setrvat tak dlouho, jak potřebují. Učitelky jsou spíše zaměřené na pozorování dětí, citlivě vnímají jejich individuální vlastnosti, schopnosti a nedostatky a jen v případě potřeby zasahují do činnosti dětí. S dítětem si učitel vytváří rovnocenný vztah, neposuzuje a nekritizuje jeho výsledky.
Není prada, že si do takové školky chodí děti pouze hrát a nic se nenaučí. Právě naopak, vše v Montessori školce je koncipováno tak, by dítě vedlo k rozvoji různých schopností, učí se řádu, ohleduplnosti, může si osvojit základy čtení, psaní, poznávat rostliny a zvířata a celkově okolní svět - vše podle jeho individuálního zájmu a schopností.
Pro tento typ školky je charakteristické i "míchání" různých věkových skupin dětí. Je to zejména proto, že mladší děti se dokážou hodně naučit od starších dětí a starší zase mohou rozvíjet své schopnosti při vedení mladších "spoluškoláčků".
Maria Montessori se snažila poukázat na to, že v dětech bychom měli vždy vidět především velký tvůrčí potenciál a snažit se o rozvoj všeho dobrého v našich dětech a nesoustředit se na jejich chyby. Doufala, že pokud dáme dětem prostor pro rozvoj jejich individuálních schopností bez zbytečného trestání, kritiky, ale s používáním láskyplného přístupu, v podnětném prostředí, pomůžeme jim k tomu, aby z nich vyrostly "kvalitní" osobnosti.
