Zdravá výživa dětí
Principy výživy dětí vycházejí z faktu, že organismus dítěte se vyvíjí fyzicky i psychicky. Na tento bouřlivý vývoj potřebuje mít k dispozici kvalitní stavební látky a přiměřenou energii. Základní stavební látkou jsou bílkoviny. Ve stravě dětí proto rozhodně nesmí chybět mléko a mléčné výrobky, nejen pro obsah plnohodnotných bílkovin, ale z mléka získává dítě až 55% potřeby vápníku, nezbytného pro růst a kvalitu kostry a zubů. Dítě by mělo denně vypít alespoň 0,5 l mléka doplněného sýry a kyselomléčnými výrobky.
Zdrojem kvalitních bílkovin jsou i maso, vejce a luštěniny. Pro tělesný růst je zvlášť významný vysoký obsah esenciálních aminokyselin v mase. Ve stravě dětí střídáme maso drůbeže, krůty s libovým hovězím masem. Vitaminy B, včetně B12, a minerální látky, železo, zinek, hořčík, fosfor, vápník, zda stopové prvky selen, měď, chrom i jód, které zajišťují mnohé metabolické procesy, jsou ve výživě dětí důležité a nacházejí se právě v mase. Od dětského věku učíme děti konzumovat i ryby, které obsahují kromě kvalitních bílkovin a minerálů ochranná, preventivní působící polynenasycené mastné kyseliny EPA a DHE.
Třetinové pravidlo
Problematika optimální struktury mastných kyselin je aktuální již od dětského věku. Doporučuje se třetinové pravidlo: 1 / 3 nasycené mastné kyseliny, jejichž zdrojem jsou potraviny živočišného původu (mléko, mléčné výrobky, máslo, maso) - 1 / 3 mononenasycené mastné kyseliny, jejichž zdrojem jsou rostlinné oleje, oříšky a semena, - 1 / 3 polynenasycené mastné kyseliny, jejichž zdrojem jsou rostlinné tuky, semena, ořechy, ryby a mořští živočichové.
Mimořádně důležitá je konzumace ochranných živin. Ovoce a zelenina obsahuje vlákninu a zejména ochranné látky - karotenoidy, lykopen, aavonoidy, vitaminy, minerální látky a pod. Doporučené množství jsou 3 - 4 porce ovoce plus 3 - 4 porce zeleniny, které by měly děti denně sníst. Ochranný efekt mají díky svému obsahu minerálů, vitamínů a vlákniny i celozrnné obiloviny a luštěniny. Proto upřednostňujeme ve stravě dětí tmavé druhy pekárenských výrobků, ovesné či kukuřičné vločky a do jídelníčku zařazujeme i méně tradiční luštěniny - sóju, cizrnu nebo bob.
Stravovací stereotypy
Základem správné výživy je pravidelný stravovací režim, počet denních jídel, pravidelný čas jejich podávání, zachování přiměřených intervalů mezi jídly a jejich vzájemná vyváženost. Správné rozložení stravy v průběhu dne je takovéto: snídaně 20%, svačina 10%, oběd 35%, svačina 10%, večeře 20%, druhá večeře 5% z celodenního obsahu energie a živin.
Optimální rozložení stravy je obzvláště důležité u školáků. Pedagogický proces vyžaduje vysokou psychickou aktivitu v dopoledních hodinách. Pokud dítě nesnídá, sníží se schopnost vnímat nové informace a žák ve škole neprosperuje. Je nevhodné nahrazovat snídaně vydatnější desátou. Dítě většinou po takové vydatné desáté není v čase oběda ještě hladové, buď oběd vynechá, nebo se hlavní jídlo dne posouvá až do odpoledních hodin. Dítě má mít dostatek času na požití kvalitních plnohodnotných snídaní, svačina má být lehká, ale nutričně hodnotná. Mléčný nápoj, zakysané mléčné výrobky, celozrnný chléb nebo pečivo, ovesné či kukuřičné vločky, různé pomazánky, sýry a zelenina jsou potraviny vhodné pro snídaně. Na svačinu postačí kyselomléčný výrobek či ovoce.
Autor: Lenka Kostková
