Ekologické hračky

V dnešní době jsme doslova zaplaveni množstvím různých hraček ze všech koutů světa. Naše děti mají plné police a krabice takových hraček. Avšak s rozmachem hračkářského průmyslu a s dovozem hraček z celého světa se stále častěji stává, že naše děti si hrají s nebezpečnými hračkami.

Plastové panenky, kovově-plastová autíčka, míče, ale i některé dřevěné hračky, které se na první pohled zdají "zdravější", nejednou skrývají chemické nebezpečí. Jde o obsah různých nebezpečných škodlivých látek, jako například formaldehyd, izobarviva, olovo a další.

I proto stále více rodičů hledá zdravější alternativy hraček pro své ratolesti. Vhodnou volbou v tomto směru mohou být ekologické hračky. Jaké to jsou?

Ekologické hračky jsou vyrobeny z nezávadných materiálů jako biobavlny či jiné bio-látky, případně ze dřeva. Celkem dokonalé eko-hračky zohledňují také způsob výroby hraček a nesou označení Fair Trade, což znamená, že při jejich produkci nebyli lidé nuceni pracovat v nelidských podmínkách, ani na práci nebyly využity děti a podobně.

Svým dětem můžete pořídit například dřevěné hračky rozmanitých tvarů, od autíček, vláčků až po hudební nástroje a domečky pro panenky včetně panenek. U ekologických dřevěných hraček máte jistotu, že i nátěry jsou nezávadné a tudíž nemusíte mít obavy.

Ekologické hračky mohou mít i podobu látkových hraček. Například různé látkové panenky či zvířátka různých barev. Hračky jsou vyrobeny z biobavlny či jiného biomateriálu a také použitá barviva jsou absolutně nezávadná.

Také hračky z kukuřičného škrobu doplňují sortiment ekologických hraček. Jsou k nerozeznání od jejich plastových "příbuzných" a pokud svému děťátku například dáte takové chrastítko, nemusíte mít strach z toxinů.

Ekologické hračky berou ohled na životní prostředí. Po dosloužení se v přírodě prostě rozloží a nejsou ani baleny do množství zbytečných obalů, které také představují zátěž pro přírodu.

Tyto hračky se nedají většinou sehnat v klasických hračkářstvích, ale ve specializovaných eko-prodejnách nebo na internetu.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus