Jak by se měl ke kojení stavět váš pediatr?
Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky kojení, umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat. Výlučné kojení do 6. měsíců věku a v kojení pokračovat s postupným přidáváním příkrmů až do 2. let dítěte a dále, to by se mělo stát normou a právem každého dítěte.
Hlavní zásady:
podporovat kojení bez omezování délky a frekvence
zpočátku dítě pije velmi často, zhruba po 6-ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost
platí zásada - kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá
nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy
aby dítě vypilo dostatek zadního "tučného" mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu, dítě si samo určí, zda to bude prs jeden nebo dva
po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně namístě
odstříkávání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by měla matka znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou
znalosti o váhové křivce a růstových sprintech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne, pak kolem 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste, což se projeví hlavně na jeho délce a váze)
váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší
kojené dítě dosahuje někdy porodní váhu až ve 3. týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje
dobře kojené dítě má 6-8 mokrých plen denně, první 4 týdny 2-4 stolice denně s pozdější možnou několikadenní absencí
méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s neklidem dítěte svědčí o nedostatku mléka
tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka
nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako první krok
bezpečným způsobem, jak tvorbu mléka opět zvýšit, je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a hlavně časté kojení v noci, kdy je sekrece hormonu prolaktinu největší
nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte
řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový a délkový)
odstavit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení délky kojení, brzké zavádění příkrmů, kontrolní kojení, odstříkávání i když to není nutné, dezinfekce bradavek)
umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, s prsy)
kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat kalorickou potřebu ani množství tekutin
ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmů
matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek
existuje jen malá skupina léků, které jsou při kojení kontraindikovány, běžná antibiotika, léky proti bolesti a teplotě dítě neohrozí
kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedokáže vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení
kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.
Autor: Lenka Kostková
