Jak dlouho kojit? (odstavení dítěte)
U kojence starého přibližně 5 měsíců (někdy staršího, zřídka mladšího), již mateřské mléko nekryje celou potřebu živin. V tomto věku začínáme s přikrmováním. Nejprve ve formě zeleninové a ovocné šťávy, později přidáváme zeleninovou a mléčnou kaši. Pokud se však dítě brání, pak mu přikrmování nenutíme a zkusíme to opět za týden.
Tím začínáme dítě postupně odstavovat. Často diskutovaným tématem je otázka, v jakém věku bychom ho měly odstavit, tj. do jakého věku máme kojit? Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačným časový údajem, pokusíme se proto uvést některá hlediska:
Ideální je, když můžeme dítě odstavovat postupně, během několika týdnů. Dítě si takto snadněji zvykne a je to jednodušší i pro matku - produkce mléka se postupně snižuje a nedochází k bolestivým stavům jako při náhlém ukončení kojení.
Pokud ukončíme kojení přibližně v 9. měsíci věku dítěte, je to většinou pro dítě snadnější. Kojenec ještě neprožívá kojení vědomě.
Kojení vytváří mezi matkou a dítětem velmi úzkou vazbu. Ve chvíli, kdy se kojenec začíná pohybovat, lézt, sedat si, vzpřimovat se, tím se zároveň aktivně otevírá okolnímu světu. S ohledem na tuto otevřenost je přirozené, když se i v oblasti výživy začne dítě postupně osamostatňovat a stavět se na vlastní nohy. A to je opět ve věku 9. měsíců. Někdy začnou děti samy ze dne na den prs odmítat. Pokud matka vyloučí jinou příčinu takového chování, pak by měla své dítě respektovat, i když to není pro ni vždy snadné. Pokud je v rodině více dětí, matka ví, že každé dítě má ke kojení jiný postoj, jedno vyžaduje kojit dlouho a je to tak správně, jiné je samostatnější a začne odmítat prs již v 8. měsíci.
To, že některé přírodní národy kojí své děti až do třetího roku ještě neznamená, že něco obdobného je vhodné i v našich podmínkách. V evropské civilizaci je přirozené úsilí o rozvoj individuálního-osobního postoje ke světu a životu. Rodinné, rodové a kmenové vazby už nehrají takovou roli, jakou měly do jisté míry ještě ve středověku. Relativně dřívější odstavování malých dětí můžeme vnímat i v této souvislosti, nemluvě o zcela odlišných možnostech živit dítě u nás v porovnání s nejchudšími zeměmi Afriky.
Děti, které jsou kojeny déle, pijí většinou jen večer pro uklidnění, nikoli tedy z důvodů výživy. Vyřazení je pak často obtížnější. Po 9. měsíci věku si dítě začne uvědomovat, že ztrácí něco, na co mělo dosud zcela samozřejmý nárok.
Naopak pro některé děti, hlavně velmi vnímavé a citlivé, někdy až přecitlivělé, přehnaně reagující na každý neočekávaný podnět a zvuk, děti žijící v hlučném městském prostředí, může být velkým přínosem, pokud jsou kojeny déle.
Odstavení dítěte je velmi individuální záležitost. Někdy vychází z potřeb matky, jindy k němu dá impuls samo dítě. Vždy však vyžaduje aktivní úsilí matky. Během odstavování by měla méně pít, omezit prostředky, které podporují tvorbu mléka a starat se o pravidelnou stolici. Vhodný je šalvějový čaj, při bolestech prsů tvarohové obklady.
