Mléko pro dítě
Kojení - přirozená výživa dítěte
Ideálním pokrmem pro novorozence a kojence je mateřské mléko. V porovnání s umělým mlékem má mnohé přednosti:
Obsahuje v optimálním množství všechny látky potřebné pro zdravý růst a vývoj dítěte, přičemž nezatěžuje jeho nezralou trávicí soustavu. Je pouze pověrou, že mateřské mléko je "slabé". Tento mylný dojem vzbuzuje jeho světlejší barva.
Díky obsahu protilátek chrání před nakažlivými nemocemi. Kojené děti méně postihují onemocnění dýchacích cest a nemoci trávicí soustavy.
Příznivě ovlivňuje vývoj imunitního systému, kojené děti méně často trpí na alergická onemocnění. Děti, které byly kojeny, jsou i později v průběhu života lépe chráněny před civilizačními chorobami (obezita, srdečně-cévní choroby a pod.).
Mateřské mléko nevyžaduje žádnou přípravu a manipulaci, čímž se snižuje riziko kontaminace bakteriemi způsobujícími průjmové choroby. Je dítěti okamžitě k dispozici a má přiměřenou teplotu.
Kojení chrání i matku, protože snižuje riziko vzniku rakoviny prsu.
Výživu plně kojeného dítěte není třeba do 6. měsíce doplňovat jinými potravinami. Mateřské mléko nahradí i denní potřebu tekutin.
Pokud se mamince tvoří méně mléka, není to důvodem pro odstavení. Pro zdraví dítěte je výhodné, pokud dostává mateřské mléko byť v menším množství a dokrmí se umělým mlékem. Výživa mateřským mlékem je zvláště důležitá zejména v prvním půlroce života. Pro dítě je však výhodou, pokud se podaří udržet kojení déle. Mateřské mléko spolu s ostatní výživou splňuje potřeby dítěte i ve druhém roce, avšak není už tak nezbytné.
Umělá výživa
Pokud matka nemůže kojit, podává se dětem umělé mléko. Umělá mléka se vyrábějí zejména z kravského mléka, jehož složení se upravuje, aby se přiblížilo složení mateřského mléka a přizpůsobilo potřebám dítěte. Dosud se však nepodařilo vyrobit umělé mléko se všemi přednostmi mateřského mléka, které by mohlo zcela nahradit kojení.
V nabídce jsou různé druhy mléka. Každé z nich musí splňovat přísné hygienické normy kladené na tento druh potraviny, proto je lze považovat za vysoce kvalitní produkty, které poskytují dětskému organismu všechny složky potřebné pro růst a vývoj.
Vhodný druh mléka se volí podle věku dítěte. Mléka pro jednotlivé věkové kategorie se totiž liší složením, které je přizpůsobeno potřebám organismu v příslušné etapě života dítěte. Pro děti od 0 do 5. - 6. měsíce jsou určena startovací (počáteční) mléka. Obvykle jsou na obalu označená číslem 1. Adaptovaná počáteční mléka mají obsah bílkovin bližší mateřskému mléku. Číslo 2 označuje pokračovací mléko, vhodné od ukončeného 4. měsíce do 12. měsíce. Počáteční mléko se nahrazuje pokračovacím, když už dítě dostává alespoň 1 nemléčnou potravinu. Přednost by měla mít mléka obohacená o železo. Vzhledem k tomu, že kravské mléko nesplňuje potřeby organismu malého dítěte, dětští lékaři doporučují podávat umělé mléko až do 3. roku života. Pro tuto věkovou skupinu (1 - 3 roky) jsou vhodné "junior" mléka označená číslem 3.
Do některých druhů mléka se přidávají složky s příznivým účinkem na organismus dítěte. Mléko s obsahem "přátelských" probiotických bakterií pomáhá upravit trávicí potíže děťátka (zácpa, průjem). Probiotika podporují i rozvoj obranyschopnosti organismu, čímž snižují i riziko vzniku alergických chorob. Probiotická vláknina podporuje funkci trávicího systému a správné mikrobiální osídlení střeva. Nukleotidy jsou látky podporující rozvoj imunitního systému. Beta-karoten chrání buňky před poškozením. Dostupná jsou mléka (s označením plus, forte a pod.), která mají vyšší sytící účinek a jsou vhodná pro miminka, která si častěji žádají krmení. Jejich energetická hodnota je stejná jako v běžném druhu mléka, takže miminko zbytečně nepřibývá.
Speciální mléka
jsou určená dětem se zdravotními problémy. Měla by se podávat pouze na základě doporučení dětského lékaře.
Umělá mléka označovaná jako hypoalergenní (HA) jsou pro děti ohrožené zvýšeným rizikem alergie, což je například v případě, že jsou alergičtí rodiče nebo sourozenec. Bílkoviny mléka, které alergii způsobují, jsou v těchto výrobcích částečně rozložené (hydrolyzované), čímž se stávají méně alergenními. Podávání mléka s úplně rozloženými bílkovinami je součástí léčby dětí, kterým se potvrdila alergie na mléko. Hypoalergenní mléko může mít mírně nahořklou chuť mléka. Miminka však ještě nemají zcela vyvinuté chuťové buňky, proto nevnímají toto mléko jako méně chutné.
Sójové mléko neobsahuje mléčný cukr (laktózu), proto se může podávat i dětem, které trpí nesnášenlivostí laktózy. Je možnou náhradou při alergii na kravské mléko. Nelze jej však použít vždy, protože asi u poloviny dětí alergických na kravské mléko se projeví i alergie na sójové mléko. Dětem se podává speciálně upravené sójové mléko, určené pro tuto věkovou kategorii. Běžné druhy sojového mléka (dostupné v potravinách) mají velmi nízký obsah vápníku, proto nejsou vhodné pro malé děti.
Mléko se sníženým obsahem laktózy se podává dětem, které trpí nesnášenlivostí mléčného cukru.
AR (antirefluxní) mléko s obsahem zahušťovadel (bramborový škrob, výtažek z karuby) je určeno pro děti trpící refluxem. Porucha se projevuje "ublinkáváním" po jídle nebo zpětným návratem potravy do úst.
Speciální mléka se vyrábějí pro nedonošené děti.
Jiné druhy mléka
Kravské mléko se dětem do 1 roku vůbec nemá podávat. Jeho složení (nízký obsah železa, nadbytek bílkovin, nedostatek esenciálních mastných kyselin) neodpovídá potřebám dětského organismu a představuje i hygienické riziko. Při předčasném podání může způsobit vznik alergie.
Kozí mléko z podobných příčin je ještě méně vhodné pro výživu kojenců. Pokud je dítě alergické na kravské mléko, velmi často se u něj projeví i alergie na kozí mléko, proto pro děti s potravinovou alergií není vhodnou náhradou.
Stravovací režim
Dítě by mělo denně vypít přibližně 150 - 180 ml mléka / 1 kg tělesné hmotnosti na den. Novorozencům se doporučuje podávat mléko "na požádání". Některá miminka jsou horší jedlíci - během krmení vypijí méně, ale o to častěji si krmení žádají. Stravovací režim dítěte by se měl stát pravidelnější kolem 6. - 8. týdne.
Mléčná výživa pokrývá během prvních 4 - 6 měsíců všechny potřeby dětského organismu. V tomto věku se dítěti postupně začíná do výživy zařazovat tuhá strava.
Kojeným i nekojených dětem se v průběhu 1. roku podává vitamin D v kapkách.
