Období výlučně mléčné stravy - kojení
V životě každého dítěte je období kojení fáze, která určuje jeho metabolické, imunologické a vývojové pochody na celý život. Kojení je fyziologická funkce každé zdravé matky, která se rozvíjí ke konci těhotenství.
Jak továrna na mléko v ženském těle vlastně funguje?
Prs je komplexní struktura se žlázovou tkání obklopenou tukovou a podpůrnou tkání. Žlázová tkáň je uspořádána do 15-25 rozvětvených, oddělených laloků. Buňky produkující mléko - alveoly jsou hroznového uspořádání na konci každé větve a obklopují jejich buňky hladkého svalstva. Z každého laloku vedou mlékovody do sinus lactiferus za bradavkou. Produkce mléka je stimulována hormonem prolaktin, jehož tvorba je závislá na sání dítěte. Ejekci mléka zajišťuje další hormon oxytocin.
Mateřské mléko je ideálně přizpůsobené měnícím se nárokům rostoucího dítěte. Jeho složení absolutně respektuje zrání jednotlivých struktur z hlediska funkčního i zralostního.Je to optimální a nejpřirozenější způsob výživy v prvních měsících života.
Složení mateřského mléka se časem mění. Jak a kdy?
1.Kolostrum
- Je mateřské mléko, které se tvoří těsně po porodu do 40 hodin až do 3 dnů
- Smetanověžlutá hustá tekutina
- Obsahuje hlavně ochranný imunoglobulin, více bílkovin, méně tuku a laktózy, mnoho Zn, vitaminů hlavně v tucích rozpustných (A, D, E, K)
- Ledviny u novorozence nejsou ještě zralé vyloučit velké množství tekutiny
- Produkce enzymů na zpracování laktózy je nízká
- vitamíny A, E chrání před hyperoxyckým stresem
- Vitamín K snižuje riziko krvácivosti
2.Přechodná fáze - mléko, které se tvoří od 5-14 dnů po porodu
3. Zralé mléko - mléko od 14. dne
4. Pozdní mléko - mléko ke konci 1. roku a později
A proč NE kravské mléko?
V mateřském mléku je oproti mléku kravskému mnohem nižší obsah bílkovin (13 g / l - později 11.3 g / l), protože ledviny novorozence nejsou schopny vyloučit zplodiny metabolismu bílkovin v dostatečné míře. Obsahuje hlavně nutričně významné bílkoviny (laktoferin, lysozym, siga) - má zcela optimální kvalitativní složení bílkovin.
Lepší stravitelnost bílkovin mateřského mléka spočívá ve vyšším obsahu syrovátky a nižším obsahu kaseinu. Kasein je hlavní bílkovinou kravského mléka spolu s B laktoglobulinem. Ten je hlavním antigenem odpovědným za vysokou alergizace kravského mléka. Má optimální složení i volných aminokyselin (hlavně cysteinu, který je esenciální tj. nenahraditelný pro plod a nezralé děti). V menší míře obsahuje fenylalanin a tyrosin pro sníženou enzymatickou schopnost je metabolizovat. V mateřském mléce je až 30 x vyšší obsah taurinu, než v kravském mléce, je to látka důležitá při absorbci tuků, zrání mozku.
Proč se nám zdá, že někdy je naše mléko "slabší", jinak zabarvené?
Tuky se v kolostru vyskytují v množství 20g / l. Později ve zralém mléce je jich více kolem 40-45 g / l. Tuky jsou nejvariabilnější složka, jejich složení kolísá interindividuálně (nejvyšší obsah je v ranním a odpoledním mléce) a také během jednoho kojení (zadní mléko má vyšší obsah). Mateřské mléko obsahuje až 57% nenasycených mastných kyselin - jsou důležité pro vývoj mozku. V prvních měsících života je potřebné dostatečné množství enzymů nutných k trávení tuků, i na tuto situaci je mat. mléko výborně uzpůsobeno obsahem enzymu, který tuky může přímo zpracovat.
Mateřské mléko prý obsahuje mnoho cholesterolu. Není to jeho záporem?
Kolem zvýšeného obsahu cholesterolu v mateřském mléce se vedou mnohé polemiky, ale zatím platí teorie, která hovoří o nastavení metabolismu na vyšší hladinu a tím později může chránit organismus před hypercholesterolemií (zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi). Kojící matka by však měla ve svém stravovacím režimu dodržovat zásady, kterými omezí přísun cholesterolu (šlehačky, živočišná másla, ...)
Stolice kojeného miminka vypadá jinak než živeného uměle. Proč?
Hlavními sacharidy mateřského mléka je laktóza, kromě toho se zde nacházejí i složité cukry tzv. oligosacharidy. Ty mají nezastupitelnou úlohu při udržování optimálního složení ekosystému střeva. Střeva kojených dětí jsou osídleny zcela jinými bakteriemi než u uměle živených dětí. Stolice kojených dětí má proto charakteristický vzhled, konzistenci, má zlatožluté zbarvení.
Jak je to s vitamíny?
Jejich koncentrace kolísá v závislosti na příjmu v potravě kojící matky, ale obvykle jejich množství vyhovuje potřebám kojenců. Dětem do tří let nepodáváme žádné syntetické - vitaminové přípravky s výjimkou vitaminu D, který se dodává u kojenců z důvodu prevence křivice (rachitidy). Může se také vyskytnout nedostatek vitamínu B6 u matek, které před otěhotněním dlouhodobě užívaly kontraceptiva. Také u matek vegetariánek je nedostatek vit. B 12.
Dost často se mluví o nedostatku železa.
Koncentrace minerálů je celkově v mat. mléce nižší, ale splňují optimální požadavky organismu novorozence. Ledvinový systém je omezené kapacity na zpracování velkého množství minerálních látek. Železo se z mat. mléka vstřebává až v 70% (z kravského mléka pouze 30%). Přísun železa z mateřského mléka je postačující až do druhého pololetí, kdy se začíná s masovými příkrmy. Také vápník se mnohem lépe vstřebává z mateřského mléka, kvůli lepšímu poměru s fosforem. V kravském mléce se zvýšeným obsahem kaseinu vázne i vstřebávání vápníku. Také ostatní stopové prvky jsou v mateřském mléce dostatečně saturované.
A závěrem?
Mateřské mléko je nejvýhodnější výživou pro děťátko v prvním pololetí z hlediska nutričního, fyziologického, imunologického, psychologického, ekonomického i ekologického.
