Potřebuje dítě psychologa?
Kdy je třeba zvážit návštěvu psychologa?
Když si začnete všímat jakékoliv změny v chování svého dítěte
Pokud si dítě nečekaně zhorší prospěch
Pokud zjistíme, že dítě chodí za školu
Pokud přijde domů ze školy s pláčem, smutné nebo vystrašené, je třeba s dítětem navštívit psychologa.
Samozřejmě, že návštěvu u psychologa nesmíme odkládat ani v případech:
pokud máme podezření na nadměrnou agresivitu u dítěte
pokud máme podezření na některou ze závislostí-alkohol drogy, patologické hráčství a podobně
pokud dítě odmítá stravu, nebo se sice stravuje, ale přesto nečekaně ubývá na váze
pokud má dítě zdravotní problémy a všechny odborné vyšetření ukazují, že problém má kořeny v psychice dítěte. Mohou to být například problémy s unikáním moči u dítěte, problémy se stolicí, nechutenství, bolesti žaludku a podobně.
Psycholog může také pomoci překonat dítěti ztrátu jednoho z rodičů, například po úmrtí jednoho z rodičů. Často ho také vyhledáváme v době před nebo po rozvodu rodičů, protože rozvod velmi hluboko zasáhne psychiku dítěte a my nejenže máme v té době "problémy sami se sebou", ale nemáme také potřebné vzdělání a zkušenosti, abychom takové náročné situace zvládli sami.
Je velmi mnoho situací, kdy je třeba vyhledat pomoc psychologa a případně, pokud je diagnostikován vážnější problém, i psychiatra. Jedna zásada by ale měla platit obecně:
Neváhejte a vyhledejte ho co nejdříve.
V první řadě si ale musíme my jako rodiče uvědomit, že není ostuda navštívit s problémem odborníka. Vezměte si příklad: pokud má vaše dítě například zánět průdušek a vysoké teploty. Co uděláte jako první? Jdete s ním k lékaři a neléčíte jej doma sami. Nebo pokud si dítě zlomí ruku, či nohu: vyhledáte odborníka, je tak? A proto, pokud má dítě psychický problém, je třeba vyhledat odborníka na psychické problémy. V první řadě musí být pro vás důležité to, že chcete svému dítěti pomoci.
Bohužel, někteří rodiče zaujímají k návštěvě psychologa negativní postoj, přestože jim poradnu doporučili například ve škole. Znám maminky, které reagovaly tak, že "jejich dítě není přece blázen" a podobně. Bohužel takovým postojem mohou nadělat dítěti i sobě nemalé problémy a problém jejich dítěte se může později stát závažným.
Pokud se tedy rozhodneme s dítětem psychologa navštívit, je velmi důležité, jak to "probereme" se samotným dítětem. Rozhodně nemůžeme dítěti říct něco v tom smyslu: "Já si už s tebou nevím rady. Půjdeme k psychologovi a on tě už dá do pořádku! ". Tímto způsobem v něm již zpočátku probudíme nedůvěru k psychologovi a uděláme z něj pro dítě "strašáka". To nemá být přece cílem, chceme mu pomoci přece, ne?
Proto si raději s dítětem sedněte a vysvětlete mu, že psycholog je člověk jako každý jiný, ale má potřebné vzdělání a zkušenosti na to, aby pomohl dítěti a vám překonat problém. Zkrátka, měli bychom mu říct něco v tom smyslu, aby dítě šlo k psychologovi bez strachu, a aby nabylo k němu při návštěvách důvěru. O to se už postará odborník, ale spolupráce nás a samozřejmě i dítěte je zde neodmyslitelná.
Autor: Lenka Kostková
