První zkušenost s alkoholem
Vaše dítě a jeho první zkušenost s alkoholem ... Pokud jste to ještě neabsolvovali, tak vás to čeká.
Ti z vás, kteří mají již dospělé děti, mají již pravděpodobně zkušenost s opilým dítětem za sebou. Ty, kterým dítě právě přechází do puberty, tato zkušenost teprve s největší pravděpodobností čeká. Nemyslím si, že se opijí jen děti z rozvrácených nebo sociálně slabých rodin. O tom by vám mohli vykládat své zkušenosti zejména policisté, učitelé, psychologové a bohužel často i lékaři z rychlé zdravotnické služby, kteří nejednou vezli do nemocnice dítě v bezvědomí. Často jsou mezi těmito dětmi i děti rodičů vzdělaných, ve svých povoláních vážených. Rodiče někdy opravdu nedokážou ani s nejlepším důrazem na výchovu dítěte ovlivnit, aby se takové "zkušenosti" vyvarovali. Opravdu, je to téměř pravidlo, že si to chce každé dítě "jednou zkusit". Ať je již důvod jakýkoli: řešení problémů s nešťastnou láskou, nebo se dítě s alkoholem setká ve společnosti kamarádů, kteří se mu smějí, že "vyčuhuje z řady", nebo chce mezi kamarády vyniknout. . . důvodů, proč se dítě poprvé opije, může být velmi mnoho.
Pro rodiče je příchod opilého dítěte domů v každém případě šok. Rodič nechápe, že to blekotající, potácející se a nejednou i špinavé nechutné stvoření je jejich milované dítě. S úžasem na dítě hledí a přemýšlí, "co to doma vychovali". Prvotní zděšení vystřídá pravděpodobně strašný hněv a chuť dítě pořádně zmlátil, aby si to pamatovalo. Ale pozor, zkuste se v té chvíli ovládat přesto, že ve vás všechno vře. Uvědomte si, že ačkoli ho jakkoliv zbijete, s největší pravděpodobností si to nebude ani pamatovat. Navíc, pokud chce dítě zbít otec, který má oproti bezvládnému dítěti několikanásobnou sílu, může mu ublížit na zdraví.
Tak tedy, jak bychom se měli zachovat? V první řadě nekřičet, nemlátit, zachovat chladnou hlavu. Vždyť nač dělat sousedům divadlo? Později nás to může mrzet. Raději se tedy pokusme zůstat klidní. Můžeme dítě strčit pod sprchu, pokud je to nutné. Pokud ji bude mít i chladnější, možná jej probere z opice. Pokud ne, uložme ho do postele, ale tak, aby nemohlo zvracet a případně se zvratky udusit. Ještě předtím bychom měli zjistit, zda není u něj podezření na otravu alkoholem a zda není třeba urychleně jít na výplach žaludku. Pokud ano, neváhejme ani chviličku! Pokud se snaží komunikovat, plakat, litovat se a podobně, nehádejme se s ním, nemá to význam. Musíme tedy přečkat, dokud se "z opice" vyspí. Ráno, když vstane a bude už konečně schopné komunikovat, můžeme si to s dítětem "připomenout", protože až teď vnímá. Dejme mu zejména pořádně pocítit, že se zlobíme. Ani ho nezkoušejte politovat, že ho bolí hlava nebo žaludek: právě máte skvělou příležitost zadat mu tolik domácích prací, kolik se vám zachce. Zejména takových, při kterých se musí hýbat a ohýbat. Při stavu "po opici" si to dobře zapamatuje, to si buďte jisti.
No a samozřejmě, poraďte se s ním o tom. Vysvětlete mu, co všechno se mohlo stát, vždyť si mohlo ublížit nebo ublížit v opilosti někomu jinému (zejména kluci bývají v alkoholickém "opojení" často agresivní). Zdůrazněte také dítěti, že doufáte, že tato situace byla ojedinělá a výjimečná.
Opravdu, pokud se to stane jednou, je to náhoda. Ale v případě, že by se tato situace opakovala, je to problém, který je třeba řešit, protože může u dítěte vznikat návyk na alkohol.
Autor: Martina Dvořáková
