Chlamydia trachomatis (gramnegativní bakterie)
Chlamydia trachomatis jsou gramnegativní bakterie (tedy nedají se zbarvit tzv. Gramovou metodou), které parazitují uvnitř vnímavých buněk sliznic. Mají dvoufázový životní cyklus, který se odehrává mimo i uvnitř buňky. Cyklus je ukončen prasknutím buňky a výsevem infekčních tělísek, které infikují další buňky. Tento cyklus trvá obvykle 48 až 72 hodin.
Chlamydia trachomatis je nejčastější onemocnění přenášené pohlavním stykem, které pokud se neléčí, může způsobit vážné problémy zejména u žen. Světová zdravotnická organizace odhaduje roční výskyt na 90 miliónů případů. V USA a okolních evropských zemích je nakažených od 20 do 30% sexuálně aktivních lidí ve věku od 16 do 25 let. V České republice je situace nejasná, chybí relevantní údaje, ale procento zamořené mládeže může být i vyšší než 30% z důvodu absence jakékoliv osvěty. Nejvíce ohrožena je kategorie dívek ve věku do 25 let a to i z hlediska možných následků.
Příznaky:
Ženy:
80% žen nemá žádné příznaky
neobvyklý vaginální výtok
bolest či pálení při močení
bolest při pohlavním styku
bolest v podbřišku
v některých případech krvácení s různou intenzitou
Muži:
50% mužů nemá žádné příznaky
neobvyklý výtok z penisu
řezání nebo pálení při močení
časté močení nebo problém udržet moč
napětí nebo bolest ve varlatech
Příčiny vzniku:
Chlamydia t. se přenáší téměř výhradně nechráněným pohlavním stykem, vaginálním i análním. Menší pravděpodobnost přenosu je orálním sexem, přijímáním i dáváním. Mizivá pravděpodobnost přenosu je prostřednictvím oční sliznice či přenosem prostřednictvím rukou, které byly těsně před přenosem ve styku s genitáliemi nebo močí nakaženého. Matky s chlamydiovou infekcí mohou infikovat dítě během porodu.
Co způsobuje?
Chlamydia t.napáda buňky sliznic. Vstupní branou u mužů je močová trubice, u žen krček dělohy. Postupně se může šířit na sliznici močového měchýře, dělohu a vejcovody. Pokud není nemoc léčena, mohou se u žen projevit problémy spojené se zánětem děložního čípku, dělohy, vejcovodů, pánevní oblasti, močové trubice a kloubů.
Infekce reprodukčních orgánů může u ženy vést k mimoděložnímu těhotenství, potratu, neplodnosti a chronickým bolestem, je také spojována s předčasným odtokem plodové vody a předčasným porodem, zaostalostí růstu plodu uvnitř dělohy, porodem mrtvého plodu, poporodní infekcí plodu, záněty vnitřních genitálií po porodu nebo potratu. Novorozenec je vystaven riziku získání chlamydiové infekce při průchodu porodním kanálem. Vstupní branou jsou jeho oční spojivky, nosohltan a anální otvor. U 10% novorozenců se může rozvinout zápal plic po dvou a více týdnech a u některých se i po měsících objevují problémy s trávením.
Možné následky neléčení u ženy:
PID záněty orgánů malé pánve.
Mimoděložní těhotenství.
Cysty na vejcovodech v krajním případě až neplodnost.
Předčasný porod.
Infikace plodu, spojená nejčastěji se zánětem očí a zánětem plic u dítěte
Záněty kloubů, zejména kolena nebo lokty, tzv. reaktivní artritida.
Možné následky neléčení u mužů:
Časté záněty močové trubice.
Zánět nadsemeníku, tzv.epididymitida, v krajním případě až sterilita.
Zánět prostaty, tzv.prostatitida.
Záněty kloubů, zejména kolena nebo lokte, tzv. reaktivní artritida.
Diagnostika onemocnění chlamydií trachomatis spočívá v přímé diagnostice antigenu chlamydií nebo v nepřímé detekci protilátek proti chl. trachomatis.
Přímá diagnostika:
vyšetření stěru z kanálu čípku dělohy u ženy
vyšetření stěru z močové trubice nebo moči u muže.
Stěr musí být v obou případech odejmut tak, abychom na jeho povrch seškrábali co nejvíce buněk, v nichž se chlamydia nachází. Moč musí být první ranní, odebraná od první kapky. Detekce antigenu z takto získaného materiálu se provádí pomocí monoklonální protilátky proti chl. trachomatis nebo imunufluorescenční metodou pomocí protilátky značené fluorescenem.
Nepřímá diagnostika:
jednorázový důkaz protilátek typu IgM nebo IgA a IgG ke stanovení přítomnosti infekce.
opakované stanovení přítomnosti protilátek typu IgM nebo IgA a IgG pro kontrolu léčby a na potvrzení vyléčení.
Interpretace výsledků při důkazu protilátek je složitá, proto je potřeba si ji nechat udělat ještě v laboratoři, kde byl důkaz protilátek dělaný.
IgA - přítomnost hovoří o chronické infekci nebo reinfekcii
IgG - přítomnost mluví o chronické infekci, ale v organismu mohou perzistovat po celý život i po vyléčení, ale nechrání před reinfekcí
IgM - u zdravých osob se nevyskytují, jejich přítomnost hovoří o akutní infekci.
Jednou z nejspolehlivějších metod diagnostiky je důkaz chlamydiové DNA v infekčním materiálu pomocí PCR (polymerázová řetězová reakce). Nicméně tato metoda je velmi nákladná, vyžaduje speciální přístroj, a proto se dělá jen na velmi málo specializovaných pracovištích.
Léčba:
95% účinnost léčbou antibiotiky v případě včasného odhalení. V ČR se setkáváme s těmito problémy:
Gynekologové a urologové často po chlamydií t. nepátrají, přesto, že má pacient adekvátní příznaky, přesto, že se jedná o nejrozšířenější chorobu přenášenou pohlavním stykem. Následkem toho dochází k chybné diagnóze a podání nevhodného preparátu. Podáním nevhodného antibiotika dochází často ke vzniku rezistence na antibiotika, či dokonce mírné mutaci genu. Později, když se i chamydia t. jasně diagnostikuje, nezabírá ani antibiotikum přesně určené na chlamydia t..
Gynekologové a urologové berou stěr na chlamydia t. jen výjimečně. Nejsou si vědomi obrovského rozšíření chlamydia t. a jejího epidemického charakteru.
Gynekologové a urologové berou stěr na chlamydia t. pouze v případě, že má pacient příznaky, nebo jinak nespecifikované problémy s výtokem, nebo řezáním při močení. Víme však, že chlamydia t. je bez příznaků u 80% žen a 50% mužů. Absentuje tím jakákoliv prevence.
Gynekologové a urologové důsledně nezdůrazňují nutnost současného léčení všech partnerů nakaženého. Léčbu partnerů nesledují.
Gynekologové a urologové důsledně nezdůrazňují nutnost zdržet se sexuální aktivity během léčby a cca 21 dnů po ní až do kontrolního stěru, včetně erekce u muže.
Pacienti tají své sexuální partnery, kteří je v zápětí po vyléčení opět nakazí. Neupozorní všechny své sexuální partnery na nutnost současné léčby.
Pacienti často nedoberou předepsané dávky antibiotik.
Pacienti neakceptují zdržení se sexuální aktivity během léčby a 21 dnů po ní až do kontrolního stěru.
Muži během léčby masturbují nebo nepotlačují erekci. Erekcí totiž nastávají podmínky pro praskání infikovaných buněk s následným výlevem antibiotik.
Pacienti neprovedou ještě před obnovením sexuální činnosti kontrolní testy.
Standardní léčba spočívá v podání antibiotik během jednoho až tří týdnů. V USA mají dokonce velmi dobré zkušenosti i s jednorázovým podáním antibiotik. Tam ale tuto epidemii berou vážně a existuje mnoho programů na prevenci, včetně pravidelného testování rizikových skupin a v tom případě je jednorázová léčba účinná. Nejčastěji je to Azithromycin, obchodní název např. Sumamed nebo ofloxacin, obchodní název Ofloxin, případně kombinace předešlých.
V těhotenství se předepisuje erythromycin. Všechny tyto antibiotika mají tzv. plazmatickou koncentraci tj. účinkují ještě cca. do 21 dnů po ukončení léčby. Nejméně hodinu před a hodinu po požití antibiotika nejíst a nepít velké množství potravin a tekutin. Tekutiny ano a v poměrně velkém množství, ale uprostřed mezi dávkami. Totéž platí pro jogurt.
Je nutné léčit současně všechny sexuální partnery.
Je nutné vždy dobrat předepsanou dávku antibiotik.
Je nutné se zdržet sexuální aktivity během léčby, až do kontrolního testu.
Je nutné se u mužů zdržet jakékoliv erekce a masturbace během léčby, až do kontrolního testu.
Je nutné před obnovením sexuální aktivity udělat kontrolní testy.
Je nutné se zdržet hodinu před a hodinu po požití antibiotik konzumace jogurtu a velkého množství potravin a tekutin.
Je nutné se zdržet během léčby konzumace alkoholických nápojů.
Je nutné u ženy zahájit léčbu až po ukončení menstruačního cyklu.
3, 4 týdny po ukončení léčby je nutné provést u všech vzájemných partnerů kontrolní stěr, do té doby je ale nutná sexuální abstinence. Pokud jsou tyto testy u všech partnerů negativní, lze obnovit sexuální aktivitu. Je vhodné a doporučováno udělat kontrolní stěr i měsíc po obnovení sexuální aktivity.
Jak se chránit?
Dodržováním zásad bezpečného sexu. Při příležitostném sexu, správným použitím kondomu, při současném zamezení styku jakýchkoliv sliznic. Pozor, přenos je možný i orálním sexem, přijímáním i dáváním. Monogamie a omezení promiskuity poskytuje nejlepší řešení. Nenechte se odbýt, žádejte u svého gynekologa či urologie stěr na chlamydia t. jednou ročně, zejména pokud nemáte přísně monogamní svazek a jste sexuálně aktivní a to i v případě, že nemáte žádné příznaky či problémy. Stěr je doporučený také při výměně sexuálního partnera. Pracuje se na vakcíně, která by zabránila přenosu.
