Naproti tomu herpes 2 postihuje najčastěji genitálie a konečník a jen zřídkakdy rty a ústa. Tyto dva subtypy herpesu mohou postihovat i jiné části těla, přičemž platí, že herpes 1 postihuje častěji místa nad pasem a herpes 2 postihuje častěji místa pod pasem.
Výskyt je celosvětový, v různých oblastech je postižených od 50% do 90% obyvatelstva, v Evropě se odhaduje 7-28%.
Podobně jako na rtech se v okolí genitálu zjevují sporadicky drobné puchýřky naplněné tekutinou.
Onemocnění se přenáší převážně sexuálním kontaktem. Pokud se virus již usídlí v těle, pak je častá jeho reaktivace při oslabení organismu stresem, menstruací, infekcí, opalováním a podobně.
Kromě nepříjemností spojených s bolestí s sebou oparové viry přináší oslabení imunitního systému. Z možných komplikací to pak může být horečka, bolesti při močení, vzácně zánět mozkových blan. U těhotných žen je možný přenos na plod a jeho poškození.
Onemocnění se dokazuje krevním testem (na prokázání protilátek) nebo výtěrem z postižených míst (k prokázání viru).
Orálně nebo místně užívané protivirové léky mohou zmírnit příznaky a frekvenci opakovaného výsevu. Důležitá je včasná aplikace. Dále existuje podpůrná léčba příznaků. Neexistuje však žádný způsob léčby, který by vás onemocnění zbavil úplně, je to celoživotní onemocnění.
Používání kondomu může pouze snížit riziko přenosu. Proto pokud se u partnera objeví příznaky je lepší se sexu zdržet.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu