Zdraví a hormonální antikoncepce - doporučení a rady
Dospívání je proces, který je spojený se složitými fyzickými i psychickými změnami organismu. Dochází k hormonální přestavbě organismu, která vyvolává růstové zrychlení, způsobuje zvýšenou vnímavost organismu vůči působení vnějších vlivů a zároveň sníženou rezistenci vůči nim.
A. Období dospívání dělíme na tři etapy
1 / předpubertální období:
Jde o přípravnou fázi, kterou každý člověk v pubertě překonává. U dospívajících se projevují i tělesné vývojové změny, například prudká změna do délky, růst dlouhých kostí, ale i zvýšená hormonální činnost hlavně pohlavních hormonů. U dívek i u mužů se utvářejí sekundární pohlavní znaky a mění se i stavba celého těla. Například u dívek v období mezi 8. až 14. rokem věku se rozšiřuje pánev, začíná se jim hromadit tuk na některých částech těla, zejména na bocích. Dochází k růstu prsů, objevuje se pubické ochlupení (pysky) a ochlupení podpažních jamek.
2 / pubertální období:
Jde o období, ve kterém se organismus svými funkcemi přizpůsobuje nově vzniknutým hormonálním změnám. Zvýšená produkce estrogenu a progesteronu omezuje tvorbu růstového hormonu a způsobuje náhlé zpomalení růstu. Puberta je vlastně nejdynamičtějším stádiem mezi dětstvím a mládím.
U obou pohlaví se projevuje výrazné přibývání hmotnosti a výšky a začátek aktivity potních žláz. U dívek patří k tělesným změnám vývin druhotných pohlavních znaků, tj. růst prsů, ochlupení v podpaží i na ohanbí a začátek menstruace (měsíčních period). U chlapců vidíme zarůstání obličeje a rozšiřování tělesného ochlupení, zhrubnutí hlasu a zvětšení pohlavních orgánů.
Věk, v němž u dítěte začíná puberta, je výlučně dědičnou záležitostí. Například dívka, jehož matka začala menstruovat pozdě, začne se vyvíjet rovněž později; chlapec, který byl od útlého dětství vždy vyšší než ostatní, dosáhne pubertu spíše jako menší a hubenější chlapec. V pubertě především u dívek probíhají v organismu podstatné fyziologické i psychické změny, s nimiž se organismus vyrovnává. U mnoha z nich začíná pohlavní vývin již v 9. letech. U opožděně se vyvíjejících nemusí začínat dříve než v 13. roku věku.
Puberta vlastně v latině znamená - dostávat vousy - přenesení "dospívání". Dospívající (pubescenti) kladou větší důraz na samostatnost a uvědomování si vlastní osobnosti, zvýrazňuje se jejich citová stránka a sexuální zájmy. Kvůli prudkým změnám v organismu jsou v tomto období dospívající značně zranitelní. Po tomto období se u dívek ukončují změny v utváření pánve. Dochází k častým výkyvům v menstruačním cyklu a upravuje se i určitá psychická vyrovnanost.
3 / Mladistvé období - adolescence:
Adolescence je vývojové období mezi pubertou a ranní dospělostí, zpravidla 15 až 20 let věku. Dívky v tomto období dosáhnou asi 93% své dospělé výšky a u velké většiny z nich je růst ukončen. U chlapců však pokračuje do osmnácti let a nezřídka i přes dvacet. Zatímco do puberty je tělesná výška určována převážně růstem dolních končetin, po pubertě spíše růstem trupu. Pak se chlapcům rozšiřují ramena a dívky získávají typickou ženskou formu zaoblených boků. Mohutně v této době přibývá svalstva, takže se zdá, že dítě roste spíše do šířky než do výšky.
B. První sex a antikoncepce
Kdy začít se sexem
Tělesně je na sex připravena většina dívek a chlapců ve věku od 13 do 14 let.
Před každým pohlavním stykem je nutné myslet i na ochranu, aby nedošlo k otěhotnění. Mladá dívka si může vybrat mezi různými prostředky - kondom (kondom), hormonální antikoncepce v podobě tablet nebo antikoncepční náplast. Toto jsou totiž nejčastěji používané antikoncepce v tomto věku. K prvnímu pohlavnímu styku se obvykle doporučuje použít kondom nebo kondom v kombinaci s hormonální antikoncepcí. Při pravidelném pohlavním styku je vhodnější používat hormonální antikoncepci.
Prostředky ochrany před otěhotněním
Průzkumy ve světě ukázaly, že trvá nejméně jeden rok od začátku pohlavního života, než se dívka začne chránit před otěhotněním. Přitom plodnost mladých dozrávajících žen dnes oproti minulosti spíše stoupá, přičemž věk nástupu první menstruace klesá. Pokud dívka má alespoň 16 let a minimálně jeden, dva roky ustálený menstruační cyklus, může jí dětský gynekolog předepsat antikoncepci, ale výlučně z terapeutických důvodů.
Jak pomůže hormonální antikoncepce
Dnešní hormonální antikoncepce se tedy výrazně liší od starších generací.. Výběr hormonálního léku závisí na typu krvácení. V současnosti existuje několik hormonálních přípravků, které lze spolehlivě použít i u nejmladších dívek. Výběr přípravku je v rukou dětského gynekologa, který vybere typ přípravku, dávku i délku léčby.
Moderní hormonální antikoncepce si zachovala své příznivé účinky. Kromě nejdůležitějšího antikoncepčního účinku, že chrání ženu před otěhotněním, jsou zde další, které zlepšují kvalitu života. Odstraňují bolesti při menstruaci, snižují intenzitu krvácení (používají se u mladých dívek k léčbě silné menstruace, která bývá spojena s výraznou ztrátou červených krvinek - anémií), zlepšují, ba až odstraňují komplexní soubor příznaků, tzv.. premenstruační syndrom. Svým příznivým vlivem zlepšují i kvalitu pokožky.
V Čechách se předepisuje hormonální antikoncepce až od patnácti. Protože je to velmi individuální, posoudí až gynekolog, zda je dospívající dívka dostatečně zralá na užívání antikoncepce. Pro mladé dívky jsou však nejvhodnější třífázové preparáty.
Hormonální antikoncepce v podobě pilulky se užívá ústy. Je spolehlivá a pomocí ní může mít mladá dívka pravidelnou antikoncepci. Menstruace je při užívání hormonální antikoncepce méně bolestivá a slabší. Nevýhodou je, že tabletky se musí brát pravidelně každý den ve stejnou hodinu.
C. Kojení jako přirozená ochrana
Tělo ženy je po porodu ještě citlivé a úplně se zotaví až po šesti měsících po porodu. Po šestinedělí má již děloha svou původní velikost jako před otěhotněním. První menstruace po porodu bývá obvykle delší a intenzivnější než před otěhotněním. Žena ji dostane až když ukončí kojení, nebo pokud dítěti podává umělou výživu po 4-6 týdnů. Pohlavnímu styku se však žena nemusí vyhýbat ani během kojení. Kojení a s tím spojená hyperrolaktinémie sice může zabránit ovulaci, ale ne vždy. Ženy se během kojení nejčastěji rozhodují mezi perorální antikoncepcí a nitroděložním tělískem. V období, kdy žena kojí může používat kromě přírodních a bariérových metod ochrany i hormonální antikoncepci, kterou jí vybere gynekolog přesně podle fyzického stavu. Během prvních šesti měsíců po porodu by žena neměla užívat kombinované hormonální antikoncepční prostředky obsahující estrogenovou složku (brzdí tvorbu mateřského mléka) .. Z hormonálních antikoncepčních metod se během kojení (začíná se s nimi 6 týdnů po porodu) doporučují ty, které obsahují pouze hormon gestagen.
Výlučné nebo téměř výlučné kojení v prvním pololetí po porodu účinně působí proti obnovení normálního menstruačního cyklu. Jde o jev zvaný laktační amenorea - LAM (laktační = související s tvorbou mateřského mléka, amenorea = nepřítomnost menstruačních cyklů). Laktační amenorea zabraňuje opětovnému otěhotnění v období, kdy se musí maminka naplno věnovat péči o dítě.
Výhody a nevýhody kojení
K výhodám patří poměrně vysoká efektivita (0.5 neplánované těhotenství na 100 žen během prvních 12 měsíců po porodu), nemá nežádoucí účinky a profituje z ní i kojené dítě. Nevýhodou je její krátkodobá použitelnost (bezpečně funguje pouze do 6 měsíců věku dítěte, pak je třeba přejít na jinou metodu ochrany před neplánovaným početím).
Kdy je kojení jako antikoncepce účinné:
Od porodu nedošlo k obnovení menstruačního cyklu - Krvácení během prvních dvou měsíců po porodu způsobují většinou jen odchozí lochia (očistky). Návrat menstruace je důležitým ukazatelem obnovené plodnosti.
dítě je plně nebo téměř plně kojeno - Kojení nemusí být výlučné, je však důležité, aby převážnou většinu přijímané stravy tvořilo mateřské mléko. Dítě musí být kojeno často, a tak dlouho, jak samo chce. Je nutné kojit ve dne, v noci a mezi jednotlivými připojeními k prsu by neměly být pauzy déle než šest hodin. Krmení odstříkaným mateřským mlékem nemá takový antikoncepční účinek jako normální kojení. Žena, která je od svého dítěte pravidelně odloučená na více než 4 až 6 hodin nemůže očekávat kvalitní antikoncepční ochranu, i když si během odloučení odstříkává mléko.
Dítě má méně než šest měsíců - Ve věku 6 měsíců se kojené dítě začíná přikrmovat. Zavádění tuhé stravy do jídelníčku vede ke snížené stimulaci prsu a oživení hormonálního mechanismu regulujícího ovulaci. Pokud chce maminka nadále využívat kojení jako jedinou metodu plánovaného rodičovství, měla by nadále kojit s nezměněnou frekvencí a příkrmy dítěti podávat až po předchozím kojení. Musí však počítat s tím, že po šesti měsících od porodu účinnost kojení jako antikoncepce začíná klesat.
Životospráva, alkohol a kouření
Kouření a alkohol může být velmi nebezpečné, zejména v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce vede ke vzniku srdečně-cévních chorob, které může hormonální antikoncepce při kouření podpořit. Proto je třeba před jejím užíváním gynekologa upozornit, že kouříte. Pokud totiž lékaře o kouření neinformujete, může vám nařídit přípravek, který sníží riziko trombózy. Kouření a antikoncepce také ovlivňují srážlivost krve a toto riziko nelze podceňovat. Pro je důležité, aby se všechny ženy, které užívají hormonální antikoncepci, vyvarovaly kouření.
Alkohol zvyšuje v játrech funkci odbourávání určitých enzymů. Tyto enzymy mohou odbourávat hormonální léky, které jsou v antikoncepci. Užíváním antikoncepce se zvyšují nároky na vitamíny a minerály, proto musí být strava dostatečně pestrá. Vyvážené by měly být zejména vitamíny skupiny B, hořčík, ale i minerální a stopové prvky. Orální hormonální antikoncepce je zátěží pro játra, proto je nutné při jejím užívání absolvovat alespoň jednou ročně jaterní testy. Důležité je dodávat tělu dostatek živých mléčných kultur, které obnoví střevní mikroflóru a jsou důležitými bojovníky i na podporu imunity.
Při užívání hormonální antikoncepce je třeba dávat pozor i při užívání antibiotik. Antibiotika ovlivňují střevní mikroflóru, a tedy i vstřebávání a účinnost antikoncepční tabletky. Do těla se pak nedostane potřebná dávka hormonů a na účinnost tabletek se nelze naplno spolehnout. Problémy se mohou vyskytnout i při zvracení nebo při velmi silném průjmu, kdy je nutná dodatečná ochrana. Chronicky nemocné pacientky by měly rozhodně lékaře upozornit na přetrvávající zdravotní problémy ještě před užíváním hormonální antikoncepce.
E. Klimakterium a hormony
Kdy dochází ke klimaktériu
Klimakterium představuje normální období v životě ženy, kdy jí končí plodnost. Kolem 45 až 50.-tého roku věku dochází ke snižování tvorby hormonů ve vaječnících - estrogenu a progesteronu. Na začátku se u ženy projevuje nepravidelný menstruační cyklus a vegetativní příznaky, jako návaly horka, bušení srdce, výkyvy nálad a zvýšená nervozita. Potom dochází ke konečnému zastavení krvácení organickými změnami, které postihují sliznici genitálu. Žena dosáhne menopauzu (čili poslední menstruační krvácení), kdy během 12 po sobě jdoucích měsíců nemá menstruaci. Věk ženy v menopauze se v průměru pohybuje okolo 50.-tého roku života.
Časový úsek cca 4 až 5 let předtím se označuje jako premenopauza a doba jednoho roku po tomto termínu jako postmenopauzy. Klimakterium může trvat i více než 10 let a po něm následuje senium. Hranice horního věku pro hormonální antikoncepci v současnosti neexistuje, to znamená, že tabletky se mohou užívat prakticky až do skončení pravidelných menstruačních cyklů, což v našich podmínkách představuje zhruba 50. rok života.
Zdravotní potíže v klimakteriu
Ženské pohlavní hormony - estrogeny a gestageny řídí nejen vývoj a funkci pohlavních orgánů, ale podílejí se i na regulaci některých procesů v těle ženy, například procesů látkové výměny. U některých žen se mohou vyskytnout různé obtíže, takzvaný klimakterický syndrom. Jde o změny v cyklu mezi jednotlivými menstruačními krváceními (změna délky a intenzity menstruace), náhlé pocity tepla v obličeji, na krku a hrudi, noční pocení a poruchy spánku, pocit únavy, stres a napětí, vaginální změny (pochva se stává sušší, tenčí a pohlavní styk může být bolestivý), zvýšené odbourávání kostí, vedoucí ke snížení původní výšky ženy, případně k osteoporóze (zlomeninám). Nedostatek estrogenů ovlivňuje i hladinu tuků v krvi a pružnost cévní stěny. Ukládání tukových látek a vápníku do stěny cév způsobuje jejich postupné zúžení a ztuhnutí (ateroskleróza), což může vést až k srdečnímu infarktu nebo poškození mozkové tkáně jeho nedokrvením. Každá žena však prožívá klimakterium jinak. Mnohé z potíží se u nich upraví spontánně. V případě vážnějších problémů lékař může navrhnout léčbu hormonálními přípravky. Hormonální substituční léčba nahrazuje ženě to, co jí příroda vzala.
Jak probíhá hormonální léčba
K hormonální substituční léčbě (HST) se využívají různé aplikační formy. Dříve se vyskytovaly jen ve formě injekcí, v současnosti jsou to například tabletky, náplasti, gely, poševní čípky či nosní spreje. Léčba zůstává ve všech formách stejná - jde o nahrazení chybějících hormonů, zejména estrogenů v těle ženy. Na zmírnění příznaků v tomto období bývají podávány hormony estrogeny spolu s progestiny u žen, kterým nebyla vyoperována děloha. Typické klimakterické obtíže, jako jsou návaly horka, pocení, poruchy spánku či jiné, se po zahájení léčby rychle ztrácejí.
Protože ne každé ženě vyhovuje stejný preparát, lékař může pomoci vybrat pro každou ženu vhodnou hormonální substituční léčbu. Ještě předtím však musí udělat důkladné zjištění anamnézy a gynekologické vyšetření (vyšetření genitálií a palpační nález, jakož i cytologická vyšetření vaginálního tkáně).
F. Zvyšování hmotnosti při antikoncepci
Mnohé ženy mají stále v povědomí, že užívání antikoncepce způsobuje přibírání na váze. K nárůstu hmotnosti může v tomto případě dojít při zadržování vody v těle způsobené estrogenem, který antikoncepční tablety obsahují. Změna objemu prsů a tělesné hmotnosti je obvykle individuální reakcí těla na konkrétní přípravek, dopředu nelze určit, který to bude. Je tedy na zvážení gynekologa, aby ženě vybral vhodný typ antikoncepce.
Přestože mnozí lékaři tvrdí, že kombinace estrogen-progestinových tabletek může způsobit u uživatelek nárůst hmotnosti, výzkumy to zatím nepotvrdily. Nárůst hmotnosti u uživatelek hormonální antikoncepce nesouvisí s jejím užíváním, výkyvy v hmotnosti jsou nejednou přirozené a některé ženy mají tendenci v průběhu času tloustnout. Výkyvy v hmotnosti v rozsahu dvou kilogramů se považují za normální. Zvyšování hmotnosti může nejednou způsobovat i psychologický efekt - ženy automaticky očekávají nárůst hmotnosti a podvědomě jednají tak, že ho skutečně dosáhnou. Je třeba jíst zdravě a s mírou, hýbat se a dávat pozor, aby příjem energie byl nižší než její výdej.
Starší antikoncepční přípravky s vyšší dávkou hormonů skutečně k nárůstu váhy přispívaly. Od dob začátků používání hormonální antikoncepce však došlo ve vývoji antikoncepce k výraznému pokroku - změnil se typ účinné dávky a snížila se denní dávka hormonů, které kdysi přispívaly k nárůstu váhy. V současnosti je na trhu dostatek nízkohormonálních přípravků, při jejichž užívání nedochází ke zvyšování hmotnosti.
G. Hormonální antikoncepce a pleť
Mužské a ženské pohlavní hormony, které se vytvářejí v těle během dospívání jsou zodpovědné za kvalitu pleti. O kvalitě pokožky rozhodují dědičné danosti a hormony. Například ženy během těhotenství pozorují na sobě sklon k mastné pleti v důsledku hormonálních změn. Mužské pohlavní hormony, tzv.. androgeny, se podílejí na negativním ovlivnění vzhledu, zejména na zvýšené produkci mazu. Hormonální antikoncepce s antiandrogenní aktivitou pozitivně ovlivňuje tyto změny.
Ke zkvalitnění pleti může přispět i užívání antikoncepce v dlouhých cyklech. Některé hormonální antikoncepční preparáty obsahují gestageny, které velmi příznivě ovlivňují právě mastnou pleť a akné. Nelze však spoléhat jen na antikoncepci, o pleť a vlasy je třeba pečovat vhodnou výživou a kosmetikou. Pokud ženu trápí mastná pleť v přiměřené míře, může to pro ni znamenat určité výhody. Její pokožka lépe snáší proces stárnutí a má méně vrásek, což ocení zejména ve zralém věku.
H. Zdravotní problémy a hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce se nesmí předepisovat ženám, které mají tromboembolické nemoci, nebo i výskyt této choroby v rodině. Nevhodná je při náhlých cévních mozkových a srdečních příhodách, při infarktu nebo stavech po infarktu myokardu. Ženy starší 50 let, které prodělaly riziko srdečně-cévních onemocnění by se měly hormonální antikoncepce úplně vzdát. Nevhodná je také v těhotenství a v šestinedělí, protože během laktace snižuje tvorbu mateřského mléka, pokud jde o preparáty obsahující kombinaci estrogenu s gestagenem.
Nesmí se podávat při nezhoubných onemocněních jater, při zvýšeném krevním tlaku (systolickém nad 140 a diastolickém nad 90 mm rtuťového rámce), při vyšších stádiích cukrovky a při některých typech chudokrevnosti. Při silných migrenózních bolestech hlavy je vhodné se o užívání hormonální antikoncepce poradit s lékařem. Nepředepisuje se ani při žlučníkových kamenech a při některých onemocněních žlučníku. Pokud žena trpí onemocněním srdce a ledvin, musí užívání antikoncepce opět zvážit lékař.
Pozor je třeba si dát i při užívání antibiotik a antikoncepce zároveň. Antibiotická léčba ovlivňuje střevní mikroflóru, čehož důsledkem může být porušení vstřebávání hormonální antikoncepce (HAK) v zažívacím traktu, proto třeba počítat s možností snížení účinku HAK. Žena by proto měla seznámit svého ošetřujícího lékaře také s tím, že bere HAK, případně při pohlavním styku použít kondom.
Výhody a rizika hormonální léčby
Hormonální léčba pomáhá při odstraňování návalů horka, nočního pocení nebo suchosti pochvy. Vhodnou aplikací HST lze dosáhnout úpravu poměrů v hladině tukových látek v krvi. Během doby užívání hormonů se zpomaluje řídnutí kostí a snižuje se možnost vzniku rakoviny tlustého střeva.
Hormonální terapii by neměly užívat ženy, které předpokládají, že jsou těhotné, mají problémy s vaginálním krvácením, měli některý druh rakoviny, měli v předchozím roce mozkovou mrtvici nebo infarkt myokardu, mají záněty žil či nemoci jater. Pro ně však existují i alternativní způsoby léčby (pohybový režim, fyzická aktivita, výživa, přírodní léčivé látky atd..), které mohou nepříznivé příznaky klimakteria částečně ovlivnit. V každém případě je třeba také pravidelně se účastnit preventivních prohlídek u gynekologa a u praktického lékaře, nekouřit, správně se stravovat a kontrolovat si hmotnost, pravidelně se věnovat samovyšetření prsů a chodit na lékařské vyšetření prsů na mamografii.
Gynekolog podrobně přezkoumá anamnézu na onemocnění, při nichž se antikoncepce nesmí užívat - tromboembolická choroba, vysoký krevní tlak, poruchy funkce jater, žloutenka a vyloučí těhotenství. Provede i klasické gynekologické vyšetření včetně odběru na onkocytologii, vyšetření prsů, zkontroluje krevní tlak a udělá odběr krve. Pokud jste ještě neměly pohlavní styk a chcete si dát předepsat antikoncepci, gynekologické a onkocytologické vyšetření udělá lékař až při další kontrole. Před zahájením užívání antikoncepce vás podrobně poučí o způsobu užívání, rizicích a nežádoucích účincích, jiných způsobech antikoncepce, o nevhodnosti kouření při užívání antikoncepce, co dělat, pokud uděláte chybu v užívání, a o tom, že ze začátku můžete slabě krvácet. Poučení potvrdí svým podpisem do vaší zdravotní dokumentace.
Autor: Martina Dvořáková
