Komplikace při potratu
Riziko komplikací při této operaci je poměrně malé - pohybuje se kolem dvou procent. Komplikace mohou být rané (krvácení, zánět, poranění dělohy, ztráta menstruace) nebo pozdní (neplodnost, sexuální dysfunkce, komplikace v následující těhotenství - problémy s placentou).
Jednou z nejlehčích komplikací je silnější krvácení v pooperačním období. Toto se obvykle dá řešit injekcemi na "stažení" dělohy (uterotonika), léky na snížení krvácení (hemostiptika) nebo v některých případech hormonálními pilulkami na několik dní či měsíců. V některých případech může být příčinou krvácení i infekce, která se během operace dostala z pochvy do dělohy. Tehdy má žena i bolesti v podbřišku a zvýšenou teplotu. V takovém případě je nutná antibiotická léčba, klid na lůžku a někdy i hospitalizace.
Po několika dnech se může objevit krvácení, neurčité bolesti v podbřišku přecházející až do křečí s následným vzestupem tělesné teploty. Jedná se o zánět sliznice dělohy endometritidy, která pokud včas žena nevyhledá lékaře, může přejít do zánětu celé dělohy a jejího okolí. Pro zabránění zánětu (nebo léčbu již začínajícího) se podávají antibiotika.
Další komplikací, která se může projevit krvácením, bolestmi nebo i teplotou, jsou rezidua po potratu (v děloze zůstanou malé části plodového vejce) nebo pokud je těhotenství velmi mladé a umístěno tak nešťastně, že výkonem není přerušeno a pokračuje dále. Tehdy je třeba ještě jednou v narkóze vyčistit dělohu (znovu vykyretovat).
Při potratu se může i "příliš seškrábat" děložní sliznice. V děloze se pak vytvoří srůsty a žena nemenstruuje, nebo jen velmi slabě, protože sliznice je velmi nízká nebo téměř žádná ("Ashermanův syndrom"). Řešení tohoto problému spočívá v operačním odstranění srůstů v děloze (hysteroskopická operace), zavedení nehormonálního antikoncepčního tělíska do dutiny děložní (aby se zabránilo vzniku nových srůstů mezi stěnami dělohy) a podávání hormonů na povzbuzení růstu sliznice v děloze.
Během operace může dojít i k poranění dělohy operačními nástroji. Nejméně ohrožující je částečné poranění stěny dělohy (krytá perforace), které se obvykle spontánně vyhojí v průběhu několika dní. Poranění (perforace), které proniká celou stěnou dělohy, vyžaduje v některých případech laparoskopické ošetření (přes dva až tři dvoucentimetrové řezy na břiše pod optickou kontrolou v celkové narkóze ošetří krvácející poranění dělohy). Vzácně je poranění dělohy tak závažné a hrozivé, že je nutné odstranění celé dělohy. Zcela raritně může nastat při perforaci dělohy i poranění střev, které si pak vyžaduje chirurgické řešení.
V drtivé většině jsou všechny výše popsané komplikace zvládnuty bez trvalých následků. Ale je třeba si uvědomit, že zánět může přejít do chronického stádia a výsledkem jsou změny na vejcovodech, které mohou vést k sterilitě ženy. Tyto ženy pak končí v programech asistované reprodukce (umělého oplodnění). I když úspěšnost těchto programů stále stoupá, ještě zdaleka nedosáhly ani 50% úspěšnosti.
Některé ženy mají po umělém přerušení těhotenství určité psychické problémy (depresivní stavy) a část žen má problémy se sexuálním životem (sexuální dysfunkce). Neplodnost patří mezi pozdní komplikace zákroku. Nejčastěji je způsobena zablokováním vejcovodů (zánětem, srůstu), které jsou pak neprůchodné pro spermie a vajíčko. V některých případech se dá problém řešit operací, v jiných je jedinou šancí ženy na dítě umělé oplodnění. Důsledky potratů se mohou projevit i v následujícím těhotenství. Uzávěrový aparát děložního čípku se může po potratu oslabit a nedokáže udržet celou dobu těhotenství. U žen po potratu je vyšší riziko potratu dalšího či předčasného porodu. Další komplikací v následujícím těhotenství může být nepříznivé uložení placenty (vcestná placenta = placenta praevia), nebo problém s odlučováním placenty po porodu (placenta se neodlučuje, protože pevně drží na stěně dělohy, nebo je dokonce do ní různě hluboko vrostlá). Tyto stavy mohou ohrozit ženu i na životě (silným krvácením).
