Metoda plodných a neplodných dnů
Metoda plodných a neplodných dnů vychází z poznání fyziologických změn, které žena pozoruje na svém těle v souvislosti s hormonálním cyklem vaječníků. Byla vyvinuta v roce 1925 Rakušanem Hermannem Hubertem Knausem a jeho japonským kolegou Kyusakem Oginem.
Charakteristika metody plodných a neplodných dnů
Tato metoda pochází z 30. let 20. století a vychází z určitých biologických pravidelností na jejichž základě si žena dokáže vypočítat plodné a neplodné dny. Metoda však předpokládá, že menstruační cyklus je 28 denní a ovulace nastává asi 14 den. Také je-li menstruační cyklus nepravidelný, metoda je značně nespolehlivá.
Výhody metody plodných a neplodných dnů
Metoda výpočtu plodných a neplodných dnů vychází z principů menstruačního cyklu a existence takzvaných plodných dnů (tj. dnů těsně před a po ovulaci).
Nevýhody metody plodných a neplodných dnů
Při této metodě by žena měla pozorovat svůj menstruační cyklus přibližně 12 měsíců, následně od nejkratšího cyklu odečíst 17 dní a od od nejdelšího cyklu odečíst 13 a dostane interval takzvaných plodných dnů. Pro ženy může být tato metoda časově náročná, je třeba dodržovat pohlavní abstinenci během plodných dnů a při nepravidelném cyklu ji nelze aplikovat. Důležité také je, že musí mít zaznačený svůj menstruační rytmus nejméně za posledních šest, ale lepší za dvanáct měsíců. A i pak je tato metoda účinná pouze tehdy, pokud jsou cykly pravidelné a pokud jsou respektovány dlouhá období sexuální abstinence.
