Rakovina varlete

Rakovina varlete se vyskytuje nejčastěji u mladých mužů po pubertě. U mužů ve věku 15-35 let je na prvním místě ze všech zhoubných nádorů. Dobrou zprávou je, že zhoubné nádory varlete velmi dobře reagují na onkologickou léčbu a v současnosti umíme zcela vyléčit až 95% z nich.

Největším rizikovým faktorem pro vznik rakoviny varlete je nesestoupení varlete do šourku. Varle se totiž během vývoje dítěte v děloze matky začíná tvořit těsně pod ledvinami a postupně sestupuje až do šourku, takže dítě po narození by mělo mít obě varlata bezpečně uloženy v šourku. Při poruchách vývoje varlete se může sestup varlete zastavit a varle se do šourku nedostane. V současnosti víme, že nesestoupené varle by mělo být operačně u každého chlapce do šourku staženo nejlépe do jednoho, nejpozději do dvou let života. Pokud se operace provede později, zvyšuje se tím pravděpodobnost vzniku rakoviny varlete a téměř vždy poškodí i tvorba spermií ve varleti, což má za následek neplodnost.

Mezi další rizikové faktory patří časný nástup puberty a sexuálního života, což souvisí se zvýšenou tvorbou pohlavních hormonů, záněty a úrazy varlete.

Nádory (rakovina) varlete jsou zákeřné v tom, že se poměrně dlouhou dobu nemusí vůbec projevit. Nádor většinou nebolí a může se projevovat pouze jako nebolestivá tvrdá hrčka na varleti, nebo zvětšení celého varlete. V některých případech přijdou pacienti na vyšetření až tehdy, když se nádor rozšíří z varlete do jiných částí těla, hlavně do plic, nebo lymfatických uzlin v břiše nebo na krku, případně nad klíční kostí. Tehdy může mít pacient potíže s dýcháním, může vykašlávat krev, nebo jej může bolet břicho, případně krk. Měli jsme i případy, že pacient přišel na vyšetření až tehdy, když si nahmatal v břiše velkou bouli a začínal mít problémy se stolicí. Byly to zvětšené lymfatické uzliny, které dosahovaly průměr až 20 cm a tlačily na trávicí trakt.

I když se rakovina varlete nemusí dlouhou dobu projevit bolestmi, postihuje orgán, který je dobře dostupný pro vyšetření. Varle je totiž umístěno v šourku a prohmatat ho nedělá problém lékaři, ale ani každému muži, případně jeho partnerce. Právě preventivní sebetestování varlete by mělo být běžné u všech mladých mužů po pubertě. Varle je nejlepší vyšetřovat po koupeli, kdy kůže šourku změkne, uvolní se svaly, které v chladu vytahují varle do slabiny, semeník se spustí do šourku a můžeme ho velmi dobře prohmatat. Sebetestování se doporučuje jednou za 1-2 měsíce a pokud muž zjistí na varleti jakoukoliv změnu - bulku, nebo změnu velikosti varlete, měl by co nejdříve, to znamená do týdne navštívit urologii. Vždy je lepší jít na vyšetření s maličkostí, než čekat doma, stydět se a zanedbat rakovinu varlete. Sebetestování varlat by se mělo široce propagovat podobně jako sebetestování prsů u žen. Může totiž zachránit mnoho mladých životů. Pokud se nádor (rakovina) varlat zjistí v raném stadiu, dá se vyléčit téměř 100%, zanedbané nádory ale mohou muže stát život.

Kromě prohmatání varlete je na urologické ambulanci, kde diagnostika a léčba zhoubných nádorů (rakovina) varlete patří, třeba udělat i ultrazvuk varlete, který podezření na nádor potvrdí, nebo vyvrátí. Současně se dělají i odběry krve na nádorové markery, které jsou při zhoubných nádorech varlete téměř vždy zvýšené. Při podezření na rozšíření nádoru mimo varle je třeba doplnit ultrazvuk a následně CT vyšetření břicha, případně plic, nebo krku.

Zhoubný nádor (rakovina) varlete je třeba odlišit od zánětu varlete nebo nadvarlete, který je však většinou spojen s výraznou bolestivostí, natečením varlete a vysokou teplotou. Podobně může vypadat i hydrokéla, což je naplnění šourku čirou tekutinou, nebo šourkový pruh, při kterém se přes tříselný kanál do šourku protlačí střeva. V takových případech je právě ultrazvuk rozhodujícím vyšetřením a pokud se rakovina varlete potvrdí, měla by co nejdříve následovat léčba.

Základním úkolem urologie při léčbě rakoviny varlete je co nejdříve odstranit celé varle i s nádorem. Operace se provádí na urologických odděleních a varle se vybírá z řezu v slabině. Důvodem je nutnost nejprve podvázat cévy, jdoucí z varlete přes bok, abychom při manipulaci z varletem nevymasírovali do krevního oběhu nádorové buňky. Varle se pak posílá na rozbor do patologické laboratoře, kde patolog zjistí typ nádoru a rozsah postižení varlete. Pacienta po operaci ještě většinou čeká další onkologická léčba. Podle toho, o jaký typ zhoubného nádoru varlete se jednalo musí pacient podstoupit ozařování nebo chemoterapii. Kontrolní vyšetření po skončení hormonální léčby zahrnují vyšetření onkologických markerů a kontrolní CT vyšetření zaměřená na metastázy nádoru v plicích nebo v břiše. V současnosti je chemoterapie natolik účinná, že dokáže odstranit i poměrně velké masy nádorových metastáz. Pokud zvětšené lymfatické uzliny po léčbě nezmizí je třeba je odstranit operačně.

Účinnost léčby zhoubných nádorů varlete je opravdu vysoká. Je však nutné počítat s tím, že léčbou mohou být postiženy i další orgány, které budou pro mladého muže po vyléčení z nádorového onemocnění důležité. Jde především o druhé varle, které je chemoterapií většinou poškozeno tak výrazně, že na několik let přestane produkovat spermie. Proto by každý muž se zhoubným nádorem varlete měl ještě před začátkem chemoterapie absolvovat tzv.. kryoprezervaci spermií. Znamená to zmrazení spermií ve speciální spermatických bance, kde se spermie uchovávají i několik let pro případ, že by se tvorba spermií ve zdravém varleti dostatečně neobnovila. Zmrazené spermie se po rozmrazení mohou následně použít na umělé oplodnění.

I když je zhoubný nádor (rakovina) varlete nejčastějším zhoubným onemocněním u mladých mužů, v současnosti velkou většinu pacientů s tímto onemocněním umíme úplně vyléčit. Aby byla šance na vyléčení co nejvyšší je třeba nádory varlete zachytit a začít léčit co nejdříve. Právě sebetestování varlat by mělo pomoci čas mezi vznikem nádoru a jeho léčbou co nejvíce zkrátit a umožnit pacientovi návrat do plnohodnotného života jako před vznikem nádoru.

Návod na samovyšetření varlat:

vyšetření je dobré dělat po koupeli, nebo sprchování

při vyšetřování může muž vstoje, nebo sedět tak, aby varlata volně visela

pravou rukou si chytíme pravé varle a levou rukou levé varle

buď najednou oběma rukama, nebo postupně po jednom varleti si prohmatám varle od jednoho konce k druhému.

Buď shora dolů, nebo opačně varle silně nestisknete, pouze zlehka projdeme po povrchu varlete a snažíme se zjistit, zda je povrch varlete hladký a neobsahuje nějaké bulky porovnáváme i velikost varlat navzájem, měly by být přibližně stejné velikosti

jestliže jsou varlata hladká, nebolestivá, bez hmatatelných bouliček, vyšetření zopakujeme v 1-2 měsíčním intervalu za stejných podmínek

pokud na varleti nahmatáte bulku, zjistíme změnu velikosti celého varlete, nebo při prohmatání varle na některém místě bolí, urychleně navštívíme urologii.

Při vyšetření partnerkou jsou podmínky podobné, ale partnerka stojí, nebo sedí čelem ke partnerovi. Pravé varle prohmatává levou rukou a levé pravou rukou. Vždy postupuje jemně a varle silně nestisknete, aby vyšetření nezpůsobovalo bolest.