Výživové doplňky a jejich racionální využití
Úvod
Obecně je uznáváno, že podle výživových doporučení, přiměřená a rozmanitá strava by za normálních okolností měla poskytovat veškeré nezbytné živiny pro normální vývoj a udržování zdravého životního stylu, v množstvích, která odpovídají množstvím stanoveným a doporučeným na základě obecně přijímaných vědeckých údajů. Průzkumy, včetně vědeckých, však potvrzují, že tento ideální stav není dosahován pro všechny živiny a ve všech věkových fyziologických skupinách obyvatelstva.
V této souvislosti existuje široký okruh živin a jiných složek, které mohou být přítomny ve výživových doplňcích, nikoli jen ve formě vitamínů a minerálů, ale i aminokyselin, základních mastných kyselin, vlákniny a jiných rostlin a bylinných extraktů.
Výživové doplňky jsou definovány jako potraviny na doplnění přirozené stravy, které jsou koncentrovanými zdroji živin, jako jsou vitaminy a minerální látky nebo jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem, používaných jednotlivě nebo v kombinaci. Na rozdíl od "běžných" potravin se vyskytují ve formě, jako jsou např. tobolky, pastilky, tablety, pilule a jiné podobné formy, sáčky s práškem, ampulky s tekutinami, láhve s dávkovačem kapek a jiné podobné formy tekutin a prášků navrženy tak, aby je bylo možné brát v odměřených malých jednotkových množstvích.
Podle současně platné legislativy pro výživové doplňky jsou zvláštní požadavky a pravidla pro vitaminy a minerály přidávané jako přísady do výživových doplňků.
Základní legislativou v této oblasti je zákon č.. 152/1995 Z. z. o potravinách ve znění pozdějších předpisů a výnos Ministerstva zemědělství Slovenské republiky a Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky z 25.7.2007 č.. 16826/2007-OL, kterým se vydává hlava Potravinového kodexu Slovenské republiky upravující požadavky na potraviny pro zvláštní výživové účely a na výživové doplňky.
Základním principem pro stanovení množství vitaminů a minerálních látek, ale i jiných výživových látek je:
zajistit, aby ve výživových doplňcích přítomnosti významných množství vitaminů a minerálních látek, musí se určit, kde to připadá v úvahu, minimální množství v denní dávce doporučené výrobcem. Množství vitaminů a minerálních látek ve výživových doplňcích zpravidla má být nejméně 15% doporučeného množství denního příjmu z stanovené výživové složky na 100g nebo 100ml nebo na jednotlivou porci balení (podle přílohy č.19)
nejvyšší množství příjmu vitaminů a minerálních látek v doplňcích stravy pro denní dávku spotřeby podle doporučení výrobce se určují na základě horních bezpečných množství vitaminů a minerálních látek, které jsou určeny na základě vědeckého posouzení rizika, založeného na obecně
uznaných vědeckých poznatcích, berouc v úvahu, různý stupeň citlivosti různých skupin populace, příjem vitaminů a minerálních látek z jiných zdrojů potravy
pokud jsou stanovena nejvyšší množství příjmu vitaminů a minerálních látek v doplňcích stravy pro denní dávku spotřeby, tak se musí vyjádřit i referenční hodnota příjmu vitaminů a minerálních látek pro obyvatelstvo (procentní podíl podle údajů v příloze č.19).
Pokud se na základě nové informace nebo přehodnocení již existující informace zjistí, že výživový doplněk ohrožuje lidské zdraví, přestože splňuje požadavky právních předpisů, ze strany kontrolních orgánů lze přijmout opatření, např. pozastavit nebo omezit použití potravinového doplňku; v takovém případě se neprodleně informují ostatní členské státy a komise prostřednictvím Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, přičemž se uvedou důvody tohoto rozhodnutí.
Nejvyšší množství přídatných látek ve výživových doplňcích jsou legislativně stanoveny takto: Látka Jednotka Množství
Vitamin A mikrogramů 800
Vitamin D mikrogramů 5
Vitamin E mg 10
Vitamín C mg 60
Vitamin B1 mg 1,4
Vitamín B2 mg 1,6
Niacin mg 18
Vitamín B6 mg 2
Kyselina listová mikrogramů 200
Vitamin B12 mikrogramů 1
Biotin mg 0,15
Kyselina pantothenová mg 6
Vápník mg 800
Fosfor mg 800
Železo mg 14
Hořčík mg 300
Zinek mg 15
Jód mikrogramů 150
K dalším požadavkům patří:
výživové doplňky se musí vyrábět podle zásad správné výrobní praxe
provozovatel, který vyrábí nebo uvádí na trh výživové doplňky, musí oznámit jejich první uvedení na trh společně se zasláním vzorků etiket použitých na těchto potravinách Úřadu veřejného zdravotnictví Slovenské republiky
požadavky na "čistotu" látek (podle přílohy č.18 dvanácté hlavy druhé části potravního kodexu nebo podle FAO / WHO Codex Alimentarius).
Výživové doplňky mohou obsahovat kromě vitamínů a minerálních látek uvedených (podle požadavků přílohy č.17 a č.18) i jiné vitaminy a minerální látky nebo i jiné nutričního složky. Rovněž mohou obsahovat i větší množství vitaminů a minerálních látek, než je povoleno (podle přílohy č.19). V těchto případech je třeba postupovat na základě principu hodnocení rizik dané látky a její množství (. Uvedený systém byl nejnovější EFSA vypracován i v oblasti hodnocení bezpečnosti rostlin a jejich výtažků.
Současně však platí, že pokud právní předpisy Společenství neobsahují zvláštní ustanovení pro používání látek jiných než vitaminy a minerální látky ve výživových doplňcích, volný pohyb těchto výrobků může být předmětem omezení nebo zákazů na vnitrostátní úrovni (podle článků 28 až 30 Smlouvy o ES).
Při označování výživových doplňků platí obecné požadavky na označování potravin (podle hlavy II druhé části potravního kodexu) a dále se musí v označení výživových doplňků uvádět tyto další údaje:
slova "doplněk stravy",
název kategorie živin nebo látek, které charakterizují výživový doplněk nebo označování podstaty těchto živin nebo látek,
doporučená denní dávka doplňku stravy,
upozornění, že stanovená doporučená denní dávka se nesmí přesáhnout,
upozornění, že výživové doplňky se nesmějí používat jako náhrada pestré stravy,
upozornění, že výživové doplňky musejí být skladovány mimo dosah malých dětí.
Obecně dále platí:
při označování, nabízení a reklamě výživových doplňků se nesmějí uvádět žádné informace, které tvrdí nebo vytváří dojem, že vyvážená a pestrá strava neposkytuje obecně přiměřené množství živin
označování, prezentace a reklama nesmí přisuzovat potravinovým doplňkům schopnost prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo odkazovat na takové schopnosti
množství živin nebo látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem, přítomných ve výživovém doplňku se musí uvádět v označení jako číselná hodnota v požadovaných jednotkách
množství živin nebo jiných vykázaných látek vyjádřených na dávku potravinového doplňku musí být shodné s doporučenou denní dávkou vyjádřenou v označení
informace o vitaminech a minerálních látkách v doplňku stravy musí být vyjádřena jako procentní podíl z referenčních hodnot pro vitaminy a minerální látky uvedených v příloze č.19, který lze vyjádřit i v grafické formě
deklarované hodnoty na obalu se vyjadřují jako průměrné hodnoty živin nebo látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem získané analýzou příslušného výživového doplňku výrobcem
Od 1. července 2007 platí v EU nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (včetně výživových doplňků a potravin pro zvláštní výživu).
Cílem tohoto nařízení je:
zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele před nepodloženými, přehnanými nebo nepravdivými tvrzeními. Na základě nové legislativy se spotřebitelé mohou spolehnout, že informace na etiketách potravin a tedy i výživových doplňků budou zřetelné a správné, a že jim poskytnou náležité znalosti o vybraných potravinách
harmonizovat legislativu mezi členskými zeměmi unie a poskytnout producentům potravin jasná harmonizovaná pravidla, která umožňují regulérní soutěž chránící inovační procesy v potravinářském průmyslu, jakož i zajistit, aby producenti označovali své výrobky ne lživými, ale pravdivými výživovými a zdravotními tvrzeními.
Každý výživový doplněk před jeho uvedením na trh musí být ohlášen a musí mít kladné rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR. Při posouzení bezpečnosti výživového doplňku se vychází z výše uvedených legislativních požadavků, berouce v úvahu, např. výživové látky a jejich množství doporučené dávkování, cílové skupiny obyvatelstva, bezpečnost z pohledu mikrobiologických a chemických kritérií.
Závěrem je třeba připomenout skutečné postavení a význam výživových doplňků, ke kterým patří: zařazení výživových doplňků do kategorie potravin a jejich osobité postavení - doplnění živin s výživovým nebo fyziologickým působením na organizmus ..
Autor: Lenka Kostková
