Dřevostavba nebo dům z cihel a betonu?
Dřevostavby jsou domy, které se stále staví. Někteří je opěvují, jiní by do takového domu nešli, přestože v něm nikdy nebyli ani na návštěvě. Jak to tedy s těmi na pohled nádhernými, přírodními domy je? Jsou vůbec bezpečné a jak se v nich jejich obyvatelům žije? A co finance, dá se na dřevodomku ušetřit?
Jsou lehké obvodové stěny ze dřeva odolné proti vloupání?
Není snadné vniknout do objektu například pomocí motorové pily? Nehledě na to, že zloděj by se asi zaměřil na okna a neupozorňoval by na sebe hlukem motorové pily, některé skladby lehkých obvodových stěn je opravdu možné přepilovat, ačkoli hůře než by se zdálo. V rizikových oblastech je možné chránit se zabezpečovacím systémem, který ošetří celou budovu a zároveň slabší místa, nejen stěny.
Co když dřevostavbu vytopí voda?
Proti živelným pohromám a vyplavení z instalací se těžko chrání jakákoliv stavba. Sanace škod ve skladbě lehké dřevěné stavby je možná okamžitě a kompletně výměnou nasáklých oplášťovaných a izolačních materiálů bez dlouhodobých důsledků. Ve správně navržené skladbě postupně dojde k uvolnění zabudované vlhkosti i z nosné dřevěné konstrukce. Spolehlivé kotvení stavby k základům eliminuje i riziko "vyplavení" v případě povodně. Ničivým vlnám tsunami však těžko odolává každý konstrukční systém.
Je dřevostavba finančně náročnější?
Ekonomické dřevěné stavby jsou zpravidla levnější než srovnatelné stavby na silikátové bázi. Pokud se ale investor rozhodne, že chce nadstandardní stavbu ve vyšší kvalitě, musí počítat i s nadstandardní cenou. Vyšší cena prefabrikovaných panelových domů je vyvážena vyšší kvalitou a rychlostí výstavby. Výrobce prefabrikovaných dřevostaveb si do ceny musí započítat i režijní náklady na výrobu prefabrikátů, výrobní halu se zařízením, náročnější dopravu a montážní techniku. Druhá věc je podhodnocování ceny na úkor kvality. Je to charakteristický jev v současném tvrdém konkurenčním prostředí. Pokud investor hned naletí na podezřele nízkou cenu, může očekávat vážné problémy během užívání stavby nebo riskuje to, že neuvidí dokončenou stavbu ani peníze. Právě praktiky některých firem na hranici nebo za hranicí zákona dělají špatné jméno všem seriózním dodavatelům.
Jak najít tu "správnou" firmu,
která dokáže postavit kvalitní dřevostavbu? Jaká je záruka, že se při realizaci vyvarujeme zmíněných chyb? Jedním z nástrojů na zachování kvality projektu a realizace je legislativní rámec, ve kterém je určeno, kdo může projektovat a realizovat stavby a jakým způsobem se má provádět stavební dozor (stavební zákon), jaké stavební výrobky mohou být zabudovány (certifikace), jaká má být energetická náročnost budovy (energetická certifikace), jaké jsou povinnosti projektanta, dodavatele, stavebního úřadu i investora. Významným dokumentem z hlediska vztahu investor - dodavatel i z hlediska nadefinování parametrů stavby je Smlouva o dílo, která se řídí obchodním zákoníkem. Pokud se na splnění požadavků daných legislativním rámcem důsledně trvá, dá se vyhnout mnoha problémům. Kromě toho existují další certifikační nástroje, např. systémy kontroly kvality nebo Značka kvality dřevostavby (tuto značku uděluje Svaz zpracovatelů dřeva), které indikují profesionalitu firmy. Ale nejlepší kontrolou jsou reference z několika staveb, které by si potenciální investor měl od dodavatele vyžádat a důsledně prověřit.
Prohřívá se dřevostavba v létě a rychle vychladne v zimě?
Jaký je vliv fázového posunu v obvodové stěně? Při horkých létech, jaké zde nastaly, se přehřívá každá budova, na což má velký podíl oken na jih bez účinného zastínění a v níž se bezhlavě větrá celý den. Správně navržená budova na bázi dřeva s lehkou, dobře izolovanou konstrukcí, která má spolehlivě stíněná okna a prosklené stěny, která má systém regulovaného větrání, v níž uživatel nebo systém větrání chladí přes noc otevřenými okny, případně má navržený energeticky hospodárný systém chlazení, nabízí lepší tepelnou pohodu než budova z těžkého stavebního systému s velkými zasklenými plochami, v níž se nedbá na stínění a větrání. Fázový posun je jen jednou z veličin ovlivňujících přehřívání a má vztah ke skladbě stěny nebo střechy. Pokud má například super izolovaná stěna velký tepelný odpor a zároveň teplotní útlum (vzrůst teploty na vnitřním povrchu nepřesáhne během dne 1 ° C), vliv fázového posunu ztrácí význam a je jedno, kdy maximum teploty na vnitřním povrchu nastane. Je třeba sledovat vyváženější veličinu - vzrůst vnitřní teploty, která závisí od zmiňovaných přímých zdrojů přehřívání a od akumulačních vlastností celé budovy (místnosti), ty mohou být omezeny v budově z jakéhokoliv materiálu.
Je u dřevostaveb vysoké riziko, že shoří?
Nehoří jen dřevostavby. Statistiky v zemích s vysokým podílem dřevostaveb na výstavbě říkají, že při novodobých dokončených budovách navržených ve smyslu bezpečnostních předpisů materiálová báze není rozhodující z hlediska vyšších výskytů požáru a ani úhrnné škody včetně sanace budovy po požáru nejsou vyšší pro daný podíl výstavby ze dřeva. Je třeba také důsledně rozlišit, zda hoří konstrukce nebo hořlavé vybavení interiéru - nábytek, textilie apod. Rovněž je třeba odlišovat, zda hoří moderně koncipována dřevostavba s prvky dimenzovanými k zabránění vzniku a rozšíření požáru nebo třeba amatérsky zhotovený srub bez protipožárních opatření.
Jak je to s hlodavci v dřevostavbě?
Myši, potkani a další hlodavci se mohou vyskytovat všude, a když se mají dostat ke zdroji potravy, dokážou překonat i velké překážky, prokousat se přes tvrdé materiály a přejít i na vyšší podlaží panelových domů ze železobetonu. Lehké výplňové materiály a snadno přístupné mezery v konstrukci dřevostavby skutečně znamenají zvýšené riziko vniknutí hlodavců. Ochranou proti tomu je precizní řešení detailů, například překrytím ventilačních otvorů odvětrávaných vzduchových mezer mřížkami, důsledná realizace startovacích lišt v přídavné tepelné izolaci, krytí měkkých vrstev tvrdým velkoplošným materiálem. Pro každou stavbu je také důležité kontrolovat stav hlodavců v bezprostředním okolí. Nejúčinnějším biologickým prostředkem v našich podmínkách je i přes nejmodernější deratizační prostředky, stále kočka domácí.
