Jak léčit závislost dětí na internetu
Máte přehled o tom, kolik času vaše dítě stráví brouzdáním po internetu? Většinou to nevědí ani samotné děti, natož pak jejich rodiče. Pro posouzení vývoje nebezpečné závislosti je důležitá délka času, který děti u počítače tráví.
Vzhledem k tomu, že délka času stráveného na internetu je důležitý faktor vzniku možné závislosti,
za rizikové můžeme považovat ty děti a mládež, kteří tráví více než 5 hodin týdně manipulací s těmito technologiemi a jsou připojeni na internet každý den. Závislost na internetu může být příčinou i důsledkem narušené komunikace v rodině. Členové rodiny si mohou uvědomit, jaká je reálná délka času stráveného na internetu, možná ke svému překvapení zjistí, že každý člen rodiny tráví večer před svým notebookem, aniž by spolu komunikovali apod. Rodičům doporučujeme různé návody - např.. budíky, které zazvoní, když uplynul čas, na kterém bylo dohodnuto, že počítač je už třeba vypnout. Pokud bychom hodnotili riziko závislosti pouze na základě délky času stráveného na internetu, bylo by to velmi úzkoprsé, vzhledem k tomu, že v současnosti se všichni dostáváme do velmi úzkého a častého kontaktu s těmito technologiemi. Proto hodnotíme riziko vzniku závislosti i na základě způsobu využití těchto technologií.
Jak nejčastěji tráví čas u počítače středoškoláci
Až 49,80% mladých lidí tráví čas na internetu chatováním či na internetových sociálních sítích. To znamená, že téměř polovina zkoumaných respondentů preferuje používání internetu ke komunikaci, co se považuje za vysoce rizikové z pohledu závislosti na internetu. Nakolik fenomén internetových sociálních sítí je relativně nový (např. Facebook působí od roku 2003), zajímalo nás, nakolik jsou okouzleni právě tímto způsobem komunikace. Je to přesně 15% respondentů. Hraní počítačových her preferuje 16,8% respondentů, a co je potěšitelné, na třetím místě je to vzdělávání, které však na první místo v oblíbenosti dalo jen 8,9% respondentů. 7% středoškoláků tráví čas na internetu vyhledáváním informací, 4,7% prohlížením erotických stránek, 3,4% mailováním, 3,2% nakupováním přes internet, 3% stahováním písní a filmů a 1,2% prací. Z výzkumů vyplývá, že téměř polovina školáků tráví čas na internetu chatováním a na internetových sociálních sítích jako Facebook, Hi-5, Twitter a pod. To znamená, že preferují používání internetu na komunikaci, což se považuje za nejrizikovější z pohledu závislosti. Potvrzuje se, že počítač se pro školáky stává náhradou vzájemné interakce a komunikace. Může se vám stát, že ztratíte přehled o tom, jak dítě tráví čas u počítače. Můžete být v mylném přesvědčení, že se učí a přitom např.. si prohlížejí na internetu erotické stránky. I pro takové důvody je dobré, aby byl počítač v bytě či domě dobře viditelný, nejlépe z více místností, tím eliminujte to, že dítě se tajně dívá na zakázané stránky. Pokud mluvíme o opuštěnosti, výsledky našeho výzkumu naznačují, že více než polovina (68, 9%) námi zkoumaných středoškoláků si zapíná počítač pro to, aby našli nějaký lidský kontakt-kohokoliv na druhé straně, kdo jim zvedne náladu a nebudou si připadat takoví opuštění . Otázka zní, proč upřednostňujeme kontakt virtuální a ne tváří v tvář? Proč upřednostňujeme mít 130 virtuálních přátel na facebooku raději než 1 reálného? Je to paradox, že si budujeme raději virtuální sociální síť jako bychom pracovali na tom reálném. Je dobré vědět, kolik přátel má Vaše dítě v reálném životě, zase nejde o kvantitu, ale kvalitu. Třeba si uvědomit, že hlavně osamělé, izolované a sociální nezkušené děti mohou být náchylnější k internetové závislosti a může jim poskytovat sociální oporu nebo kontakt, který jim chybí v reálném životě.
Vztahy mezi rodiči a dítětem
Vztahy mezi rodiči a dítětem mohou být také narušeny díky neúměrnému používání internetu. Závislí postupně trávili méně času se skutečnými lidmi a raději ho zaměnili za osamělý čas před počítačem. Původně závislí zamýšleli používat internet jako výmluvu, aby se vyhnuli potřebným, ale neochotně prováděným každodenním domácím pracím jako je úklid, sekání trávníku nebo chození do obchodu na nákupy. Zde je výrok jedné prvňačky na gymnáziu: "Nejraději trávím čas u internetu, na facebooku se stále něco děje a tvářím se, že si dělám úkoly, abych nemusela vynést smetí nebo umýt nádobí " Např. "Já nemám problém" nebo "bavím se, nechte mě", může být odpovědí závislého. Konečně podobně jako alkoholici skrývající svou závislost, závislí na internetu se podobně zaměstnávají lhaním o tom, jak dlouho ve skutečnosti jejich internetové spojení trvalo nebo zakrývají účty, které se týkají poplatků za internetové služby. Takové chování vytvoří nedůvěru, která časem naruší kvalitu dříve stabilních vztahů. Zajímavou metodou při práci s rodinou v rámci komunikační teorie je např.. hraní rolí, zejména výměna rolí. Tam se o sobě najednou členové rodiny mohou dozvědět, že komunikace mezi nimi je omezena na pár vět které ještě prohlubují generační rozdíly dospívajících a jejich rodičů. Výsledkem závislosti na internetu je i zužování komunikačních prostředků, což se projevuje v rozhovoru s mladým člověkem či v interakcí mladého člověka s jeho blízkým okolím.
Školní problémy
Školní problémy bývají pestré: špatné známky, záškoláctví, nedostatečná koncentrace na hodinách, atd.. za mnohými se mohou skrývat právě internetové závislosti. Závislí žáci většinou zůstávají vzhůru během běžných spánkových hodin a tvrdí, že jsou připojeni do druhé, třetí nebo čtvrté ráno s realitou, že se musejí probudit do školy nebo práce o šesté hodině ráno. Toto nám potvrdil i jeden prvák na gymnáziu: "Střídáme se u počítače, když už jeden nezvládne pokračovat, vzbudí druhého hráče, a ten je již připraven pokračovat do dalších levelů a když už ten nezvládá, vzbudí třetího a tak to jde dál. Párkrát jsme tak udělali i když jsme jeli druhý den do školy, a ve škole jsme pak byli úplně mimo. " Mnohé školy nepřímo posilují studentovu závislost na internetu např.. na hodinách informatiky, a tím, že počítače jsou přístupné pro každého studenta bez jakékoliv kontroly. Byli jsme svědky toho, že na těchto školách studenti mají k dispozici notebooky, ale místo jejich využívání na studijní účely si prohlíželi erotické stránky, stránky o autech apod.
Jak vypadá běžný den našich školáků?
Na základě této otázky můžeme sledovat jaké místo zaujímá v životě dítěte návyková činnost, mnozí uvádějí, že s činností začínají hned ráno po probuzení, jako např.. třeťák na sportovním gymnáziu: "Hned jak se vzbudím, připojím se na internet." Jiní zapomínají i na své základní potřeby jako např.. čtvrťák na elektrotechnické škole: "Někdy jsem tak zaujat internetem, že celý den nic nejím". Znamená to, že více než 3/4 našich středoškoláků je v riziku takového myšlenkového pohroužení se do internetu, že se mu stává náhradní potřebou, jakousi uměle vytvořenou. Tvrdíme tedy, že námi zkoumání mladí lidé jsou v reálném riziku upřednostnit takové potřeby před potřebami jako jídlo, pití, dokonce i spaní v důsledku zmiňovaného myšlenkového pohroužení. Z tohoto usuzujeme, že mladí lidé se stále více stávají diváky bez aktivního podílu kolem sebe.
Prostor pro zážitky
Zážitky, ale i zkušenosti a dobrodružství, to je to, co dnešní mládež, žijící ve virtuální realitě počítačů, mobilů a televize potřebuje. Je dobré, pokud jsou tyto zážitky zprostředkované v kruhu rodiny. Už jen společně strávený čas bez civilizačních vymožeností může udělat velké změny u jedinců ohrožených závislostí na informačních a komunikačních technologiích, jako je internet. Rodina se v takovém případě má postarat o změnu životního stylu svého dítěte, o nový denní režim poskládaný nejlépe z takových aktivit, které dítě dříve preferovalo nebo které by nyní rádo vyzkoušelo. V denním režimu mají své nezastupitelné místo rodinné rituály a tradice. A také pohybové aktivity, procházky, jízda na kole a rekreační sporty.
