Jak vybetonovat ohniště?
Otevřené ohniště je poslední dobou velmi oblíbenou součástí venkovních sezení. Kdo negriluje nebo alespoň neopéká klasické buřty, jako by vůbec nebyl. Ale i jen pouhé posezení u hořícího ohně s přáteli má svoji nenapodobitelnou romantiku. Se zkracujícími se dny v pozdním létě a v brzkém podzimu má oheň navíc i svoji funkční stránku. Večery už bývají poněkud chladnější a teplo od ohně je tak nejen velmi příjemné, ale i nezbytné.
Kde dělat oheň?
Jak vybrat motyku?
Mít zahradu bez ohniště je obrovská škoda, zejména pro domácí kutily, kteří si jej s přehledem vyrobí sami. Vytvořit si ohniště na zahradě přitom není nic těžkého a hravě to zvládne každý. Stačí jen dodržet některá základní pravidla.
Hned v počátku byste si měli pořádně rozmyslet, kde chcete ohniště vybudovat. Na prvním místě by měla být především bezpečnost. Zvolené místo musí být dostatečně daleko od čehokoliv, co by se mohlo vznítit. Takže minimálně metr od vnějšího okraje ohniště by se nemělo nacházet nic hořlavého a do tří metrů pak nic, co by mohlo vzplanout žárem nebo jiskrou. V konečném důsledku tak může komfort ustoupit bezpečnosti, ale pořád je to lepší, než mít dům v plamenech.
Jakmile si ujasníte a vyberete vhodný prostor vašeho budoucího ohniště, zvolte si adekvátní tvar. Většina z nás si představí kruhovou klasiku. Pusťte však s klidem fantazii na špacír a tvořte. V poslední době si na popularitě získávají i ohniště hranatá a oválná. Zvolte takovou podobu, která bude korespondovat se zvoleným místem a bude pro vás i praktická. Ohniště můžete mít buď zapuštěné, které je mnohem bezpečnější, dále pak v úrovni terénu, anebo vyvýšené. Zároveň by kolem něj měl být prostor pro umístění sezení.
Vzpomeňte si na mládí, kdy jste třeba s kamarády dělali ohniště v přírodě - postup je totiž stejný. Nejprve si ohraničte prostor na vybraném místě většími kameny. Jestliže stavíte na travnatém povrchu, je lepší jej uvnitř ohniště odstranit rýčem, ale není to nutné. Během prvního ohně tráva vyhoří. Jen bude třeba při prvním opékání dávat ještě více pozor na to, aby se oheň nerozšířil mimo prostor ohniště. Výhodou tohoto typu ohniště je i to, že je velmi snadno „rozebíratelné“.
Určitě je lepší mít ohniště, které bude stálé, a hlavně esteticky působivější. Dotvoří vám tak podobu vašeho zahradního prostoru a nedá vám o moc více práce. Kromě toho bude vypadat bytelněji a bude efektivnější, co se týká využití i bezpečnosti. Začněte přípravou jednoduchého nákresu, ze kterého bude jasné, jak bude ohniště vypadat a jaký tvar budou mít obě jeho části. Vnitřní část, kde hoří oheň, a vnější, která mu dodá celkovou podobu.
Ohniště můžete postavit podle svého vkusu z libovolného materiálu. Nejjednodušší je základ z betonu, který pak můžete ještě kreativně doplnit šamotovými cihlami, různými tvárnicemi, kameny a spárovací maltou. V obchodech je možné pořídit i betonové tvarovky určené přímo na konstrukci ohniště.
Samotný postup je naprosto jednoduchý. Podle vnějšího půdorysu vytvoříte vnitřní prostor hluboký podle výšky betonu či jiných použitých stavebních prvků. Uprostřed by měl být prostor o něco hlubší, protože tam bude vlastní žároviště. V něm je dobré vytvořit dostatečně hlubokou betonovou vrstvu, tak aby byla dostatečně vysoká a pevná. Vnější prostory můžete vysypat štěrkem nebo vylít betonem do připraveného bednění. Pokud chcete mít ohniště zajímavější, můžete je po zaschnutí uvnitř vyložit kameny či cihlami. Kromě toho lze nahradit betonovou vnější část kamennou či cihlovou zídkou, anebo obložit beton různými malými kamínky nebo jinými zdobnými materiály. Vaše nové ohniště tak bude vkusnější a mnohem originálnější!
