Předběžný výzkum, který zveřejnila Americká psychologická asociace, ukázal, že mozky nových maminek se zvětšily v oblastech, ovlivňujících motivaci a chování. U maminek, které nejvíce překypovaly city vůči svým miminkům, byl zaznamenán největší růst v klíčových částech středního mozku. U dospělých se objem šedé hmoty obvykle v průběhu několika měsíců nemění bez výrazného učení, mozkového zranění nebo nemoci, zda zásadních změn životního prostředí.
Autoři ve spolupráci s Národním institutem pro duševní zdraví uvažovali, že hormonální změny hned po porodu, zahrnující nárůst hladiny estrogenu, oxytocinu a prolaktinu, mohou napomáhat tomu, aby přebudovaly mozek matky vzhledem k existenci miminka. Nové závěry byly publikovány v odborném časopise.
Motivace, která vede maminky k péči o děťátko a pečeť zvláštnosti mateřství, mohou být méně instinktivní reakcí než se předpokládalo a spíše to může být výsledkem aktivních změn ve stavbě mozku.
Vědci prováděli pozorování na skupině 19 žen, kterým zkoumali mozky prostřednictvím magnetické rezonance s vysokým rozlišením. Všechny z žen porodily v Yale-New Haven Hospital a narodilo se jim celkově deset chlapců a devět dívek. Porovnání snímků mozku pořízených dva až čtyři týdny a následně tři až čtyři měsíce po porodu ukázalo, že šedá hmota se zvýšila o sice malé, ale významné hodnoty v různých částech mozku.
Oblasti, v nichž vědci zaznamenali největší nárůst, se týkají motivace, odměny a emocionálního zpracování, smyslové integrace a zdůvodňování a rozhodování. Zejména matky, které mimořádně nadšeně hodnotily svá miminka jako výjmečná, překrásná, ideální, perfektní a podobně, měly větší pravděpodobnost vývoje středního mozku než méně "zapálené" matky v klíčových oblastech souvisejících s mateřskou motivací, odměnou a regulací emocí.
Ze zkoumaných matek všechny kojily a žádná neměla vážné poporodní deprese. Jejich průměrný věk byl těsně přes 33 let. Přestože některá zjištění vyžadují opakování studie na větší reprezentativním vzorku, zvýšily zájem o otázky interakce mezi matkou a dítětem, respektive mezi rodičem a dítětem.
Odborníci předpokládají, že právě na základě zvětšení zmíněných částí mozku, maminky dokáží komplexně interaktivně komunikovat s dítětem. Nárůst v oblasti motivace by měl podle odborníků vést k větší péči, která by dětem pomohla přežít a prosperovat - fyzicky, emocionálně a kognitivně. Další studie, která by využívala adoptivní matky, by měla pomoci vyřešit otázku, zda změny v mozku mění chování nebo naopak, chování ovlivňuje a mění mozek - nebo případně obojí. Autoři také tvrdí, že poporodní deprese může zahrnovat redukci ve stejných částech mozku, které rostly v případě matek, které nebyly v depresi. Abnormální změny mohou být spojeny s obtížemi v učení hodnoty odměňování kojeneckých podnětů a v regulování emocí v poporodním období.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu