Povinná výbava aut pomůže řidičům, ale bezpečně řídit je nenaučí!
Počet mrtvých na silnicích rok od roku stoupá, přestože se vyrábějí stále bezpečnější auta. Bezpečností provozu na silnicích se ale nezabývají pouze výrobci aut, ale také nejrůznější bezpečnostní rady. Patří mezi ně i Evropská unie.
Dvanáct asistentů
Evropská komise ve snaze snížit počty úmrtí a těžkých zranění zveřejnila seznam 12 asistenčních systémů, které se budou povinně montovat do nových aut. Podívejte se, jaká povinná výbava ve vozidlech přibude. Úkolem asistenčních systémů je snižovat riziko nehody. Jaké systémy budou povinné?
1. Automatický systém nouzového brzdění (AEBS)
Pokročilý systém nouzového brzdění (AEBS) pracuje na principu radaru, který nepřetržitě měří, zda má vozidlo v nouzové situaci dostatek prostoru k zabránění kolize s vozidlem před ním. Po překročení kritické hranice systém řidiče vizuálně i zvukem upozorní na riziko. Pokud řidič ihned neprovede potřebný manévr, aktivuje se systém AEBS. Vozidlo maximálně zpomalí, aby nedošlo ke srážce nebo se minimalizoval dopad případné srážky.
2. Detektor alkoholu v dechu
V současnosti se používá ve více zemích v rámci podmínek pro opětovné získání řidičského průkazu po jízdě pod vlivem alkoholu. Detektor zabrání nastartování vozidla, pokud si řidič nefouká nebo odhalí přítomnost alkoholu v dechu nad stanoveným limitem. Přístroj je připojen k systémům vozidla tak, aby se k němu řidič nedostal. Stejně vyžaduje opakovanou zkoušku i během jízdy, což by mělo zabránit řidiči v podvodu. V současnosti ho používá několik evropských zemí, například Německo a Rakousko. Rakousko zavedlo program alcolock (zařízení vypne motor, pokud zjistí alkohol v dechu) pro řidiče, kteří opakovaně jezdí pod vlivem alkoholu. Ačkoli je dobrovolný a nákladný, přináší určité výhody ...
3. Signalizace nouzového zastavení (ESS)
Tento systém se již v současnosti montuje do některých modelů, není však standardně ve všech. Jakmile systém rozpozná kritickou situaci, která bude vyžadovat nouzové brzdění, v předstihu rozsvítí zadní brzdová světla a některé modely zapnou i všechny čtyři směrovky. Jeho úkolem je upozornit ostatní účastníky provozu na možné nebezpečí.
4. Detektor únavy řidiče
Únava ječasto podceňována, ale tento nebezpečný fenomén a netýká se jen profesionálních řidičů, ale i běžných řidičů na dlouhých cestách, například k moři. Systém pomocí senzorů sleduje pohyby očí řidiče, například, pozici jeho zornic, šířku rozevření očí, polohu nosu a další mimické detaily. Podle těchto drobností vyhodnotí, zda se řidič opravdu soustředí na jízdu. Pokud zjistí únavu či nepozornost, řidiči doporučí přestávku. Zatím systémy nebudou zasahovat do řízení, ale jednoho dne se může stát, že ho přinutí zajet na nejbližší odpočívadlo, které odhalí detektor dopravních značek. Jak ho přinutí? Například snížením výkonu motoru či rychlosti vozidla.
5. Detektor rozptýlení (nepozornosti) řidiče
Jde o systém, který funguje velmi podobně jako předchozí, zaměřuje se však na pohyby očí, například pokud se řidič začne delší čas zabývat rádiem či navigací.
6. Záznamové zařízení
EK navrhuje povinnou instalaci zařízení, které uloží kritické údaje z času těsně před nehodou a po ní. Momentálně nejde o typickou černou skříňku, která se používá v letectví a zaznamenává celý let. Požadované zařízení uloží pouze data týkající se nehody.
7. Parkovací kamera nebo jiný detekční systém
Nová povinná výbava má snížit počet nehod při jízdě vzad. Má zabránit kolizím, které se většinou stávají na příjezdových cestách a parkovištích.
8. Přísnější čelní crash testy, včetně zdokonalených bezpečnostních pásů
Nárazové testy se mohou provádět různým způsobem, například do úzkého předmětu či jen s částečným překrytím s překážkou. Přísnější test znamená úplné překrytí neboli vozidlo narazí naplno do zdi. Tento typ kolize klade vyšší nároky právě na bezpečnostní pásy, protože obsahuje přísnější limity na zpomalení či úhel sklonu hrudníku. Vozidla jsou bezpečnostními pásy vybaveny pro jasný účel, a tím je záchrana životů.
9. Ochrana před bočním nárazem
Některé boční kolize se odehrají tak, že vozidlo bokem narazí do pevného objektu, například stromu či sloupu. Často bývají důsledkem ztráty kontroly, ať už pro vysokou rychlost v zatáčce nebo smyk. Takové nehody mohou mít za následek úmrtí nebo těžké zranění, zejména hlavy. Samotný požadavek se nemusí týkat ani tak konstrukce vozidla, ale například i závěsových airbagů.
10. Zlepšení ochrany chodců a cyklistů při kolizi, včetně bezpečnostního skla
Při kolizi téměř vždy dochází k nárazu hlavy chodce nebo cyklisty do přední části vozidla. I to jeden z důvodů, pro který z předních masek zmizely odstávající ostré předměty (jaguár, třícípá hvězda). Tato ochranná zóna ma minimalizovat důsledky zranění. A stejně se to týká i čelního skla, protože zranění může způsobit i jeho roztříštění.
11. Asistent jízdy v jízdním pruhu (LDWS)
Tento systém snímá vodorovné značení a upozorní řidiče, když se vozidlo blíží k bílé čáře. Reaguje i když řidič úmyslně změnil jízdní pruh, ale nezapnul směrovku. V současnosti ho nabízejí všechny automobilové značky a postupně se přepracovává i do standardní výbavy.
12. Inteligentní rychlostní asistent (ISA)
Systém využívá kameru rozpoznávající dopravní značky a může být propojen i s údaji z GPS. V závislosti na jeho nastavení může řidiči doporučit vhodnou rychlost nebo automaticky rychlost upraví například snížením otáček motoru a přibrzděním nebo naopak jejich zvýšením a zrychlením. Nejpokročilejší systémy zvládají zohledňovat i terén (rovná cesta / zatáčky) či intenzitu provozu.
Úkol asistenčních systémů
Úkolem asistenčních systémů je snižovat riziko nehody. Nikdo ale nemůže zcela potvrdit, že tyto systémy nepomohou. Určitě ano, je tu však to věčné "ale". A dokonce hned několik. Úředníci často zapomínají na jednu podstatnou věc: člověka. Bezpečnost začíná a končí v hlavě řidiče, chodce či cyklisty! Vždycky to tak bylo, a dokud nebudou plně automatická auta bez volantu, tak to tak i bude. Tyto systémy totiž nikdy nenahradí osobní odpovědnost řidiče, chodce ani cyklisty za jejich životy a životy lidí kolem. Navíc se tímto způsobem přenáší stále více odpovědnosti z řidiče na systém a jeho výrobce. Přitom už teď si mnozí řidiči myslí, že mají v autě takovou techniku, že se jim nemůže nic stát. Kapitální omyl! Fyzika platí v celém nám známém vesmíru. Nevidíme důvod, proč by měla přestat platit pro vozidla, ať jsou vybavena čímkoliv. Nehoda nebo smyk jsou jen vrchol ledovce a předchází jim celá řada větších a menších řidičských chyb. Jenže mnozí řidiči neznají ani základní princip fungování asistenčních systémů a zejména jejich limity. Přiotm se na ně až příliš se na ně spoléhají a jsou velmi překvapeni, když zaviní nehodu.
