Děti a učení cizích jazyků
V psychologii se v poslední době upouští od zkoumání jazykového talentu, protože se dá říci, že když se člověk naučí mateřský jazyk, může se naučit i další.
Podceňovaná skupina romského obyvatelstva velmi často ovládá tři jazyky, kromě svého i slovenský a maďarský. Což znamená, že běžný obyvatel tohoto státu by mohl další jazyk zvládnout. Je to pochopitelné, protože mozkové spojení jsou takové, že když ovládám jeden jazyk, naučím se druhý jazyk, třetí se mi učí snadněji, čtvrtý ještě snadněji, protože princip a logika jazyků je poměrně stejná. Samozřejmě platí, čím dříve, tím lépe. Každý ví, že když se nenaučí do 15, 20 let plavat, jezdit na kole, tak mu to jde mnohem lehčeji, protože koordinace hlavy, těla není stejná, jako ve starším věku.
Dověděli jsme se dobrou zprávu, že jazyk se může naučit kdokoliv a že teorie "čím dříve, tím lépe" je správná. Zkusme to specifikovat věkově. Kdy je nejoptimálnější začít s cizím jazykem?
Důležitá je i forma. Optimum je individuální, ale doporučuje se od předškolního věku začít s jedním jazykem, od ZŠ 1. stupně s druhým a případně přidat třetí jazyk. Malé národy, jako například Norové, plynule mluví několika jazyky, jsou do toho donuceni, a právě i proto, že mají dobrou metodiku. Naše metodika je bohužel někdy mylná, tj. že se neučí jazyk, ale o jazyce. Kdybychom se mateřský jazyk učili na principech pouček, gramatických definic, také bychom si asi nevěděli rady vzájemně se dorozumět.
Ve školkách se často realizují kurzy. Přichází paní učitelka, která se učí s dětmi. Je to poměrně drahé a efekt je ten, že děti umí zarecitovat básničku, zazpívat píseň, nenaučí se toho hodně. Vyplatí se do takových kurzů investovat?
Určitě ano, protože jazyk si přiblíží. Když vycházíme z toho, jak se vyvíjíme v mateřském jazyce - nejdříve se dítě dorozumívá se svými nejbližšími jednoslovnými větami, pak 2-3 slova atd. Nelze očekávat, že totéž udělají v cizím jazyce. Je třeba tam dát základ.
