Hra dítěte do jednoho roku a vhodné hračky
Hra je zvláštním druhem činnosti typickým pro dětský věk. Poskytuje dítěti prostor pro osvojení různých znalostí a dovedností. Od začátku předškolního až po konec mladšího školního věku je hra nejoblíbenější formou kontaktu dítěte s vlastním nitrem i vnějším světem. Hra tím, že představuje život "jakože", dává dítěti volnost prožívat a zvládat nový svět jako svůj výtvor, řídit ho, řešit v něm své radosti i problémy.
Hra není pro dítě povinností, ale uspokojením potřeby činnosti, dělá takové věci, které ho aktuálně zajímají, jeho nové výtvory nemají významnou materiální či praktickou hodnotu. Důležité je jen momentálně prožívání, které způsobuje dítěti zábavu, radost z dosaženého cíle, radost z napodobování dospělých. Při hře nemusí podávat výkon jako při úkolových činnostech, což ho chrání před frustrací ze selhání.
Hra má i svůj vývin. Můžeme ho pozorovat ve více rovinách: od experimentování a instinktivních her k vzrůstající intelektualizaci, od činnosti pro sebe samu k plánování, od egocentrismu k hraní si v kolektivu.
Novorozenec (0 - 6 týdnů)
V tomto období nemluvíme o hře jako takové - miminko má co dělat, aby se přizpůsobilo podmínkám vnějšího světa. Jediné, co potřebuje a od čeho závisí jeho přežití je vaše péče, tělesný a zrakový kontakt s vámi. Kromě uspokojení základních potřeb je pro něj důležité slyšet váš hlas, zkoumat vaši tvář a cítit vaše dotyky. Nejvhodnější vzdálenost na zaostření jeho zraku je 20 - 25 cm.
Kojenec (6 týdnů - 1 rok)
Hra u kojence trvá jen pár minut. Jde o spontánní smyslovou činnost nebo o pohybovou aktivitu. Rozeznáváme funkční hry: dítě si hraje s držadly, nožkami, strká si prsty do úst. Zahrnujeme sem i hry s hovorovými orgány - dítě žvatlá, chvíli se odmlčí, pak se opět "rozhovoří".
Kolem pololetí se rozvíjejí manipulační hry: tehdy už dítě vnímá předměty a natahuje se za nimi, ohlíží si je, strká do úst, bouchá s nimi. Nezáleží na předmětu, s každým zachází přibližně stejně.
Kolem 10. měsíce si hru přizpůsobuje předmětu - s chrastítkem chrastí, kostky začíná stavět. Po půlroce začínají nápodobivé hry: napodobuje činnost a zvuky dospělého. Ty hry, kde dítě nejen napodobuje, ale i aktivně se zapojuje do hry s dospělým, voláme <n> sociální hry. Nejznámější je hra s plenou - dospělý se za ni schovává, dítě mu ji stahuje a samo se pokouší s ní zakrýt.
Hračky v tomto období musí být bezpečné (žádné malé části, které by se mohly spolknout nebo vdechnout), neškodné (žádné škodlivé látky) a čisté.
Na začátku období jsou vhodné: visící a pohybující se hračky různých barev, které jsou upevněny v zorném poli dítěte (tzv. kolotoče), obrázky nebo fotky s lidskou tváří, hračky, které se snadno uchopují, různá chrastítka. Do dobře uzavřené lahvičky můžete nalít vodu - žbluňkovitý zvuk je pro vaše kojence opět něco nového. Malé chrastítko mu můžete přivázat o nohu - zaměří se jeho pozornost na spodní část těla. Dále to mohou být lžičky, plastové misky, hrnky, měkké hračky, malé míče, hračky vydávající zvuk při jejich stisknutí.
Už v tomto období můžeme začít s jednoduchými říkankami: Vařila myšička kašičku, Jde pavouk po stěně, Berany, berany, duc, Paci, pacičky.
V druhé polovině prvního roku života hračky můžeme rozšířit o:
knížky - gumové, plastové, látkové, leporela,
míče a kostky různých velikostí, nádoby s víky, papír na trhání, bezpečné zrcadlo, sada skleniček různých velikostí, které se dají do sebe zasouvat,
jednoduché hudební hračky: xylofon, buben; pískací hračky,
hračky do vany (včetně odměrek, nálevek, houby),
malé autíčka a zvířátka na tažení a strkání, hračky na kolečkách,
předměty každodenní potřeby: vařečky a hrnce, prázdné obaly od kosmetických výrobků,
stavebnice s velkými díly,
bublifuk a balóny - pod dohledem dospělého.
Zvláštní úlohu mezi hračkami zastává "miláček / mazlíček". S největší pravděpodobností je to měkká hračka nebo plenka. Dítě se s ní mazlí a bere všude s sebou. Běda, pokud ho zapomenete vzít na dovolenou nebo k doktorce! Psychologové ho nazývají "přechodně uspokojovací předmět" - když máma není nablízku, mazlíček pro dítě představuje bezpečí a jistotu.
Nikdy mazlíčka nevyhazujte, i když vypadá jakkoli zuboženě! Pro dítě je to kus jeho citlivého emocionálního světa. I když věkem ho budou zajímat jiné hračky, zkuste miláčka odložit. Možná ho ještě budete potřebovat - např. když dítě bude muset jít do nemocnice nebo při narození mladšího sourozence.
Autor: Martina Dvořáková
