Jaký vliv má hra na řeč dětí v raném věku?

Moderní přístupy v logopedii vycházejí z předpokladu, že pro vývoj řeči u dítěte není důležitá jen vrozená schopnost, ale neméně důležité jsou i rané interakce s dítětem.

Mnoho z nás o tom neví, ale řeč se rozvíjí i v rámci činností, které nemusí vůbec mluvenou řeč obsahovat. I když dítě ještě není schopné interakce a komunikace v takovém rozsahu, jak jsme na to zvyklí u dospělých, neznamená to, že si s ním není třeba mluvit a hrát. Hra a komunikace směrem k dítěti v raném věku je velmi důležitá, protože právě zde se kladou základy myšlení a hovorové řeči, které bude dítě využívat po celý svůj pozdější život. 

Dítě v období od 0 do 10 měsíců

Ještě si neuvědomuje komunikační význam svého chování, jak se projevuje, nechápe jako komunikaci. Až v období kolem 10. až 15. měsíce začínají mít určité druhy chování formu komunikace. Dítě začíná používat gesta, vokalizace, začíná si uvědomovat komunikační charakter svého chování a začíná své projevy využívat ke komunikaci. V 16. měsíci a později dochází k rozvoji kognitivních funkcí, které jsou předpokladem k porozumění. Na základě těchto poznatků a na základě rozdělení řeči, dělíme na:

1. obsah (obsahuje předměty, vztahy mezi předměty a vztahy mezi ději) 
2. formu (zahrnuje přízvuk, melodii řeči, gramatické kategorie, gestikulace, atd.)
3. použití (sem patří příčina a způsob komunikace)

U dětí raného věku lze pozorovat tzv. “Vývoje řeči", které se projevují již před samotným vývinem řeči. Každá stránka řeči má své vlastní prekurzory, které mohou rodiče s dětmi v rámci hry rozvíjet. 

Prekurzory použití

Sem patří zaměření pozornosti, dětské hry, výměna rolí, přijímání signálů a vysílání signálů v rámci komunikace, ukazování prstem, regulace, snaha o změnu chování jiných osob. 

Pokud se chceme zaměřit na rozvoj těchto prekurzorů, učíme dítě například vyměňovat si s námi pohledy, zaměřit pozornost na hračku nebo činnost, v rámci hry výměnu rolí (například v rámci prohazování si míče - matka hodí míč, dítě hodí míč), ukazovat na předmět, ukazovat na předmět, který od nás chce, apod.

Prekurzory obsahu

Sem patří schopnost představit si předmět bez přítomnosti předmětu, hledání a ukrývání předmětu, ale i činnost s předmětem v:

A  nespecifické hře (vyhazování) 
B  specifické hře (kopání do míče) 
C  poznávání vztahů (skládání skládaček, ukládání panenky do postele) 

Pokud se chceme postarat o rozvoj této oblasti, můžeme se v rámci hry zaměřit na ukrývání předmětů a manipulaci s předměty různým způsobem - například matka ukryje předmět, matka ho najde; matka ukryje předmět, dítě ho hledá; dítě ukryje předmět, matka ho hledá; matka ukryje více stejných předmětů, dítě je hledá; matka ukryje více různých předmětů na různé nebo na jedno místo, dítě je hledá apod.

Prekurzory formy

Sem patří imitace pohybů apod.

Při rozvoji této oblasti můžeme dítě učit imitovat pohyby, imitovat hlasy a zvuky, učíme se nové pohyby a nové zvuky a nová slova, snažíme se o správný řečový vzor. 

Tři zásady

Pokud chceme s dítětem komunikovat tak, aby se rozvinul jeho komunikační potenciál, měli bychom mít na paměti tyto tři zásady:

1. Pozoruj, pozorujte potřeby, myšlenky, touhy dítěte a to, co chce dítě říct 
2. Počkej, myslete na to, že dítě potřebuje na některé věci (například na odpověď na vaši otázku, nebo na to, aby doplnilo slovo v oblíbené básničce nebo písničce) mnohem více času než dospělý člověk, dopřejte jim proto v rámci komunikace dostatek času 
3. Poslouchej, věnujte dětem celou pozornost, neskákejte jim do řeči