Použití vlastní pupečníkové krve roste
Zatímco v roce 2006 se uskutečnilo asi 2 000 transplantací pupečníkové krve, v roce 2015 by se toto číslo mělo vyšplhat až na 10 000. Jde o oficiální odhad amerického Národního programu dárců kostní dřeně (NMDP).
Přibývající možnosti
Pupečníková krev je důležitý zdroj různých kmenových buněk. Lékaři ji nejčastěji využívají k léčbě života ohrožujících onemocnění, jako jsou například leukémie, lymfomy či vážné poruchy krvetvorby. Seznam nemocí léčitelných kmenovými buňkami se neustále rozrůstá díky inovativnímu výzkumu na poli regenerativní medicíny. Mnohé z nich jsou ve fázi klinického testování na lidských pacientech a v případě jejich úspěšného ukončení se za několik let začnou uplatňovat v praxi. Spolu s počtem diagnóz léčitelných pupečníkovou krví stoupá i zájem rodičů o její uskladnění. Zvyšuje se totiž i pravděpodobnost, že by ji jejich dítě, případně jeho další sourozenci nebo jiní příbuzní mohli jednoho dne využít.
Vlastní je vlastní
Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics) ve významné míře propaguje banky pupečníkové krve. Vybízela však spíše na veřejné uskladnění, neboť vlastní pupečníkovou krev využívalo na základě dosavadních výsledků jen nízké procento dětí. Odpovědí na tuto skutečnost je pokrok moderní lékařské vědy. A ta svědčí o tom, že použití vlastní pupečníkové krve pro léčbu dramaticky roste. Jak zaznělo na výročním setkání Mezinárodní společnosti pro buněčnou terapii (International Society for Cellular Therapy) v roce 2010, do konce roku 2009 se vlastní pupečníkovou krví uzdravilo více než 200 dětí - z toho 70% v posledních dvou letech sledovaného období. Americká nadace Parent 's guide to cord blood, která na své stránce poskytuje rodičům aktuální medicínské informace o pupečníkové krve, uvádí dalších více než 70 použití v roce 2010. Pod prudký nárůst této léčby se zčásti podepsal zvyšující se počet pacientů s poškozením mozku. Nejčastěji šlo o dětskou mozkovou obrnu a o hypoxickou-ischemickou encefalopatii. Podle jednoho z realizátorů výzkumu statistiky ukazují, že pravděpodobnost podstoupení alogenní transplantace (buňky od dárce) u dítěte do 10 roků je 1: 5000. Zato použití autologní léčby (vlastní buňky) je mnohem pravděpodobnější. Dětskou mozkovou obrnou trpí přibližně 1 dítě z 300. Toto hrozivě vysoké číslo se týká věkové kategorie od 5 do 10 let. Kdyby nová terapie pomohla jen 12% dětí s tímto postižením, dosáhl by počet dětských pacientů podstupujících autologní léčbu dvojnásobek celkového počtu alogenních transplantací indikovaných při onkologických a hematologických onemocněních.
Hodnota zdraví
Uskladnění vlastní pupečníkové krve se pokládá za biologickou pojistku. Rodinné banky umožňují pacientovi s uloženou pupečníkovou krví využití jeho vlastní krve. Navíc dávají šanci i sourozencům těchto dětí. Pravděpodobnost shody mezi sourozenci je přibližně 25%. Podle nejnovějších zjištění může jít v budoucnu ještě o vyšší číslo. Vědce v současnosti zaměstnává výzkum tzv. nezděděných matčiných antigenů, kterým bylo dítě vystaveno během těhotenství. I když je nezdědily, dokáží je tolerovat - pamatuje si je. To zvyšuje šance i na léčbu polovičních sourozenců či dokonce samotné matky. Jediný problém zatím spočívá v množství odebraných kmenových buněk. U nás průměrný odběr postačuje na 60kg pacienta. Na tomto poli však stále probíhá výzkum. Jednak jde o množení buněk, ale i o zdokonalování technik odběru. V současnosti jich je patentovaných hned několik. Mezi nimi i taková, která dokáže zachovat až desetkrát více kmenových buněk než při standardním odběru. I soukromé banky nabízejí dva typy odběrů, které se liší cenou i počtem odebraných buněk. Kvalitnější odběr by měl obsahovat až o 30% buněk více než standardní. Jisté je, že spolu s narůstajícím počtem použití vlastní pupečníkové krve bude stoupat i potřeba rodinných bank. A kromě zmíněných onemocnění by svou kolonku na seznam měly připsat zejména buněčné terapie a tkáňové inženýrství.
