Vzájemný vztah rodičů má zásadní vliv na chování dítěte
Mnohé výchovné problémy jsou vlastně projevem nevyřešených problémů rodičů samotných. Možná by nebylo špatné občas si položit otázku: Jak vypadá naše manželství? Máme společné zájmy, vážíme si jeden druhého? Je náš vztah harmonický, nebo plný napětí, žárlivosti a nedůvěry.
Dělá si každý, co chce, bez ohledu na druhého, bez ohledu na děti, nebo se dokážeme na věcech dohodnout a hledáme společná řešení? Dokážeme vyslechnout jeden druhého? Máme na výchovu společný názor? Jsme soustředěni jen na vlastní problémy, nebo chápeme i problémy jiných - např. vlastních dětí. Jak vypadá naše rodina? Chápeme své děti? Mluvíme s nimi? Nacházíme si pro ně čas?
I to se stalo…
Na jednom rodičovském sdružení žádala učitelka otce a mámy, aby jí dali souhlas k udělování tělesných trestů.
"Někdy si neumím se studenty poradit jinak než bitvou", tvrdila a vyzývala rodiče, aby jí dovolili bít děti právě v takových případech. Na dlouhé naléhání se ozval Martinův tatínek a souhlasil, aby Martin dostal facku, když si ji podle učitelky zaslouží. Povzbuzená učitelka vyzývala ostatní rodiče slovy:
"No vidíte. Martinův tatínek dovolil bít chlapce. Ale ve třídě bývají i ostatní děti neposlušné. Co mám dělat, když bude zlobit někdo jiný?" zeptala se sugestivní.
Nato se ozval další z rodičů: "Zbít Martina, jeho otci to nevadí…“
Co říká zákon?
Za tělesný trest je považováno jakékoliv potrestání, při kterém je použita fyzická síla s úmyslem způsobit bolest nebo nepohodlí.
Zákaz tělesných trestů zavedlo jako první v Evropě Švédsko a to v roce 1979. Postupně se přidaly všechny skandinávské státy, pak Rakousko, Dánsko, Kypr, Litva, Chorvatsko a Německo. V příslušném zákoně se píše, že "dítě nesmí být nepřiměřeně nebo neodůvodněně trestáno". Přiměřeným trestem či důvodem k bití však může být pro každého něco jiného. Někdo trestá i za trojku v žákovské knížce, jiný jen výjimečně, ale o to silněji. Jelikož zákon přesně nestanoví, kdy, jak často a jakou silou může rodič své dítě potrestat, mnozí odborníci tvrdí, že tělesné tresty by se měly raději zakázat. Ve společnosti bohužel převládá všeobecný názor, že rodič si může dělat s dítětem to, co uzná za vhodné.
Nejnesmyslnější trest
Němečtí psychologové sestavili podle odpovědí dětí ve věku 6-12 let seznam nejnesmyslnějších trestů. Stali se jimi:
odepření rodičovské lásky,
odepření jídla,
bití,
domácí vězení,
zákaz oblíbené zábavy.
Tři základní pravidla (ne) trestání
Dítě by se nikdy nemělo potrestat za věc, za kterou nemůže - např. když se dítě pomočilo po velkém vzrušení nebo v nemoci, když se dítě dopustilo prohřešku z nevědomosti, nebo pokud selhalo proto, že na určitou činnost ještě nestačí…
Nikdy bychom neměli děti trestat tehdy, když máme špatnou náladu a také za věci, které jindy, když jsme dobře naladěni, odpouštíme.
Nikdy bychom neměli trestat, dokud jsme nevyčerpali všechny ostatní možnosti. Trest bývá mnohdy odrazem pohodlnosti rodiče zabývat se hlouběji problémem, často je výsledkem zklamání, nervozity, únavy, netrpělivosti, bohužel mnohdy i výrazem hrubé síly a zneužíváním moci.
Zkuste to bez trestů
Úspěšný rodič postupně zjistí, že vychovávat se dá i bez trestů. Pouze ti nejbezradnější vyzkouší všechny druhy trestů, včetně tělesných. Tresty obecně zanechávají klamný dojem, že výchovný problém je vyřešen.
Trest u dítěte totiž podpoří jednoduchou logiku - provinil jsem se, potrestali mě a jsme vyrovnaní. O svém přečinu již nemusí více přemýšlet a jeho svědomí se nemusí namáhat. Z tohoto pohledu trest ztrácí výchovný účel, protože dítě necítí za prohřešek žádné výčitky svědomí.
Navíc - rodič, který si nedá námahu, aby zjistil příčinu dětského prohřešku, nebo trestá nesmyslně a mnohdy nespravedlivě, vyvolává u dítěte pocity nenávisti a pohrdání. Psychologové radí: Zkuste to bez trestů. Mluvte s dítětem, snažte se odhalit příčiny jeho špatného chování. Motivujte dítě pochvalou, láskou a pochopením. Hledejte spolu s ním kompromisy, které vyhovují oběma. Dohodou a rozumným ústupkům si získáte u dítěte mnohem větší úctu než zákazem, křikem, fackou či domácím vězením.
Tresty mají pouze jedinou výhodu. Jsou lepší než nezájem.
