Jak působí voda na unavený lidský organismus?
V současné pohybové a sportovní praxi se na regeneraci sil využívají různé druhy vodních procedur - od sprch přes střiky a lázně až po subakvální masáž. Využívá se především působení různé teploty vody, její mechanické proudění, hydrostatický tlak i vztlak, ale i další účinky, zejména například přísadové.
Pokud jde o tepelnou charakteristiku vody, studená je tehdy, když má méně než 16 stupňů, chladná 16 až 24 stupňů, vlažná 25 až 33 stupňů, neutrální (nebo indiferentní) 34 až 36 stupňů, teplá 37 až 39 stupňů, horká nad 40 stupňů.
Účinky vodních procedur mohou být buď tonizační, nebo relaxační až sedativní (zklidňující). Záleží na tom, jaká se uplatňuje teplota, jaká je míra expozice, síla proudění nebo opakování i rozsah střídání tlaku či teploty vody. I stejné druhy vodních procedur mohou mít - vzhledem k uváděným okolnostem - rozdílné účinky. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti nejen při určování, ale i při uskutečňování procedur.
Obecně platí, že teplé procedury s mírným prouděním bývají uklidňující - relaxační až sedativní. Chladné procedury, jakož i tepelně měnivé, případně se střídavým tlakem, bývají zase dráždivé. Dráždivými jsou však i horké procedury. Je třeba ještě zmínit, že teplé koupele kromě uvolnění svalů zvyšují prokrvení, čímž usnadní a urychlí odstraňování únavy.
Sprchy
Patří k nejjednodušším a nejrozšířenějším regeneračním vodním procedurám. Podle teploty vody pak můžeme jednotlivé sprchy dělit na uklidňující, relaxační, nebo dráždivé, tonizační.
Střiky
Oproti sprchám mají silnější proud. Podle tvaru koncových násad můžeme mluvit o střicích dešťových, bodcových, jehlových a vějířových. Nejvýraznější tonizační účinek mají střiky se střídáním teplé a studené vody - tzv. skotské střiky. Kromě působení na zotavení, se střiky osvědčují i jako kondiční prvek, a to ve všech tréninkových obdobích, i když míra využívání nebývá stejná a závisí na různých okolnostech. Skotské střiky blahodárně působí i při odstraňování duševní únavy a v situacích, kdy sportovci trpí nespavostí. V takovém případě dochází k účinnému přeladění a tonizaci vegetativního nervového systému a k celkové tonizaci. Skotské střiky zvyšují otužilost sportovce. Je tedy dost důvodů k využívání střiků v režimu sportovců a při regeneraci psychofyzických sil. Nezařazujeme je však do včasných fází regenerace sil po nadměrných výkonech.
Lázně
Mohou být dílčí (polokoupel, sedací koupel, vířivá, šlapací koupel, končetinová koupel, vířivá koupel na dolní nebo horní končetiny) nebo celkové (vana, bazén). U lázní se uplatňuje jednak specifický hydrostatický tlak vody a vztlak, jednak účinek různé teploty vody, její proudění, nebo případné působení přísad. Podle teploty vody můžeme mluvit o hypertermické (10 až 33 stupňů a trvá 5 minut), izotermické (34 až 36 stupňů a doba trvání 20-30 minut) a hypertermické lázni (od 37 stupňů po toleranční stupeň). Působení lázní může být tonizační a dráždivé (krátké, chladné, případně střídavé koupele), nebo působení uklidňující (izotermická koupel). Dále relaxační až sedativní působení (teplé koupele 37 až 39 stupňové), případně regenerační a rehabilitační. Nejintenzivnější sedativní účinek má teplá koupel (37-38 stupňů), která trvá 15-20 minut. Uklidňující účinek mají i vlažné a mírně teplé lázně (26-36 stupňů). Horké lázně (40-42 stupňů) jsou zase dráždivé. Při výraznějším fyzickém vyčerpání, nejsou vhodné.
V hypertermické lázni vzniká prohřátí kůže a při výstupu z koupele vyšší teplota těla jistý čas přetrvává. Proto je po ní vhodný 20-30 minutový odpočinek vleže a zábal či přikrytí. Průvodní pocení přispívá k vylučování odpadních produktů látkové přeměny a pomáhá tak odstraňovat únavu a podporuje zotavení.
Koupele
Ve sportovní praxi jsou značně rozšířené a oblíbené vířivé koupele, při kterých zajišťuje umělé víření vody speciální zařízení s posuvným agregátem a motorem. Teplota vody je 37 stupňů.
Pro perličkové koupele jsou charakteristické bublinky plynu (obvykle vzduchu nebo kyslíku), které vycházejí z otvorů ve vaně. Povzbudivě působí na cévy a nervová zakončení v kůži. Osvědčují se při odstraňování únavy, vyčerpanosti, nespavosti a psychoneurotických projevech.
K přísadové koupeli patří především uhličitá koupel (celková nebo dílčí). V tomto případě je voda nasycená kysličníkem uhličitým, a to buď přirozeným způsobem (lázeňské prameny) nebo uměle. Přiměřeně dráždivým působením kysličníku uhličitého ovlivňuje krevní oběh a nervový systém, čímž podporuje celkovou psychofyzickou regeneraci po zatížení - ne však nadměrném. Z jiných přísadových teplých lázní lze uvést ještě sirnaté koupele - při přetrvávajících bolestech kloubů a slané koupele - při bolestech svalů a periferních nervů. Na osvěžení do vanových lázní se mohou přidávat i různé jiné přísady, obsahující například jód.
Subakvální masáž
Jedná se o speciální vodní proceduru. V podstatě je to masáž vodním proudem ve vodním prostředí s teplotou 35-37 stupňů. Účinek závisí v mnohém na tvaru použité násadky. Takový způsob masáže výrazně působí zejména na žilní a mízní systém, dále na svalstvo, klouby, kůži i podkožní tkáň. Podle velikosti tlaku vodního proudu, teploty a trvání koupele, případně měnění tlaku a teploty, můžeme dosáhnout různých účinků. Využití lázní je rozmanité. Podmínkou efektivnosti je však správná indikace i aplikace. Je třeba zdůraznit při nich i účinek hydrostatického tlaku na hlubší tělesné tkáně a krevní i mízní cévy, ale i subjektivně příjemný pocit, který koupání ve vodě vyvolává. V tomto směru mají cenné účinky zejména relaxační bazénky s 37-38 stupňovou vodou, případně odpovídající relaxační plavání.
