Jak si vybrat půdu na podkrovní bydlení?

Šetření v podkrovním bytě je skoro vždy na nesprávném místě a může způsobit řadu problémů, jako jsou přehřívání v létě a velké tepelné ztráty v zimě, zatékání, nedostatek světla, plesnivění stěn v rozích a kolem oken. Ušetřit  se však dá, pokud si vyberete takové podkroví, které vám bude při zobytňovaní klást co nejméně překážek.

Samozřejmě, všem případným nedostatkem podkrovních bytu se dá předejít, pokud si vyberete vhodné technické řešení a správně stavební systémy. Nic z toho však není zadarmo a každý pokus nějak to oklamat se může obrátit proti vám. Pokud se navzdory všem možným komplikacím rozhodnete vybudovat si útulné hnízdečko pod střechou, snažte se už na začátku minimalizovat náklady. Už při výběru prostoru samotného si je třeba uvědomit, co všechno je může zvýšit, co vše může stavbu zkomplikovat a na čem by mohli vaše snahy zcela ztroskotat. Jde převážně o postřehy, kdy nemusíte být odborníkem a mít za sebou desítky rekonstrukcí podkroví a s tím spojené zkušenosti. Dost informací můžete získat již na chodníku před vstupní branou do domu.

 

Co se dá o podkroví zjistit na chodníku?

Například to, zda se nachází v památkově chráněném objektu nebo lokalitě. Při rekonstrukci podkroví, které se odehrávají většinou ve starších objektech a částech měst, je to dost pravděpodobné. Zjištění, že jste v této lokalitě nebo objektu, vám naznačí první mantinely, které realizuje památkový úřad. Tito pánové mají právo rozhodnout o tom, jak bude vaše podkroví vypadat z exteriéru. Mohou ovlivnit např.. sklon střechy, druh střešní krytiny, střešní okna nebo vikýře, případně jiné architektonické piruety v podobě teras, francouzských oken a zimních zahrad (v případě památkově chráněného objektu vám asi nic z toho nepovolí). V případě historicky zajímavé a vzácné dřevěné konstrukce krovu mohou mluvit i do toho, jak bude vypadat interiér, a dokonce mohou obydlení zcela zamítnout. Proto je dobré navštívit tuto instituci jako první, ještě dříve, než se jakkoli finančně zapojí. Na základě adresy plánované rekonstrukce vám příslušný referent objasní všechny požadavky, které budete muset splnit, abyste dostali stavební povolení. Krajský památkový úřad je totiž tím příslušným orgánem, který vydá třeba stanovisko nebo rozhodnutí, podle toho, o jaký objekt jde.

Další věc, kterou zjistíte už na chodníku, je období, ve kterém byl dům postaven. S ním souvisí i materiálová skladba objektu, s kterou je třeba při rekonstrukci počítat a která může výrazně ovlivnit náklady. Pokud stojíte před domem z 20-tych a 30-tých let minulého století, dá se počítat s železobetonovými stropy, s relativně zakotvenou dřevěnou konstrukcí krovu bez větší historické hodnoty a s rozvody plynu, elektřiny nebo kanalizace, na které se bude dát napojit. Pokud jde o objekt podstatně starší, je třeba předpokládat dřevěné trámové stropy, konstrukci krovu, která zažila již mnoho vody, mnoho sněhu a mnoho generací holubů, a že budete moci počítat s dostatkem spleti trubek a drátů, které objekt protkávají . Takže za život v malebném prostředí historického centra města s exkluzivními výhledy si budete muset připlatit. Na chodníku si můžete uvědomit i to, že není kde zaparkovat. Pokud chcete v podkroví jen bydlet a nevadí vám, že budete muset každý večer pracně hledat místo pro svého čtyřkolá miláčka, můžete problémy s parkováním odložit na později. Pokud však chcete svůj nový byt spojit například s výstavbou podkrovní kanceláře nebo jiných firemních prostor (což má nepochybně své výhody), bude od vás stavební úřad pravděpodobně vyžadovat i vytvoření příslušného počtu parkovacích míst.

Neméně důležitou věcí je i to, na které patro budete pravidelně šlapat pěšky s nákupem, sáňkami, kočárkem a novou sedací soupravou. Pokud má být obydlené podkroví maximálně na čtvrtém nadzemním podlaží, můžeme po výtahu toužit, ale nemusíme ho zřídit. Pokud by jsme však měli bydlet výše, může příslušný stavební úřad podmínit vydání stavebního povolení výstavbou výtahu, čímž se celé plánované podkroví "trochu" prodraží.

 

A teď směle vstupte do domu

Jste uvnitř a s nadšením konstatujeme že objekt má výtah. (Právě jste ušetřili cca milion, ale ušetříte si i nohy.) Jste v posledním patře a vaši pozornost by měly upoutat schody. Pokud do podkroví vedou pěkné betonové nebo kamenné schody, ušetřili jste, pokud ne, bude třeba vybudovat schodiště. Další věc, kterou můžete hledat už na chodbě, je například žluté plynové potrubí nebo elektrorozvodnou skříň. Pokud je najdete v podkroví, můžete se potěšit, pokud jsou až o patro níže, musíte počítat s několika metry trubek a drátů navíc.

Vaši pozornost si zaslouží všechny technické rozvody v domě - voda, kanalizace, elektřina a plyn. V první fázi můžete zjistit pouze to, zda existují, a podle celkového stavu domu se domnívat, že i rozvody budou podobně zachovány nebo zdevastované. Další podrobnosti dokáže zjistit a upřesnit jen odborník. Ze zkušeností však vyplývá, že jakékoliv vázání se na staré rozvody vody není příliš perspektivní. Ve starších objektech bývají ve špatném technickém stavu, a proto, pokud je to možné, doporučuje se udělat si vlastní stupačky až ze sklepa. To neplatí o kanalizaci a plynu. Obvykle se na stávající větrací potrubí kanalizace a případné stávající rozvody plynu dá napojit. Tyto sítě nepodléhají natolik korozi, ba navíc nic z toho, co v nich koluje, nehodláte konzumovat (což však nelze tvrdit s jistotou o vodě).

 

Kličkování v konstrukci

Konečne vstupujete do podkroví. Není divu, že člověk má problém představit si svůj obývák ve spleti dřevěných trámů v různé výšce nad podlahou, po níž splašené běhají malá holoubátka. Pokud si v této chvíli přimyslíte ke všem plochám, které vás obklopují, asi tak 20 cm, neuděláte velkou chybu a uvidíte přibližně prostor, který vznikne po zateplení. Pokud tuto nelehkou roli nezvládnete, jednoduše si všímejte, zda je třeba něco překračovat, pod něco se shýbat, nebo pokud něco jen tak-tak přejdete, a jako vysoce (přibližně) je hřeben střechy. Snažte se odhadnout i to, v jakém stavu je střešní krytina a strop, na kterém právě stojíte. To se mi to píše, co? Prý v jakém stavu je strop. Ale kdo to má vědět!? Nic si z toho nedělejte, to neví nikdo, dokud se neučiní příslušné sondy. I statik si poskočí, když vstoupí do krovu. Ne od radosti, ale aby zjistil, zda je strop pevný, nebo se pod ním houpe a je třeba mu věnovat více pozornosti. Jak velkou (a jak drahou) pozornost bude opravdu vyžadovat, to se zjistí až později.

 

Co se týká krovu samého, nejčastěji používaným konstrukčním systémem byla u nás tzv.. statická stolice. Při této konstrukci se nepočítalo s tím, že se v krovu bude bydlet, a tak je vyskladaná z různých staticky důležitých prvků, na kterých je již na první pohled vidět, že by mohly v budoucí dispozici bytu překážet. Nejdůležitější je výška konstrukce. Pokud se musíte v krovu neustále zohýbat pod dřevěnými trámy, které spojují jednotlivé sloupky, není to dobrý předpoklad pro obývání. V takovém případě bude na místě rozhodnutí zcela změnit konstrukční systém (tedy rozebrat a uklidit starou střechu a postavit novou, což je opravdu námět na přemýšlení). Pokud se tento trám, který se nazývá věznice, nachází tak vysoko nad vaší hlavou, že i po odečtení cca 10 cm budoucí zateplené konstrukce stropu pod ním klidně přejdete, můžete být spokojeni. Další překážkou v takovém krovu bývají vázací trámy. Jsou to dřevěné prvky těsně nad zemí nebo přibližně ve výši kolen, které se při dostatečné výši krovu dají využít jako nosný prvek budoucí podlahové konstrukce, nebo, pokud by z jakéhokoli důvodu zavazeli, lze je nahradit ocelovou výměnou v podlahové konstrukci.

 

Důležitým prvkem krovu je krokve, která v nezatepleném krovu nese latě a na nich uloženou střešní krytinu. Po zateplení toho bude nést mnohem více. Aby konstrukce zateplení podkroví splňovala všechny fyzikálně-technické vlastnosti, které má mít, musí být vytvořena z několika vrstev. Pokud je všechny spočítáme, dostaneme cca 35 cm hrubou stavbu, jejíž součástí a nosným prvkem jsou i krokve. Z těchto 35 cm se asi 10 nachází pod krokvemi a asi 10 nad nimi. Zbytek, cca 15 cm, je v prostoru mezi krokvemi. To znamená, že už jen z hlediska prostoru pro uložení tepelné izolace a zajištění jejího provětrávání přes vzduchovou mezeru potřebujeme krokev vysokou asi 16 cm. Samozřejmě, že existují i skladby zateplení, které se celé nachází nad horní hranou krokve, a tehdy není její výše z hlediska zateplování až tak důležitá. Nesmíme však zapomínat na hlavní, tedy nosnou funkci krokve - aby byla dostatečně pevná a unesla potřebné zatížení, musí být logicky i dostatečně vysoká (nebo pokud chcete hrubá).

 

Zajímavou stavební konstrukcí je i komín.

Pokud ho v podkroví nemáte, bude vám chybět v případě, že byste chtěli krb. Pokud ho máte, budou se k němu chtít vyjádřit KOMINÍCI a hasiči, a všichni budou mít na vás nějaké požadavky, podložené příslušnými normami. Navíc komín ovlivní i dispoziční řešení. Stávající ventilační průduchy jsou také konstrukcí, se kterou je potřeba v navrhovaném dispozičním řešení počítat. Mají však i dobrou vlastnost - můžete je využít (např. na odvětrání záchodu nebo odvod vzduchu z kuchyňské digestoře).

 

Houby, plísně, hmyz a jiné radosti

Dalším faktem, který by měl upoutat vaši pozornost, je střešní krytina a její technický stav. Jednoduše řečeno, zda teče nebo neteče. Obvykle teče. To se samozřejmě odrazí na stavu dřeva. V důsledku zvýšené vlhkosti může být napadené dřevokaznými houbami (asi největším postrachem je dřevomorka), které způsobují úplnou destrukci dřeva a ztrátu všech dobrých vlastností, pro které se původně v krovu použilo. Kromě toho může být napadené dřevokazným hmyzem a plísněmi. Od všech těchto radostí vám pomůže specializovaná firma, která určí ohniska nákazy, odstraní a nahradí napadené části krovu a všechno chemicky ošetří. Nesmíte však zapomenout ani na to, že choroby, které napadají dřevěné konstrukce krovu, mohou napadnout i dřevěné konstrukce stropu. Do jaké míry, to se zjistí na základě dostatečného počtu dostatečně hlubokých sond, které jsou součástí odborně provedeného stavebně technického průzkumu. Na tom se opravdu nevyplatí šetřit.

 

Závěr

Všechny zmíněné pozorování může zvládnout i člověk, který o zobytňovaní podkroví ví jen to, že tak lze vytvořit velmi příjemný, estetický a zajímavý prostor. Na základě výše popsaných zjištění si tedy můžete začít ukládat na misky vah všechna pro a proti, které se týkají případných investic v daném prostoru. Zjistíte asi, co vám práci usnadní, a co naopak zkomplikuje. Přesto byste měli ještě před koupí podkroví znovu navštívit vytipované prostory, nyní i se statikem nebo architektem, kteří potvrdí nebo vyvrátí vaše předpoklady a pomohou vám při rozhodování, zda se do konkrétního podkroví vyplatí investovat.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus