Nezávisle od toho, zda jde o pultové, sedlové, manzardové nebo o střechy s komplexnějšími skladbou, vždy platí, že nejlepší využití interiéru podkrovních bytu souvisí s kvalitní dispozicí bytu. Důležité je vědět, jak využít výhody a stejným způsobem i nevýhody vzniklého prostoru. Například prostor pod hřebenem střechy se sklonem nad 45 º může alespoň částečně posloužit jako další podlaží (ale jen v případě, že tento prostor má alespoň polovinu plochy se světlou výškou nejméně 2,3 m). Výškové členění přidává na atraktivitě interiéru podkroví. Pokud prostor pod hřebenem nevyhovuje obývání stále může sloužit na odkládání věcí nebo umístění rozvodů. Komíny, schodiště, větráky a šachty jsou pevné body, na které musí prostor přirozeně navazovat. Nižší světlou výšku podkrovních bytů (minimálně 1,3 m) lze akceptovat tam, kde způsob zařízení nábytkem nedovolí okamžitý přístup ke stěně ve snížené části střechy. Pro vybudování podkroví jsou vhodné střechy se sklonem od 35 ° do 55 °. Maximální využití plochy podkroví se podaří nejdříve pod střechou nakloněnou pod 45 ° úhlem.
Adaptace střech na podkrovní byty patří v současnosti k běžným jevům. Každý jeden prostor je originálem, kterému je potřeba vymyslet vlastní způsob osvětlení. V zásadě platí, že alespoň část podlahové plochy musí být dostatečně dlouho osvětlená během dne. Jinak řečeno, jde o poměr plochy oken k podlahové ploše s ohledem na orientaci a tvar střechy. Ten, kdo navrhuje plochu zasklení, měl by vědět, že má mít alespoň desetinu plochy podlahy (ještě jinak: zasklená plocha oken je vypočtena jako 8 až 10% podlahové plochy místnosti). Na to, aby byl splněn požadavek na dostatek denního světla a dobrý výhled z podkroví, bude důležité zvážit počet a rozmístění střešních oken, vikýřů, zasklených štítových zdí, světlovodů, střešních lodžií či světlíků. Při menším sklonu střechy je třeba pro stejný výhled použít delší okno.
Konstrukce střechy bude muset zohlednit takovou "maličkost" jako je např. tepelná pohoda bydlejících. V létě musí chránit místnosti podkroví před přehřátím a v tuhé zimě nesmí dopustit pronikání nadměrného chladu (chybné řešení způsobí vlhnutí stropu a koutů při obvodových stěnách).
Čím je větší poměr plochy střešního pláště k obestavěnému prostoru, tím jsou vyšší tepelné ztráty. Naopak - čím menší sklon střechy a méně členitá střecha, tím menší úbytky tepla. Z tohoto pohledu je na tom nejlépe sedlová střecha v řadové zástavbě bez vikýřů. Je však sporné, zda jsme ochotni podřídit tvar střechy především ve prospěch vyloučení tepelných ztrát. Navíc střešní plášť potřebuje takové složení, aby nepřipustil srážení vlhkosti, která prostupuje konstrukcí. Neocenitelnou výhodou šikmé střechy je fakt, že díky svému sklonu se umí rychle zbavit vody.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu